V době vzniku kláštera na Bezdězi byl mlýn součástí klášterního majetku - z nadace Albrechta z Valdštejna
1625 - mlýn měl být vykoupen valdštejnskou komorou, ale ještě o 5 let později si vdova Anna po mlynáři Valentinu Mildnerovi stěžuje, že na nezaplacení dohodnuté částky. mlýn je uváděn jako malý s jedním mlecím složením.
1633 - po odchodu augustiniánů z kláštera na Bazdězu mlýn připadl opět klášteru v Bělé p. Bezdězem
do 1662 - mlýnem disponoval benediktinský klášter v Praze na Slovanech
1670 Adam Zernatsch (mohl ale také pocházet z mlýna čp. 8 v Zakšíně)
1679 - mlýn prodán majiteli dokského panství
1681 - 1683 - účtech mlýn uváděn jako Poslův, poplatek za výkrm vepřů činil pololetně 7 zl. 30 kr.
1703/1715 - mlynář Hennrich Zernatsche/Henrich Tschernatsch - různé zdroje, do cechovní poladny skládá kvartálně 6 kop gr., sud piva a 6 liber vosku.
1715 mlýn s 1 složením a budovou stájí emfyteuticky odkoupil za 250 kop grošů (50 kop závdavek, 10 kop roční splátka), v inventáři jen 4 čepy, 6 mlýnských želez a 1 síto. Roční plat 60 zl.+ 5 zl. za vykrmení vepřů, vrchnost přispívá na pořízení mlecích kamenů 1 zl. 30 kr. na běhoun a 45 kr. na ležák, bezplatně 1 fůra bukového dřeva na hřídel a opravu vantroků, náhon čistí robotníci.
K mlýnu příslušeli mleči ze širokého okolí - Nosálova, Žďáru, Kruhu, Týna
1738 - usedlost odkoupil za 300 kop gr. syn Henricha Tschernatscha Johann Wenzel Tschernatsh
1740 - mlýn koupil za 400 kop Anton Buntzmann
1768 za 400 kop syn Anton Buntzmann ml.
1785 - uváděn Franz Anton Bunzmann, mlýn dostal čp. 180
1800 - Josef Wogel
1805 - Josef Zimmerhakel za mlýnici, stáje a stodolu 6000 zl.
1826 - Wenzel Barsch
1827 - Anton Riegel z Doks čp. 59 za 1600 zl. konv.m. pro svého syna Antona, truhlářského mistra z čp. 61
1843 - Josef Dürich
Karel Franěk, nové čp. 236