Ženy mají tolik špatných nálad jako
mlynářská zvířata nebo faunové.
(německé přísloví)

Dolní, Olejový mlýn; Öhlmühle

Dolní, Olejový mlýn; Öhlmühle
37
7
Dubičná
411 45
Litoměřice
Dubičná
50° 36' 49.1'', 14° 21' 12.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na okraji obce na pravém břehu na vysoké kamenné terase v zátočině Úštěckého potoka. Mlýn nebyl dlouho udržovaný, má však novou střechu a okapy. Mlýn není přístupný.
Na okraji obce
Úštěcký potok
nepřístupný

Obecná historie:

HORNÍ DUBIČNÁ, MLÝN Č. P. 37 (DŘÍVE Č. P. 7) – MAHL UND ÖELMÜHLE
Mlýn v Dubičné je zmiňován již v roce 1644 mezi čtyřmi vrchnostenskými mlýny konojedského panství. Nejstarším doposud zjištěným majitelem mlýna byl před rokem 1667 Christoph Heller. V pozdějších letech je v zápisech uváděn jako mlýn č. p. 7 a lisovna oleje. V roce 1843 se mlýnský areál rozkládal na třech stavebních parcelách, přičemž k usedlosti patřilo ještě deset zemědělských pozemků. V roce 1886 došlo pravděpodobně k vyhoření lisovny oleje u mlýna č. p. 7. Vzniklý požár samotný mlýn nezasáhl, ale k obnově lisovny již nedošlo. Poslední informace potvrzující funkčnost mlýna se datují do doby po druhé světové válce v roce 1947. Jediná cesta k mlýnu vede přes mostek. Mlýnice je rozdělena do dvou podlaží, přičemž se mlýnské vystrojení nedochovalo, tedy až na tři žulové mlecí kameny. Od roku 1955 již není u stávající budovy vyznačen mlýnský provoz.





Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn v Dubičné, je zmiňován mezi čtyřmi vrchnostenskými mlýny panství Konojedy již v ocenění panství z roku 1644. Měl v té době dvě mlecí složení a výnos 24 strychů mouky. Nejstarším doposud zjištěným majitelem mlýna byl před rokem 1667 Christoph Heller. Po zesnulém koupil zmíněného roku za 400 kop grošů zahradnickou usedlost s mlýnem, domem a dvorem, poli a loukami Hans Plaschka. Nový majitel splácel nemovitost až do jejího dalšího prodeje. V roce 1686 koupil za shodnou sumu 400 kop grošů mlýn Adam Riedel a výminkářskou smlouvou zaručil výminek pro tchýni Evu s dětmi, a to na dobu 8 let. Obývat mohli komoru v patře nad světnicí.208 Splatit celou kupní částku se podařilo až v roce 1724.
3. 11. 1733 koupil mlýn za 466 zlatých 40 kr. od matky Anny Riedel syn Adam Riedel mladší. Matka pak měla k dispozici jako výminek tzv. Stubenkammer a součástí výminku bylo také užívání chmelnice. Od otce Adama Riedla koupil mlýn Johann Georg Riedel, a to za sumu 400 zlatých v roce 1764. Také pro otce byla jako výminek vyhrazena již dříve uváděná Stubenkammer, nadto pak místo na půdě pro sušení chmele a lnu. Výminek byl stanoven na doživotí. V roce 1792 byla nemovitost zcela splacena. V rodině Riedlových se mlýn dědil také v roce 1800, kdy jej z otcovy pozůstalosti prodal Franz Riedel svému bratrovi Ignatzi Riedelovi. Mlýn s čp. 7 je v zápise uváděn jako mlýn a lisovna oleje. Kupní suma byla tentokrát stanovena na 500 zlatých. Patrně v té době byl mlýn modernizován vyvedením nového náhonu, ukončeného nevelkým nadýmáčkem, který nadržoval vodní hladinu před vantroky. Podle protokolu projednávané pozůstalosti po zesnulém otci Ignatzi Riedelovi z roku 1816 měl mlýn připadnout jeho synovi Franzovi. Ten měl dědický podíl vyplatit svému bratrovi, ale jelikož i ten zemřel, náležela poměrná částka jeho matce. Zřejmě až po tomto narovnání z roku 1827 se Franz Riedel, chalupník z Horní Dubičné, stal právoplatným majitelem mlýna. V roce 1843 se areál mlýna rozkládal na třech stavebních parcelách, číslo 131, 132, 133, a rozlohách 224, 28 a 9 čtv. sáhů. K usedlosti patřilo ještě deset zemědělských pozemků s parcelními čísly 887–896.

 

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V roce 1855 mlýn koupil Josef Riedl za 2 000 zlatých konvenční měny a roku 1879 ho pak získali manželé Franz a Rosina Stelzigovi. Dne 1. 6. 1886 vyhořela v Dubičné lisovna oleje. Je velmi pravděpodobné, že se jednalo o olejnu u mlýna čp. 7. Vlastní mlýnskou budovu požár nepostihl, olejna však již obnovena nebyla.

 

 

 

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1930 byl majitelem mlýna  Karel Bakerl (dle  Josefa Klempery Pakert), potok se nazýval Munkerbach. Mlýn byl v té době vybaven jedním vodním kolem, které mělo výkon 2,0 HP.

Naposledy je mlýn uváděn jako funkční v roce 1947.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1950 zastaven provoz

V roce 1955 již není u existující budovy mlýnský provoz vyznačen.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Koncem roku 2022 byl mlýn nabídnut k prodeji. Prodán novému majiteli začátkem roku 2023. Rekonstrukce zahájena pravděpodobně v druhé polovině roku 2023. Stav v červenci 2024. Stodola, kde byla ještě předcházejícím majitelem zahájena přestavba na garáž, byla na garáž skutečně přestavěna. Střecha byla postavena sedlová a její dřevěný svisle bedněný štít napodobuje celkem zdařile místní lidovou architekturu. Na budově mlýna zcela odstraněno v rámci demoličních prací roubené patro. Z obytné části ponecháno jen kamenné přízemí. Připravováno zpevnění věncem. Pravděpodobné bude zachován oblouk pece, protože nebyl zbourán, ale podepřen. Z patra mlýnnice zachována východní stěna s okny a roho budovy. Z použití mlecích kamenů v opěrné zdi je vidět snaha zachovat připomínku mlýna. Podle dosavadního průběhu prací lze předpokládat, že zrekonstruovaná stavba se bude podobat té původní. Rekonstrukci budeme nadále sledovat. (Ringo)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Bakerl
  • Frölich
  • Riedel
  • Pakert
  • Heller
  • Stelzig

Historie mlýna také obsahuje:

1667 Christoph Heller

1686 Adam Riedel

-1733 Anna Riedel

1733- Adam Riedel ml.

1764 Johann Georg Riedel

1800 Franz Riedel

1800 Ignatz Riedel 

1816(1827) Franz Riedel ml.

1855 Josef Riedl

1879 Franz Stelzig

1930 - Karel Bakerl (Pakert)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    03 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • klasicismus do roku 1850
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      roubená+zděná
      jednopatrový
      Mlýn se skládá ze dvou spojených částí, mlýnice a obytné části. Mlýnice celá z cihel a kamenů, obytná část je roubená na přízemní kamenné omítnuté podezdívce.
      xx
      Bývalý mlýn, obec Dubičná, Úštěk
      Malou obec Dubičná protíná silnice z Lukova do Konojed. Z auta projíždějícího kolem více jak stoletých lip by jste si bývalého mlýna skoro nevšimli. Pokud budete pozorní uvidíte jej. A to díky tomu, že stávající roční období obnažilo stromy a jejich spadané listí vám umožní zahlédnout střechu domu. Od jara do podzimu je bývalý mlýn a jeho pozemek skrytý před zraky všech, kteří obcí prochází nebo projíždí. Ač v obci, tak na samotě. Tak by se dalo charakterizovat umístění bývalého mlýna postaveného podél toku Úštěckého potoka při západním okraji katastru Dubičné. Na císařských mapách z let kolem r. 1850 je stavení patrné. Jsou zde další dvě vedlejší stavby – stodola a malá stodola. Před budovou je označeno místo, kterému dnes říkáme ‚zastavěná plocha a nádvoří‘. Na tomto místě stojí stavba bývalého mlýna a ještě nedávno zde stálo vedlejší hospodářské stavení na drobné zvířectvo. Jako zázrakem místo ustálo události po 2. světové válce. Budova mlýna stojí tam, kde odjakživa stávala. Avšak z menší stodoly zbylo obvodové čedičové zdivo. Zmizel mlýnský náhon, zmizely chlívky a jsem si více jak jistý, že také mostek přes potok býval z čedičových kamenů vystavěných. Torzo mostku je snad patrno v toku potoka. A ještě jednu důležitou stavbu vzal čas. A tou je hlavní stodola. Její obrys je v terénu patrný a na mapách je také vedena, avšak již jako zbořeniště. Co z hlavní stodoly zbylo je už jen klenbový sklep. Kde jinde naleznete pozemek pro výstavbu možných tří staveb lemovaný tokem potoka, ohraničeného kamennou podezdívkou. Už samotný příjezd na místo je jedinečný. Snad díky kombinaci těchto všech vlastností je tato nabídka jedinečnou příležitostí třeba právě pro vás a vašeho šikovného architekta. V místě je k dispozici elektřina. Veřejným vodovodem obec nedisponuje a je tedy nutno počítat se zdrojem vody ze studny. Původní studna byla někde před domem a to podle svědectví pamětníka, jenž zde před více jak 70 lety žil. O jejím umístění nemá stávající majitel tušení. Stavba mlýna není podsklepena a je ve stavu v jakém je. Stávající majitel zahájil bourací práce, které byly součástí kompletní renovace domu. Záleží však na vás, jak moc jste ochotni ji zachránit a těšit se z ní i do budoucna. Na místě bývalé podsklepené stodoly můžete postavit něco ‚modernějšího‘ nebo spojit historickou stavbu mlýna a navázat stavbou kamenné, čedičové obytné stodoly. Obec Dubičná není pod památkovou péčí a ani budova bývalého mlýna nemá památkovou ochranu.
      Úštěcko je kraj, který nezatěžuje žádný průmysl. Obzor kopců kolem nehyzdí komíny a neprotíná je dálnice. Zpovzdálí slyšíte jen troubení místní lokálky na trati Lovosice – Česká Lípa. To je tak vše co vás z tak trochu ospalého venkovského rytmu může na chvilku vytrhnout. Jinak je zde klid. Dubičná je obklopena zemědělsky utvářenou krajinou CHKO České středohoří. Těším na každého z vás, kdo se rozhodne ucházet se o toto místo a snad pro nás všechny zachrání něco z historie Dubičné o níž je první zmínka z let 1452.
      xxxx
      Budova mlýna má dvě nadzemní podlaží. Mlýnice je otočena k jihu, světnice s postranní klenutou komorou k severu. Hloubkově orientovaná klenba s trojúhelnými výsečemi v komoře je renesanční, nebo raně barokní. Střední díl přízemí domu obsadila síň s černou kuchyní. Patro dodržuje dispozici přízemí, nad klenutou komorou v přízemí je umístěna roubená komora, nad světnicí přízemí horní roubená světnice. Horní komora a světnice měly trámové stropy bedněné, omítané na rákos. Dolní světnice měla trámový strop s horním záklopem. Stropní trámy záklopového stropu jsou profilované, na shlaví jsou výběhy zakončeny typickým barokním diamantováním. Sedlovou střechu vynáší krov hambálkové soustavy s okosením paralelní stojatou stolicí, dvouetážový štít nad hlavním průčelím je svisle bedněný z prken, spáry jsou kryty lištami. Prahový trám roubení v hlavním průčelí má svorkovou profilaci mělnického typu. Roubení nad komorou vynášela podstávka, jak naznačuje dochovaná ližina, profilovaná oblouny a výžlabky.
      • skládaný bedněný štít
      • dveře
      • okno
        • zcela bez technologie aj.
        Mlýnice je výškově rozdělena do dvou podlaží, mlýnské vystrojení se nedochovalo, až na tři žulové mlecí kameny o průměru 100 palců, dva z nich jsou běhouny, jeden ležák.
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • olejna
        • jez
        • náhon
        • akumulační nádržka
        • lednice
        Nad mlýnem je dodnes patrný zarostlý náhon. U boční zdi mlýna je zbytek lednice.
        Při vnější straně jižní návodní zdi je patrná zasypaná mlýnská lednice se zaslepeným prostupem pro hřídel vodního kola. Úzký náhon přiváděl vodu Úštěckého potoka od severu, od soutoku s Konojedským potokem, do malého nadýmáčku opřeného o skalní výchoz proti západnímu průčelí mlýna. Z nádrže byla voda vedena přes vantroky k mlýnskému kolu na svrchní vodu, umístěnému v mlýnské lednici u jižního průčelí domu. Vodní spád činil 4,08 m.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,056 m3/s, spád 4,08 m, výkon 2 HP.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,056 m3/s, spád 4,08 m, výkon 2 HP.
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet: 2
        • AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníLitoměřice, str. 30
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníLitoměřice, str. 30
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet
          Názevfotomapy.cz
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněnífotografie mlýna, autor dubicna9
          Odkazhttp://foto.mapy.cz//detail?id=191410
          Datum citace internetového zdroje14.9.2015
          AutorBohuslav Košťál
          NázevPanství Konojedy
          Rok vydání2017
          Místo vydáníPetr Prášil - Baron, Hostivice
          Další upřesněníHorní Dubičná, str. 60
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách IX. - dodatky
          Rok vydání2005
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 286
          Autorkol.
          NázevKONOJEDY – PAMÁTKOVÝ FOND OBCE A JEJÍHO OKOLÍ
          Rok vydání2021
          Místo vydáníÚstí nad Labem
          Další upřesněnís. 45-47
          Odkazhttp://mapserver.ujep.cz/NAKI_Hortus/Konojedy/Konojedy_pamatky.pdf
          Datum citace internetového zdroje09 2024

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          14.9.2015 20:21 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 3.10.2015 22:00
          doxa (Jan Škoda) 7.9.2024 16:29
          rodopis.valenta (Jan Valenta) 22.6.2024 22:13
          Ringo (Vladimír Forejt) 19.7.2024 23:18