Švarcův, Dolní, Roztocký mlýn a pila

1460 Tomek připomínán jako králem jmenovaný přísežný mlynář

1475 král Vladislav II. Jagelonský povolil Tomkovi (Tomanovi) zákup dvou potočních mlýnů. 

1531 mlýn zničila povodeň, pustinu koupil mlynář Jan, pozdější budský rychtář, a znovu jej ze dřeva postavil.

louku u mlýna probnajal hutníkům, aby si zde zbudovali železnou huť, z níž měl dostávat podíly ze zisku. Hutníci mu alůe zabraňovali v přístupu do huti, čímž došlo ke sporu, ketrý měl rozsoudit křivoklátský hejtman, mezitím však hutníci dílo zlikvodovali a opustili, spor se však vlekl až do roku 1551

Jan nadále zván Hutský

1549 Jan Hutský odprodává zadlužený Horní a ponechává si pouze Dolní mlýn

1551 mlýn vyhořel, místodržící v Čechách arcikníže Ferdinand Janovi slíbil, že počká s placením úroků, dokud nepostaví mlýn nový, ten ale než zahájil stavbu zemřel

královská komora sama vykpupila spáleniště a postavila zde panskou pilu

1651 pilař Kromspaul

1651 pila poničena povodní

1654 pila opět poničena povodní

syn Martin Kromspaul

1698 pila opět poničena povodní

1808 opět  mlýn s pilou, nájemce Jan Veselý (2. manžel vdovy Cipplové z Horního mlýna)

1829 zemřel Jan Veselý, nový nájemce Josef Rochelt

mlýn má dvě složení

1841 panský

1847 na pile postaven nový katr

1866 František Chmel

1875 Alois Šváb

1879 Alois Kopřiva

1885 Jan Švarc

1885 instalován nový stroj na pile

Jan Švarc ml., věnuje se převážně pile, mlýn nechává chátrat 

Mlýn v špatném stavu, nicméně stále mele

1924 Karel Švarc vykoupil celý objekt od Fürstenberků za 90 000 Kč, pilu zmodernizoval, zchátralou mlýnici nechal zbourat, obytnou budovu u mlýna prodal Evě Polákové.

V roce 1930 byl majitelem Karel Švarc, u mlýna byla pila.

Mlýn je uváděn v soupise živností z r. 1932.

pila, po smrti Karla Švarce vdova Julie s nejmladším synem Ottou

1950 provoz na pile zastaven