Kdo hraje ve mlýně na flétnu, ztratí dech.
(německé přísloví)

Nový, Vinšův mlýn

Nový, Vinšův mlýn
6
26
Žďárek
463 44
Liberec
Žďárek u Sychrova
50° 38' 49.1'', 15° 5' 55.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí po pravé straně hlavní silnice z Turnova do Liberce. Mlýnský objekt tvoří několik budov, u mlýna je malý rybníček. Mlýn měl vlastní náhon.
Samota
Mohelka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

V 70. letech 18. století je ve zdejším mlýně uváděn mlynář Anton Mitlehner s manželkou Terezií. (MH)

Ke konci 18. st. matriky uvádějí Jana Kotase a jeho manželku Káru rozenou Wagnerovou z Jílového. V roce 1799 koupil Jan Kotas mlýn v Proseči pod Ještědem od tamního mlynáře Františka Šmída (syn Václav Šmída) a odstěhoval tam. Naopak František Šmíd se s manželkou Kateřinou rozenou Šrytrovou z Proseče usadil zde na mlýně ve Žďárku čp. 26. Později ho vystřídal jeho stejnojmenný syn narozený v roce 1785. František Šmíd mladší se v roce 1813 oženil v českodubském kostele s Terezií Škodovou z Vlčetína. Třetí a poslední generaci mlynářů Šmíd představuje opět František, syn předchozího. Narodil se v roce 1823. Za manželku měl Marii Nejedlou. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1856 prodali manželé Šmídovi mlýn Petru Rechcíglovi staršímu a zakoupili mlýn v Sedlejovicích čp. 6, kam se odstěhovali. V 90. letech 19. st. vystřídal Petra Rechcígla jeho syn Josef Rechcígl, narozený v roce 1865 ve Třtí. Za manželku měl Marii rozenou Čínkovou z Jiviny. Hospodařili zde necelých 10 let. Potom odešli do Malé Bělé u Bakova nad Jizerou, kde koupili velký mlýn. (MH)

26. června 1900 koupil mlýn od manželů Rechcíglových Augustin Vinš za 31 900 korun. Jeho potomci na tuto událost vzpomínají takto: Jednoho dne se Augustin Vinš ze Žďárku čp. 7 vrátil večer z hospody domů a řekl manželce Marii, že koupil mlýn. Augustin se narodil v roce 1857 v rodině žďáreckého sedláka Františka Vinše a Terezie rozené Nejedlové rovněž ze Žďárku. V roce 1879 se v jenišovském kostele oženil s Marií, která se za svobodna jmenovala rovněž Nejedlová. (MH)

Augustin Vinš byl podnikavý člověk, v roce 1909 postavil vedle mlýna brusírnu skla, mačkárnu, malírnu a začal vyrábět skleněné náramky zvané bangle (bengle). Nakupoval skleněný polotovar, který potom ve své dílně přetvářel na barevné skleněné, někdy i malované náramky, které byly tehdy velice populární hlavně v Indii. Množství tam dodávaného zboží bylo ohromné, na dopravu se používaly lodě plující do indických přístavů. (MH)

Na mlýně hospodaří Augustin Vinš, provozuje mlýn a brusírnu skla s výrobou skleněných náramků. (MH)

Během roku 1938 se ve mlýně semlelo 801 q žita a sešrotovalo 119 q obilí pro krmné účely. Denní kapacita činila 14 q žita. Pšenici mlynář semílal na hladkou mouku jen pro svoji potřebu. (MH)

V roce 1930 byl majitelem mlýna Augustín Vinš.

Konjunktura broušených skleněný náramků trvala do 30. let 20. st., z přicházející krizí se staly neprodejné. V době největšího rozkvětu zaměstnávala zdejší brusírna až 40 osob. Výroba zde trvala až do roku 1928. (MH)

Po Augustinu Vinšovi převzal hospodaření na mlýně jeho syn František Vinš, narozený v roce 1894, Za manželku si vzal Marii Floriánovou z Padouchova. Vzali se 22. října 1922. V roce 1929 přinesl zkázu. 28. dubna 1929 zchvátil budovy mlýna i brusírny velký požár a zcela zničil veškeré zařízení i budovy. František Vinš se rychle vzchopil a budovu mlýna i se zařízením opět obnovil. Plány na stavbu nového mlýna vypracoval v roce 1929 turnovský inženýr Karel Salač, plán na strojní vybavení dodala firma Josefa Prokopa z Pardubic. Již v květnu 1930 požádal František Vinš Okresní úřad v Turnově o vodoprávní řízení a revizi celého vodního díla. Původní dvě mlýnská kola byla tehdy nahrazena Francisovou turbínou s horizontální hřídelí. Kolaudační výměr, kterým byla celá obnovená provozovna schválena, vydal Okresní úřad v Trnově 11. března1932. Proto se mlýnů říká Nový nebo Vinšův. (MH)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V listopadu 1945 schválil Svaz pro hospodaření s obilím instalaci další Francisovy turbíny, tentokrát se spirální hřídelí, opět firmy Prokop. (MH)

V přízemí ve dvou místnostech obytné části budovy fungovala malá pekárna. Kapacita pekařské pece činila 28 tříkilových bochníků na jednu vsádku.  Chléb rozváželi malým nákladním autem po okolních vsích. (MH)

Budova mlýna a jeho okolí jsou dnes pečlivě udržovány rodnou Miroslava Vinše, potomka z mlynářského rodu Vinšů. Objekt slouží k rekreaci a každý rok je zde pořádán tradiční tenisový a volejbalový turnaj. Mlýnské zřízení je z velké části zachováno. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Mitlehner
  • Kotas
  • Šmíd
  • Rechcígl
  • Vinš

Historie mlýna také obsahuje:

70. léta 18. st Anton Mitlehner

konec 18. st. Jan Kotas

1799 - František Šmíd

František Šmíd, syn

František ŠMíd, vnuk

1856 Petr Rechcígl

90. léta 19. st. Josef Rechcígl

od 1900 Augustin Vinš

1930 - Augustín Vinš

František Vinš

1939 - František Vinš (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
dochován bez větších přestaveb
03 2011
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    jednopatrový
    Na štítu obytné budovy je v omítce nápis NOVÝ MLÝN a nad nápisem mlynářský znak.
    Původní mlýnská budova měla zděné přízemí a roubené patro. Budova brusírny byla zděná, měla přízemí a podkroví. Po požáru v roce 1929 byla postavena nová zděná dvoupatrová mlýnská budova. (MH)\n

    Po požáru v roce 1929 byla postavena zcela nová budova mlýna a instalováno nové strojní zařízení, původní dvě vodní kola byla nahrazena Francisovou turbínou s horizontální hřídelí firmy Prokop. Kolaudace proběhla začátkem roku 1932. V listopadu 1945 byla instalována další Francisova turbína, tentokrát se spirální hřídelí, opět firmy Prokop. (MH)

    • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
    • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        Popisdodal po požáru 1929 veškeré zařízení
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        Popisdodal po požáru 1929 veškeré zařízení
        Původně měl mlýn dvě vodní kola o průměru 4,10 m a šířce 90 cm. Kola měla obvodovou rychlost 1,5 m/s, to dělalo 6-8 obrátek za minutu, každé spotřebovalo 142 l vody za vteřinu, z čehož vycházel pro každé kolo výkon 8 HP. V roce 1929 nahradila kola nová Francisova turbína s horizontální hřídelí firmy Prokop, projektovaná na spád 4,5 m, hltnost 300 l za vteřinu, při účinnosti 75 % dávala výkon 13,5 HP. V roce 1945 byla instalována druhá Francisova turbína, spirální od firmy Prokop pro spád 4,5 m, průtočnost 150 l vody za vteřinu a výkon 7 HP. (MH)
        V čistírně se nacházel jednoduchý aspiratér Prokop 450 mm, koukolník Prokop 1500 x 4ř0 mm, periodická loupačka Prokop č. 1 s pláštěm 400 x 750 mm, klíčkový hranolový vysévač 1800 x 600 mm a cyklon Prokop o průměru 1500 mm. Pro mletí žita se používala dvouválcová rýhovaná stolice Prokop 500 x 300 mm, pro vysévání meliva třídící hranolový vysévač 3000 x 800 mm. Jako další zařízení je uveden sací filtr Prokop se 4 hadicemi k aspirování mlecího stroje a ležatá míchačka Prokop s válcem 1500 mm na obsah 30 Q. Pro šrotování obilí se používalo složení francouzských kamenů o průměru 1100 mm. Pro osvětlení, pohon strojů ve mlýně a v pekárně sloužila dvě dynama o výkonu 7,5 kW a 5 kW. (MH)
        Během roku 1938 se ve mlýně semlelo 801 q žita a sešrotovalo 119 q obilí pro krmné účely. Denní kapacita činila 14 q žita. Pšenici mlynář semílal na hladkou mouku jen pro svoji potřebu. (MH)
        Instalace celého mlýnského zařízení zabrala přízemí a dvě nadzemní podlaží. Horizontální hřídel turbíny poháněla hlavní transmisi v přízemí. Od ní směřovaly řemeny jednak do mlecího patra pro pohon farncouzského kamene na šrotování, loupačky a válcové stolice a jednak do podstřeší, kde další řemen poháněl sekundární transmisi. Ta převáděla energii na stroje na čištění obilí, kapsové výtahy a vysévací sstroje v druhém patře a míchač mouky na mlecí podlaze.(MH)
        Zaniklý
        • pekárna
        • brusírna
        V roce 1930 byla u mlýny brusírna skla
        1909 – 1928 brusírna skla, mačkárna, malírna, výroba skleněných náramků. (MH)
        Za Františka Vinše byla po obnově mlýna po požáru v přízemí obytné části budovy zřízena pekárna. Z předpecí vedly schody do obytného patra a v pekařské dílně stála pec. Kapacita 28 tříkilových bochníků na jednu vsádku. Chléb rozváželi vlastním malým náklaďákem po okolních vsích.(MH)
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        Nad mlýnem byl na Mohelce jez, který dnes již neexistuje. Jez vzdouvající vodu Mohelky měl u pravého břehu část pevnou z betonového zdiva o šířce 4,05 m a část tvořenou 3 dřevěnými stavidly, uchycenými mezi sloupy, každé o světlosti 1,3 m. Celková délka jezu činila 8,4 m. Fixní bod byl umístěn na levém břehu 7,5 m od levého sloupku stavidlové části jezu. Na levé straně nad jezem začínal dvěma vtokovými stavidly o šířce 86 cm náhon o šířce asi 2 m a délce 410 m. Odpad od turbíny procházel napříč pod úrovní nádvoří a směřoval zpět do koryta Mohelky. Měl šířku 125 cm. Maximální spád mezi hladinou v náhonu a hladinou v odpadu byl 4,5 m. (MH)
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPůvodně měl mlýn dvě vodní kola o průměru 4,10 m a šířce 90 cm. Kola měla obvodovou rychlost 1,5 m/s, to dělalo 6-8 obrátek za minutu, každé spotřebovalo 142 l vody za vteřinu, z čehož vycházel pro každé kolo výkon 8 HP.
        V roce 1930 měl mlýn 2 kola na vrchní vodu, hltnost 0,257 m3/s, spád 4,05m, výkon 9,- HP.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisPůvodně měl mlýn dvě vodní kola o průměru 4,10 m a šířce 90 cm. Kola měla obvodovou rychlost 1,5 m/s, to dělalo 6-8 obrátek za minutu, každé spotřebovalo 142 l vody za vteřinu, z čehož vycházel pro každé kolo výkon 8 HP.
        V roce 1930 měl mlýn 2 kola na vrchní vodu, hltnost 0,257 m3/s, spád 4,05m, výkon 9,- HP.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        PopisV roce 1929 nahradila kola nová Francisova turbína s horizontální hřídelí firmy Prokop, projektovaná na spád 4,5 m, hltnost 300 l za vteřinu, při účinnosti 75 % dávala výkon 13,5 HP.
        Při nedostatečném průtoku ale turbína nasávala vzduch a musela být za velkého rámusu odstavena.
        Proto v listopadu 1945 schválil Svaz pro hospodaření s obilím instalaci druhé menší turbíny vedle turbínové kašny, napojené na potrubí velkého průměru.
        V roce 1945 byla instalována druhá Francisova turbína, spirální od firmy Prokop pro spád 4,5 m, průtočnost 150 l vody za vteřinu a výkon 7 HP. (MH)
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        PopisPro osvětlení, pohon strojů ve mlýně a v pekárně sloužila dvě dynama o výkonu 7,5 kW a 5 kW. (MH)
        Typdynamo
        StavNezjištěn
        PopisPro osvětlení, pohon strojů ve mlýně a v pekárně sloužila dvě dynama o výkonu 7,5 kW a 5 kW. (MH)
        Historické technologické prvky
        • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
        • periodická
        • válcový
          • válcová
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníJIčín, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesněníJIčín, str. 39
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorZdeněk Jodas
            NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
            Rok vydání2015
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnístr. 40-45
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

            Ostatní

            Vytvořeno

            7.10.2012 14:17 uživatelem Helena Špůrová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 24.8.2020 07:34
            Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2018 18:50
            doxa (Jan Škoda) 9.4.2024 14:33
            cestovatelka 2.12.2016 12:10