Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Fantův mlýn patřil mezi nejstarší mlýny na Botiči. Mlýn zřejmě vznikl již ve 14. století.
Nejstarší zprávy o něm jsou ze 16. století, patřil do dílu Křeslic, náležejícímu klášteru dominikánek u sv. Anny.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Písemně doložený je mlýn v roce 1655, nejstarším doloženým držitelem mlýna byl 1659 Samuel Fanta Nuselský.
V roce 1740 byl mlýn obnoven a přestavěn jirenským mlynářem Janem Bočkem do podoby, v níž zůstal zachován až do požáru v roce 1960.
24.11.1880 od Josefa Tůmy koupili František a Anna Müllerovi
1906 předali mlýn dceři Antonii provdané za Václava Skořepu, rolníka z Dolních Křeslic čp. 1
První světová válka (1914–1918)
1920 po smrti Václava Skořepy vede mlýn vdova Antonie (+30.3.1927)
Původní podoba mlýnu se údajně zachovala pouze na obrazu O. Bubeníčka a ve filmu Lucerna podle stejnojmenné divadelní hry Aloise Jiráska, který se na Fantově mlýně natáčel v roce 1925.
1925 zde byla natáčena filmová adaptace Jiráskovy Lucerny režiséra Karla Lamače s Teodorem Pištěkem a Anny Ondrákovou v hlavních rolích
1927 převzal syn Vladimír Skořepa
V roce 1930 mlýn vyhořel.
Události
- Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Požár v roce 1960.
Od roku 1975 zde byl umístěn chov koní s novou obytnou budovou a stájemi.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Koncem 90. let minulého století však budovy zpustly, úplnou zkázu objektů však dokončili až bezdomovci. Dnes už jsou na místě pouze zbytky obvodových zdí.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Fanta
- Nuselský
- Boček
- Tůma
- Müller
- Skořepa
Historie mlýna také obsahuje:
1655 - 1659 - Samuel Fanta Nuselský
1740 Jan Boček
-1880 Josef Tůma
1880-1906 František Müller
1906-1920 Václav Skořepa
1920-1927 Antonie Skořepová
1927- Vladimít Skořepa
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: