Historie
Obecná historie:
Jednalo se o jeden z nejstarších mlýnů a nacházel se na mlýnské stoce, která v těchto místech vedla rovnoběžně s Drnovým potokem. Po postavení Příkopského mlýna došlo k tomu, že Makovský mlýn měl nedostatečný náhon a byl majitelem Josefem Makovcem prodán cechu koželužskému na drcení třísla. S úpadkem tohoto řemesla skončil i mlýn. Poslední zmínky o něm pochází z konce 17. stol.
Mlýn stával "pod prahem, jenž byl ve stoce mlýnské při hradbě chmelnice náležející ke dvoru neboli později chalupě Koubovské neboli Zachystalovské" (čp. 66 na Říšském předměstí).
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1383 Libhart Dětrov a Fridlín Peispír obdarovali oltář Početí P. Marie v klatovském farním kostele 4 kopami grošů, z nichž 1 kopa byla pojištěna na mlýně ležícím na předměstí nedaleko špitálu proti klášteru, který patřil jistému Schoppovi.
Mlýn patrně trpěl nedostatkem vodní síly.
1461 majitel mlynář Blažek hledal výhodnější místo pro mlýn, našel je pod valem městského příkopu naproti původnímu, dolejšímu mlýnu. Po požáru 1520 se změnil směr mlýnské stoky, což dolejší mlýn ještě více poškodilo.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1534 mlýn nebyl způsobilý pro mletí obilí, proto jej Jan Makovec prodal za 100 kop gr. míš. koželužskému cechu k mletí třísla. Sad u mlýna si prozatím ponechal a jelikož koželužský cech o něj nejevil zájem, prodal jej 1535 Jakubu Toboláři za 60 kop gr. míš. Sad se nacházel za Makovcovým mlýnem u Šeptákovy zahrady.
Za mlýnem naproti cihelně stála Piedkovská chalupa, kterou koupil 1532 Jan Holý, koželuh, od Šimona Mráze, svého bratra za 10,5 kopy gr. míš.
1581 cechmistři koželužského cechu zjistili na svém Makovcově mlýně dluh 100 kop gr. míš. urozenému pánu Vladislavu Jeníškovi z Újezda.
U mlýna stával dvůr Jana Spulského, na němž byl 1590 rovněž zjištěn dluh 80 kop gr. míš. Mikuláši Lounskému. Od Spulského dědiců koupil 1604 tento dvůr na Špitálském předměstí mezi koželužským mlýnem a sadem Jiříka Soběhrda za 400 kop gr. míš. Jan Čech neboli Hans Behem.
7.1.1649 po smrti Samuela Bartoviče dostala dvůr u tříslového mlýna v ceně 1.668 kop gr. míš. jeho nejstarší dcera Kateřina, mlýn byl již uveden jako pustý.
1672 postoupila Anna Bodlová své snaše Dorotě Bodlové Zejvodovskou chalupu, ležící mezi řekou vedle mlýna z jedné strany a chmelnicí Václava Korletinse ze strany druhé.
1697 zadala Dorota Prtáková, nejml. dcera Samuela Bartoviče, svému synu Františkovi chalupu na Špitálském předměstí, stojící tehdy mezi chalupou Karla Zachystala a Jakuba Zhorského s chmelnicí a tříslovým mlýnem včetně sadu.
po r. 1697 již v zápisech o mlýnu žádná zmínka není
Koncem 17. století mlýn zanikl
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1383 Schopp
1461 Blažek
-1534 Jan Makovec
1534- koželužský cech
-1649 Samuel Bartovič
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: