1621 - mlýn nazván Podhrázský
1625 a 1636 - mlynářka Anna Mikulášková, sestra Andrease Tesla
1638-1642 Thomad Wittich, do cechovní pokladny odvádí 6 kop, sud piva a 6 liber vosku, mlýn nazýván Thammühle
1681 - 1683 - v účtech uvedena pila, odváděn plat za výkrm vepřů pololetně 17 zl. 30 kr. (nejvíce z celého panství), z provozu pily placeno do důchodu 15 zl. 22 kr. 3 d.
1713 Tereziánský katastr - pila řeže jen zřídka
1723 - Wenzel Buntzmann, za mlýn o 4 složeních, pilu, samostatnou budovu chlévů, 4 strychy pole a louku u rybníka zaplatil 600 kop gr. míš. (100 kop závdavek, roční splátka 20 kop). Přimlýněni mleči z Doks, Staré a Nové Skalky, Luk, Tachova, Bezdědic. Z každého strychu semletého obilí odvádí 1/8 měřice., stálý plat činí čtvrtletně 57 zl. 30 kr. a náhrada za vykrmení vepře 5 zl., celkem tedy 250 zl. ročně. V době výlovu rybníka odvádí čtvrtletní plat 17 zl. 30 kr. mlynář z výše položeného Břehyňského mlýna na Bělské panství, neboť převzal mleče. Mlynář musí bezplatně mlít a šrotovat obilí z panských dvorů a řezat dříví pro vrchnost. Vrchnost hradí mlecí kameny (1 zl. 30 kr. běhoun, 45 kr. ležák) včetně jejich dovozu robotníky, každoročně věnuje 2 fůry bukového dřeva na vantroky a na hřídele a jednou za 3 roky list pily.
1724 - Johann Michl Wietschl za 600 kop
1744 - k vdově se přiženil Josef Waltr z Mimoně za 800 kop
1752 - od nevl. otce Karel Wietschel za 800 kop
do 1807 - Katarina Wietschelová - vdova se synem Josefem mlýn prodali nejstaršímu synovi Franzovi Wietschelovi za 24.000 zl., vedle mlýna nová budova Nebengebäude
1819 žádost k vrchnosti o opravu poškozeného potočního koryta
1821 - Theresia Wietschelová, vdova, rozená Schwarz za 9665 zl. 17 kr. konv.m.
5.6.1827 - mlýn s dalšími domy vyhořel
1828 znovu vystavěn v klasicistním stylu, dostal čp. 37
1843 - Karel Schwarz, výstavba současného mostu