Mnohý namluví měřici a je toho sotva hrstka.
(německé přísloví)

Podměstečský mlýn

Podměstečský mlýn
Náměstí
Křinec
289 33
Nymburk
Křinec
50° 15' 45.4'', 15° 8' 27.5''
Mlýniště bez mlýna
Dostupné zdroje uvádějí polohu malého mlýna nepřesně. Malý mlýn, připomínaný v 16. století, byl uváděn jako "mlýn pod městečkem Křincem" a zároveň jako mlýn "na rybníku Jordán".
Pravděpodobnější umístění mlýna je na pravém břehu Mrliny u dnešního železničního mostu, kde se koncem 19. století říkalo "na mlýništi".
Druhé uváděné umístění mlýna je v proluce mezi domy č. 27 a 28.

Na okraji obce u želeničního mostu
Mrlina
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn je připomínán k roku 1568 v souvislosti  s prodejem Křince. V Křinci byly 3 mlýny, tento, další u kostela a Podchotucký mlýn.

1575 mizí i mlýn na řece Mrlině, o kterém se jen stručně praví: „…mlýn nový na téže řece pod městečkem Křinci vystaveným, též nadýmáčkem nad týmž mlýnem“. Podle nepřímo svědčících okolností je oním nadýmáčkem míněn patrně rybník Jordán, který byl soustavou náhonů a odpadní strouhou napojen na řeku Mrlinu tak, že byl mlýn považován za zřízený přímo na téže řece.

V roce 1638 byl mlýn opraven, uváděn jako "zánovní". Pro nedostatek vody stál několik let na sucho. V místě, kde říkalo "na mlýništi" (u železničního mostu) bylo mělko.

1638 je potvrzena  existence mlýna „v občinách křineckých“, což je rozhodně přesnější označení než v předchozí kupní smlouvě.

Po skončení třicetileté války začíná nová doba. Když dával v roce 1650 Pavel hrabě z Morzina zaznamenat do desek zemských kupní smlouvu na křinecký statek - vlastně přesněji panství Nový Kunstberk - nechal napsat o mlýnech toto: … Mahlműhlen und Öhlműhlen sambt Brenhaus bei dem Schloss Křinecz… V regionu tedy bylo zařízení umožňující mletí obilí, lisování oleje a pálení kořalky. O rok později ve výkazu přiznání poddaných podle víry uvádí též mlynáře Pavla Růžičku a jeho manželku Dorotu. Z těchto dvou zpráv by bylo možno usoudit, že původní mlýn v občinách byl modernizován a patřil vrchnosti.
Ve druhé polovině 17. století bylo panství kolonizováno a zároveň se i pro vrchnost stává jakousi zásobárnou, neboť zbývající statky Morzinů neleží již v tak úrodných končinách. To vše vedlo k zvýšení produkce obilí a vyšší potřebě jeho zpracování na mouku. Tato okolnost mění také situaci - jeden mlýn nestačí a zvýšenou potřebu mletí pokrývá vrchnost stavbou dalších dvou mlýnů.
Z počátku asi provozuje mlýny i ve vlastní režii. V roce 1689 se souhlasem Jana Rudolfa hraběte z Morzina zakoupil se mlynář Václav Síla na všechny tři mlýny: prvý pod rybníkem Podchotučním, druhý starý mlýn u Sádek a třetí ležící nad městečkem Křincem v ceně 300 říš. rýnských zlatých. Zaplatil 30 zl. a zbytek splácel po 6 zl. ročně. Mimo to platil 10 zl. ročního nájmu, dával 2 korce pšenice, 90 korců žita. Podle starodávného obyčeje byl zároveň každoročně povinný odvést vrchnosti 4 vepře vykrmené na špek a za to se mu sráželo z nájmu 12 zl.

1718 Křinecký mlýn v občině už chátral. Obnoven nebyl, neboť musel spolu s částí rybníka Jordánu ustoupit nové výstavbě v obci. Rozšiřovala se nejen ulice vedoucí k Chotuci až po mlýnský náhon, ale byla postavena také nová „Zelená obec“, nebo jinak „Morzinský rynek“ -dnešní Zelené náměstí.



Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Růžička
  • Síla

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Pavel Růžička

1689 Václav Síla

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    08 2013
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisV roce 1638 měl mlýn 2 moučnice a 1 slupní kolo.
              Typvodní kolo na vrchní vodu
              StavZaniklý
              Výrobce
              PopisV roce 1638 měl mlýn 2 moučnice a 1 slupní kolo.
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorLeopold Nejl
              NázevKřinecké památky
              Rok vydání2006
              Místo vydáníIng. Ivan Ulrych - Nakladatelství VEGA-L, Nymburk
              Další upřesněníMlýny v Křince, str. 98, 99
              Odkazhttp://www.krinec-obec.cz/knizka-krinecke-pamatky/d-10189/p1=2349
              Datum citace internetového zdroje
              AutorLeopold Nejl
              NázevKřinecké památky
              Rok vydání2006
              Místo vydáníIng. Ivan Ulrych - Nakladatelství VEGA-L, Nymburk
              Další upřesněníMlýny v Křince, str. 98, 99
              Odkazhttp://www.krinec-obec.cz/knizka-krinecke-pamatky/d-10189/p1=2349
              Datum citace internetového zdroje
              AutorInternet - Rudolf J. Vonka
              NázevZámek Křinec
              Rok vydání0
              Místo vydání
              Další upřesněníMlýny a mlynářství
              Odkazhttp://www.zamekkrinec.cz/kronikar/Rudolf%20J.%20Vonka%202007/6rjv4a56.htm
              Datum citace internetového zdroje29.9.2013

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Současné fotografie - exteriér

              Vytvořeno

              23.8.2013 21:33 uživatelem Helena Špůrová

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 30.9.2013 19:47
              doxa (Jan Škoda) 1.11.2024 01:45