Na místě současného Hejlova mlýna stála v roce 1795 výměnická chaloupka k statku číslo 189. Teprve v roce 1844 byla budova přestavěna na mlýn. V roce 1859 byl panem Balcarem na Bájském potoce zřízen rybníček.
Rodina vlastní Hejlův mlýn od roku 1874 kdy získal prapradědeček Josef Hejl mlynářský list a s manželkou Terezií koupili mlýn a usadili zde. Terezie Hejlová zemřela jako 40.letá na neštovice a Josef se podruhé oženil s Rozálií Markovou.
Není žádný písemný doklad, kdy byla hlavní budova přestavěna do podoby z první poloviny minulého století. Podle neověřených údajů to bylo v roce 1905. Ve stejném roce převzal mlýn syn František – pradědeček, s manželkou Lydií Markovou –„Krejčovou“.
Hejlův mlýn byl postaven jako uzavřený trojboký dvůr, stavba byla zděna z cihel, měla sedlové střechy kryté taškami. Nacházela se zde hlavní jednopatrová budova, která sloužila k obytným účelům. V budově byla i mlýnice. od bytné části oddělena chodbou. Mlýnice měla 4 podlahy. Dále zde byla hospodářská část s chlévy a stodolou a vejminek (postaven v roce 1907) orientovaný k přístupové cestě. Před tradiční orientací domu dostala přednost dosažitelnost vody pro mlýn. Mlýnice byla vybudována v části domu při příjezdové komunikaci, aby mohla být vedena spádem voda na kolo. Světnice proto musela být otočena k louce a lesu.
Voda pro pohon mlýna byla zadržována asi 200 m nad mlýnem v rybníčku. Náhon vedl podél cesty, původně ukončený vantroky. Odtud padala voda na vodní kolo.
Před elektrifikací obce byl mlýn podle ústního podání (nepodloženého písemně) poháněn plynovým motorem a blíže nespecifikovaným vodním kolem.
V roce 1936 byl mlýn vybaven vodním motorem (vodní kolo na vrchní vodu). Průměr kola byl 5,76 m, mělo 66 korečků, šířka korečků byla 90 cm, hloubka 25 cm. Kolo bylo postaveno na spádu 6,12 m, průtok byl 0,11 m3/s, obvodová rychlost 1,72 m/s a výkon 5,4 HP při efektu 0,6 %. Hřídel kola byla železná, 16 cm silná, se šesti železnými rameny a šesti dřevěnými paprsky. Jako pomocný se používal elektromotor Svet Brno – Židenice o výkonu 10 HP. Technologické vybavení zahrnovalo prachový vysévač, hrudkový vysévač, koukolník, loupačku, dvě dvouválcové mlecí stolice a šrotovník. Zařízení dodaly firmy Appl Čermná, Prokop a synové Pardubice a Hübner a Opitz Pardubice.
Pradědeček s prababičkou měli 9 dětí. Pradědeček mlynář František byl od roku 1932 až do konce války starostou obce. Po válce se přestěhoval s manželkou do vejminku.
Dědeček Vladimír získal výuční list mlynáře a před válkou začal mlynářskou živnost. Za druhé světové války byl Hejlův mlýn zařazen ke skupině mlýnů, jež neměly zůstat v provozu. Ve mlýně se však mlelo a podle ústních svědectví si místní sedláci mohli nechat semlít více obilí, než bylo povoleno.
Vladimír se po válce dne 14. 7. 1945 oženil s Libuší rozenou Šilarovou z čp. 156 a převzali společně v roce 1947 mlýn a pozemky. Měli spolu 3 děti.
Krátce po převratu v únoru 1948 (1951 – 1952) byl mlýn z moci úřední zrušen a téměř všechno zařízení muselo být fyzicky zlikvidováno. Zůstal zde pouze šrotovník, který mohl být využíván k zemědělské činnosti.
V roce 1958 byl v obci prováděn za Krčmou geologický vrt a asi ve stometrové hloubce se narazilo na podzemní vodní nádrž a voda začala vyvěrat na povrch. Od této doby bylo údolí Bájského potoka vysušeno a v rybníčku se voda ztrácela. Aby alespoň trochu vody teklo i pod rybníkem, bylo stavidlo v hrázi rybníka v roce 1970 odstraněno a po 111 letech byl rybníček zrušen. Vlivem poklesu hladiny spodní vody byla vysušena i studna, která zásobovala vodou mlýn.
Dědeček s babičkou byli v roce 1958 donuceni vstoupit do JZD. Do stodoly byl umístěn mladý skot a mezi stodolou a obytnou budovou byl vystavěn objekt přípravy krmiv. V roce 1970 však byl pro špatný stav střechy (nekvalitní krytina) zbourán a dobytek se zde přestal chovat.
Po smrti dědečka Vladimíra se babička Libuše z mlýna odstěhovala, mlýn převzal můj otec. Mlýn nebyl trvale obýván a chátral. Po revoluci Hejlův mlýn sloužil jako zázemí pro chov skotu.
V roce 2012 začala rekonstrukce Hejlova mlýna na penzion. Rekonstrukce byla dokončena v létě 2013 a od ledna 2014 Mlýn funguje jako penzion.