1623 Marie Magdalena Buquoyová změnila povinnost - namísto dvou vepřů platit 20 zlatých v hotovosti, poddaní, kteří budou přistiženi, že melou mimo mlýn, budou povinni odevzdat soudek soli, polovina připadne vrchnosti a polovina Frymburku
1694 Ferdinand Buquoy změnil celou naturální povinnost v peněžní, městečko odvádělo celkem 95 zlatých ročně
obecní mlýn měl tři kola a pilu, patřilo k němu 13 ha polí
1799 město prodalo mlýn Matyáši Preitshopfovi za 2.600 zlatých, polovinu musel složit v hotovosti, druhou polovinu ve splátkách do 3 let, poslední splátka na sv. Jiří 1802. Majitel byl nadále povinen platit městu roční činži 240 zl., město si vymínilo předkupní právo a případný prodej třetí osobě podléhal jeho schválení. Za to majitel mlýna získal měšťanské právo.