Založen r.1507 při Pernštejnské výstavbě „průmyslové“ oblasti na Městské řece, v místech před dnešními stadiony. Byla zde soukenická valcha a říkalo se Na Valše, proto podvalchovní. Již r.1507 jej koupil mlynář Petr za 100 kop. Pro řemeslníky a strážné na baště zde byl šenk. R.1586 mlýn s pilou a šlejfernou koupil Burjan Austopovec. Již za dva roky jej převzal Jan Šrámek. Poslední samostatným mlynářem byl Jan Cržek, po něm nazýván Cržkovský. Po jeho smrti r.1626 mlýn koupila obec. R.1631 vypálen a pak ještě několikrát. R.1638 si mlýn pronajal Mikuláš Knotek, který jej r.1646 obnovil, potom Václav Krása. Po r.1650 za mlynáře přijat Jan Čermák, r.1661 Josef Lytochleb. R.1764 obec mlýn prodala Janu Ditrichovi za 3000 zlatých. Vdova Kateřina Ditrichová jej za 3300 zlatých r.1778 prodala Františku Holubovi. Po něm zde byl mlynář Jaňura, pak Josef Jonák. Mlýn 2.5.1810 opět vyhořel, znovu postaven. Od r.1841 majitelem Jan Perner, otec Ing.Jana Pernera stavitele železnic, obnovil pilu, dodával dřevo pro železnici. R.1851 mlýn spojil s hamrem. Postoupil jej 31.3. svému synu Josefu Pernerovi za 28 568 zlatých. Potom mlýn držel Josef Šín, 1883-86 Václav Reich, od r.1886 František Reich, který jej r.1909 prodal bratřím Egonu a Karlu Winternitzovýcm, kteří je s městem směnili za pozemek Plodr na stavbu automatického mlýna. Město Podvalchovní mlýn r.1910 zrušilo
Zdroj: Jiří Paleček, doplnil jšk
Obecní zastupitelstvo města Pardubic sešlo se dne 4.května 1910. Na koupi mlýnů císařského a „Valchy“ pomýšlelo se již před mnoha léty, zejména r. 1904, kdy při zavádění elektrického osvětlení zamýšlelo se potřebnou elektřinu vyrobiti soustředěnými silami obou těchto mlýnů. Avšak seznalo se, že síla obou těchto mlýnů k tomu účelu nestačí. Teprve v r. 1908 provádění regulace Chrudimky přivedlo otázku koupě mlýnů znovu v život. Byla sestavena zvláštní komice ku podání návrhů o získání a využitkování vodní síly na Chrudimce. K účelům regulace zakoupila totiž obec tři mlýny mezimostecké, jak pak regulací byly zabrány, a zbyla z nich obci pouze nadnormální voda o síle asi 25 HP. Tato síla sama o sobě by stála za využitkování postavením vodního díla.
Proto bylo navrženo, aby byly koupeny mlýny císařský a „Valcha“ a aby síla těchto dvou mlýnů a síla zbylá po mlýnech mezimosteckých, dohromady asi 40 HP byla
využita vodním dílem při novém jezu v mezimostí. S tím ovšem souviselo jiné upravení dosavadního císařského kanálu, kterým po zrušení obou mlýnů voda protékati musila a proto bylo jeho zasypání navrženo. Při vodoprávní komisi v lednu 1909 a později konané zdvihl se proti zasypání císařského kanálu tuhý odpor od majitelů sousedních domů a také s jiných stran, aby zasypáním kanálu nebylo město zbaveno živé vody a ona část města svého starobylého rázu.
Také c.k. centrální komise ve Vídni do věci zasáhla a byl jí celý akt předložen. Práce regulační vyžadovaly však naléhavého vyřízení, a to při vznesených odporech bylo oddáleno a stalo se dokonce nejistým. Proto žádáno bylo vyřízení pouze ohledně díla vodního na jezu, dříve než dojde vyřízení ohledně zasypání kanálu. Obec
zabezpečila si od majitelů mlýna císařského a „Valchy“ tyto objekty pro případ, že by ku projektu došlo. Avšak oddalováním řízení vyřízení vodohosprávního stalo se, že majitel mlýna „Valchy“ nadále smlouvu prodloužiti nechtěl a nemohl, ježto mlýn nacházel se v exekuční dražbě. Obec však mlýn od něho hned definitivně koupiti
nemohla, poněvadž neměla jistoty, kdy vodoprávní řízení bude vydáno a bude-li obci příznivé. Mlýn „Valchu“ pak koupili bratři Winternitzové.
S těmi bylo navázáno hned jednání, aby získána byla možnost obci od nich mlýn koupiti a v tom směru ukázali oni jistou ochotu. Koupě mlýna „Valchy“ pp. Br. Winternitzy podnitila živou diskusi o celé otázce a uplatnil se názor, že bylo a jest nutno oba mlýny koupiti, bez ohledu na vodní dílo v mezimostí a na zasypání
kanálu, jen aby obec byl pánem vody ve městě, - Správa obce, uznajíc tento názor, usilovala o to, aby oba mlýny získala. Majitel císařského mlýna byl nadále ku prodeji ochoten. Majitelé „Valchy“ však odmítli mlýn prodati, poukazujíce na to, že jej koupili ku potřebě svého obchodu, a nechtějí na sebe uvaliti odium, že jej
koupili na spekulaci, aby na obci vydělali. Na to bylo jednání o různých alternativách. Obec chtěla koupiti mlýn císařský a přivésti naň kromě normální vody tok vody nadnormální a žádala jisté ústupky na majitelích „Valchy“ – obec chtěla vodu nadnormální přenechati oběma mlýnům a žádala na nich jisté výhody ku své potřebě – majitel mlýna císařského nabízel obci postoupiti vodu normální a spokojiti se vodou nadnormální – avšak všecky tyto alternativy nedošly uskutečnění, poněvadž se zájem obou stran srovnati nedal. Když veškeré jednání považovalo se za zmařené, v posledních dnech vyskytla se nová alternativa, aby majitelům „Valchy“ za tento
objekt mlýnský dán byl mlýnský objektv Plodru a císařský mlýn aby byl vykoupen. Tato alternativa na prvý pohled za nemožnou považována, po prozkoumání a výpočtu technické kanceláře uznána byla za schopnou provedení a přikročeno k její propracování. Svolána byla společná schůze odborů: stavebního, kanalizačního, pro veřejné práce, členů městské rady a dožádaných expertů, a v této alternativa tato byla důkladně probrána a uznána za proveditelnou, takže zvolena komise jedna, která by s br. Winternitzy prozatímní smlouvu uzavřela, a druhá komise, která by celou záležitost prozkoumala a městské radě návrh učinila. Obě tyto komise daly si záslužnou práci, takže celý projekt byl promýšlen, propočítán v nejkratší době a definitivní návrh předložen městské radě. Městská rada společně s finančním odborem schválila projekt se všemi důsledky a předložila jej zastupitelstvu k usnesení.
07.05.1910
