Ne vše co sedlák namlátí na mlatu,
nese do mlýna.
(české přísloví)

Makovcův, Tříslový, Koželužský mlýn

Makovcův, Tříslový, Koželužský mlýn
Masarykova
Klatovy
339 01
Klatovy
Klatovy
49° 24' 0.0'', 13° 17' 21.1''
Prameny doložené mlýniště
Jednalo se o jeden z nejstarších mlýnů a nacházel se na mlýnské stoce, která v těchto místech vedla rovnoběžně s Drnovým potokem. Po postavení Příkopského mlýna došlo k tomu, že Makovský mlýn měl nedostatečný náhon a byl majitelem Josefem Makovcem prodán cechu koželužskému na drcení třísla. S úpadkem tohoto řemesla skončil i mlýn. Poslední zmínky o něm pochází z konce 17. stol. Mlýn se nacházel v místech dnešní Masarykovy ulice, někde mezi Vaňkovou a Wolkerovou ulicí.
Klatovská mlýnská stoka
volně přístupný

Obecná historie:

Jednalo se o jeden z nejstarších mlýnů a nacházel se na mlýnské stoce, která v těchto místech vedla rovnoběžně s Drnovým potokem. Po postavení Příkopského mlýna došlo k tomu, že Makovský mlýn měl nedostatečný náhon a byl majitelem Josefem Makovcem prodán cechu koželužskému na drcení třísla. S úpadkem tohoto řemesla skončil i mlýn. Poslední zmínky o něm pochází z konce 17. stol.

Mlýn stával "pod prahem, jenž byl ve stoce mlýnské při hradbě chmelnice náležející ke dvoru neboli později chalupě Koubovské neboli Zachystalovské" (čp. 66 na Říšském předměstí).


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1383 Libhart Dětrov a Fridlín Peispír obdarovali oltář Početí P. Marie v klatovském farním kostele 4  kopami grošů, z nichž 1 kopa byla pojištěna na mlýně ležícím na předměstí nedaleko špitálu proti klášteru, který patřil jistému Schoppovi.

Mlýn patrně trpěl nedostatkem vodní síly.

1461 majitel mlynář Blažek hledal výhodnější místo pro mlýn, našel je pod valem městského příkopu naproti původnímu, dolejšímu mlýnu. Po požáru 1520 se změnil směr mlýnské stoky, což dolejší mlýn ještě více poškodilo.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1534 mlýn nebyl způsobilý pro mletí obilí, proto jej Jan Makovec prodal za 100 kop gr. míš. koželužskému cechu k mletí třísla. Sad u mlýna si prozatím ponechal a jelikož koželužský cech o něj nejevil zájem, prodal jej 1535 Jakubu Toboláři za 60 kop gr. míš. Sad se nacházel za Makovcovým mlýnem u Šeptákovy zahrady.

Za mlýnem naproti cihelně stála Piedkovská chalupa, kterou koupil 1532 Jan Holý, koželuh, od Šimona Mráze, svého bratra za 10,5 kopy gr. míš.

1581 cechmistři koželužského cechu zjistili na svém Makovcově mlýně dluh 100 kop gr. míš. urozenému pánu Vladislavu Jeníškovi z Újezda.

U mlýna stával dvůr Jana Spulského, na němž byl 1590 rovněž zjištěn dluh 80 kop gr. míš. Mikuláši Lounskému. Od Spulského dědiců koupil 1604 tento dvůr na Špitálském předměstí mezi koželužským mlýnem a sadem Jiříka Soběhrda za 400 kop gr. míš. Jan Čech neboli Hans Behem.

7.1.1649 po smrti Samuela Bartoviče dostala dvůr u tříslového mlýna v ceně 1.668 kop gr. míš. jeho nejstarší dcera Kateřina, mlýn byl již uveden jako pustý.

1672 postoupila Anna Bodlová své snaše Dorotě Bodlové Zejvodovskou chalupu, ležící mezi řekou vedle mlýna z jedné strany a chmelnicí Václava Korletinse ze strany druhé.

1697 zadala Dorota Prtáková, nejml. dcera Samuela Bartoviče, svému synu Františkovi chalupu na Špitálském předměstí, stojící tehdy mezi chalupou Karla Zachystala a Jakuba Zhorského s chmelnicí  a tříslovým mlýnem včetně sadu. 

po r. 1697 již v zápisech o mlýnu žádná zmínka není

Koncem 17. století mlýn zanikl

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Makovec
  • Schopp
  • Blažek

Historie mlýna také obsahuje:

1383 Schopp

1461 Blažek

-1534 Jan Makovec

1534- koželužský cech

-1649 Samuel Bartovič

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    09 2017
      městský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • stoupa
            • valcha
            od 1534 koželužská stoupa na drcení třísla
            • náhon
            Od Příkopského mlýna mlýnská stoka v podstatě kopírovala dnešní Masarykovu ulici, která se v té době podle ní jmenovala a mířila na Makovský mlýn.
            Mlýnský náhon od mlýna pokračoval souběžně s Drnovým potokem až k poslednímu klatovskému mlýnu, kterým byl Podšibeniční mlýn.
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisKolo Makovského mlýna mělo stanovenou výši tří klatovských loktů tří čtvrtí a dvou prstů
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            PopisKolo Makovského mlýna mělo stanovenou výši tří klatovských loktů tří čtvrtí a dvou prstů
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorKlempera Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách IV
            Rok vydání2001
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 151-152
            AutorKlempera Josef
            NázevVodní mlýny v Čechách IV
            Rok vydání2001
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 151-152
            AutorSedláček Radek
            NázevMlýnská stoka a mlýny
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.klatovymojemesto.majestat.cz/rubriky-1/mlynska-stoka-a-mlyny
            Datum citace internetového zdroje25.7.2017

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Vytvořeno

            25.7.2017 16:53 uživatelem jirka.vacek87

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 7.9.2017 18:59
            doxa (Jan Škoda) 20.10.2024 19:58