Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Původní budova mlýna byla dřevěná. Zděná stavba byla vybudována v roce 1676.
"Prodáno jest jedno místo pode vsí Dolní Chabry pod lukama panskýma. kde někdy předešle mlýn stával, tak jak podne grunty a zdi se spatřují, Tomášovi Kocourkovi, řemesla mlynářského, by na místě mlejn postavil. Za to 60 zl. povinen dáti bude."
1687 Tomáš Kocourek prodal Ludmile Jirkovské.
Následně se zde vystřídala řada mlynářů a majitelů, mj. i hrabě Milesimo, majitel sousedních Brnek.
1850 koupil August Zvelebil z Roztok, pří mlýně 6 korců polí (1,72 ha)
1850-60 od Cecilie Stříbrné z Horních Chaber přikoupil veškeré stráně při mlýně o celkové výměře 26 korců (7,48 ha).
Vodní pohon nahradil naftovým motorem.
Syn zemřel v mladých letech, mlýn zdědila dcera Marie provdaná za Josefu Křepelu z Přemyšlení, který mlýn převzal.
1910 mlýn pro velkou konkurenci zrušil
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Mlýn byl v provozu až do roku 1915.
1915 vypuštěn a zrušen rybník, přeměněn v pole
dcera Marie provdána za Václava Příhůnka
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kocourek
- Jirkovský
- Zvelebil
- Křepela
Historie mlýna také obsahuje:
1676-1687 Tomáš Kocourek
1687- Ludmila Jirkovská
hrabě Milesimo
1850-1860 August Zvelebil
-1910 Josef Křepela
Václav Příhůnek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: