1698 Martin Formánek, v tom roce již zemřelý (SOA v Plzni, Klatovy 01, sn. 97) (mGh)
Záznam o Točnickém mlýnu je z r. 1698 v souvislosti s žádostí mlynáře Šimona Formánka z Točníku ze dne 17. února toho roku, " by jemu obecní poddaná k stavu manželství dána byla". Rovněž s ním vedeno jednání, "co by za vejchoz dal, a na tom zůstaveno, aby udělal novou kašnu před domem pana Zhorskýho, když toliko fošny se mu dají a jiné potřeby".
Zpráva z 28. listopadu 1701 však dokládá, že Formánek dostal od obce výpověď z Točnického mlýna. Pravděpodobně souvisela s předchozím požadavkem obce na zhotovení nové kašny, neboť "jednáno s ním, dá-li víc a kašnu v špitále spraví, že toho užije". Mlynář žádal, aby mohl na mlýně zůstat. Bylo mu zřejmě vyhověno, neboť na Točnickém mlýně zůstal až do roku 1707, kdy na místo mlynáře rezignoval. Jako důvod uváděl, že už půl léta nemlel. Obec mlynářovu rezignaci přijala a o nájem Točnického mlýna se přihlásili mlynáři Václav Hájek, Jan Stangl a Jan Kroužek. Dále se uvádí, že v lednu 1708 o mlýn v Točníku také žádali Jiří Kašpar a jeho syn Ulrich a rovněž Jan Praxl. Ještě v květnu 1708 se o nájem přihlásil Adam Hegehet, který mlýn nakonec do pronájmu dostal. Důvodem byla zpráva o tom, "že je dobrý řemeslník, že má prostředky a že bratr jeho jest důchodním na panství chudenickém a naději má služby hejtamana dosáhnouti, proto resolvírováno, aby byl pod nájem přijatý". Jak dlouho Adam Hegehet na mlýně hospodařil nevíme.
1720 Fridrich Ebenstreit? (SOA v Plzni, Klatovy 03, sn. 128) (mGh)
Roku 1721 se na mlýně uvádí Fridrich Ebenstreiter, a to v souvislosti s tím, že se dopustil lesního pychu. Dostal pokutu pět kop a rovněž upozornění, že pokud se to bude ještě jednou opakovat, "že se mu peníze za mlejn vrátí" (bude mu vypovězen nájem mlýna). On na to prý odpověděl, že "když se jemu, co do mlejna vyrobil, vynahradí, že proti tomu není". Ebenstreiter však zůstal na mlýně až do roku 1725.
Kdo byl dále na mlýně se J. Klemperovi již nepodařilo zjistit. Existuje však doklad o tom, že v r.1732 inspektor sděloval, že točnický mlynář spouští vodu. Ještě téhož roku se obec usnesla, že mlýn bude mlynáři napříště pronajímat s ročním nájmem 36 strychů žita, 2 strychů pšenice a 2 strychů ječmene.
V r.1737 se na mlýně jako mlynář uvádí Lukáš Formánek pod Nevděkem, pravděpodobně příbuzný předchozího mlynáře Šimona Formánka. Od r. 1760 na mlýně hospodařil Václav Formánek . Zůstával tu nejméně do roku 1770. Z té doby je totiž záznam o tom, že Václav Formánek nemohl 19 týdnů mlít obilí kvůli lovení na rybnících Točník a Nevděk. O rok později žádal mlynář točnickou obec, aby mohl namísto obilí platit nájem v penězích.