Použité mlýnské kameny a velké manžetové knoflíky
se těžko upotřebí.
(německé přísloví)

Ždánický, Prokešův, Charvátův mlýn

Ždánický, Prokešův, Charvátův mlýn
58
Staré Ždánice
533 44
Pardubice
Staré Ždánice
50° 7' 2.4'', 15° 43' 34.6''
Mlýniště bez mlýna
Největší mlýn na Opatovickém kanále, vznikl jako panský patrně zároveň s kanálem v roce 1515. Několikrát vyhořel, pokaždé byl ale zase obnoven, nepřežil však reálný socialismus, kdy jej místní JZD tak zdevastovalo, že v roce 1979 musel být zbořen.
900 m jv od kostela sv. Václava v Starých Ždánicích
Opatovický kanál
nepřístupný

Obecná historie:

Ždánický mlýn byl zbudován hned po výstavbě Opatovického kanálu, pravděpodobně roku 1515, a to jako mlýn panský. Mlýn v roce 1548 převzal do dědičného nájmu první známý mlynář Matouš Střebský a po něm jeho další příbuzní. V roce 1560 byl mlýn prodán vdovou Martou svému zeťovi Jakubovi, po něm jej v roce 1607 zdědil syn Jiří. V roce 1638 patřil mlýn mlynářce Anně Vilemovské, ke které se přiženil Adam Kohout. Byl zbořen Švédy během třicetileté války. V roce 1656 mlýn vyhořel. Vypálený jej koupil majitel pardubického panství. Další zmínka je až z roku 1733, kdy jej koupil Václav Chudoba. Z této doby pochází i socha sv. Nepomuka, která byla zbudována na náklady mlynáře Chudoby a stojí naproti bývalému mlýnu. Roku 1763 koupil mlýn v dražbě Tomáš Roudný. Následně jej koupil Josef Roudný za 6000 zlatých a v roce 1796 Josef Dostál za 18000 zlatých. Ten jej v roce 1802 prodal svému synovi Františkovi Dostálovi za 22 800 zlatých. Ten jej roku 1810 prodal Janu a Kateřině Morávkovým. Mlýn opět v roce 1860 do základů vyhořel a spáleniště koupil mlynář Václav Prokeš, který vybudoval mlýn nový, již cihlový s pěti koly a obytnými budovami, jako největší mlýn na Opatovickém kanálu. Mlýn pak provozoval jeho rod po několik generací. V roce 1890 přešel mlýn na jeho syna Josefa. Roku 1912 mlýn opět vyhořel, byl proto přestavěn a zmodernizován. V roce 1923 vyhořely provozní budovy mlýna. Roku 1935 jej převzal vnuk Jaroslav Prokeš. Během druhé světové války sloužil mlýn širokému okolí a k obživě obyvatelstva. V roce 1954 byl mlýn zrušen a zabaven státními statky. Rodina Prokešových byla vyhnána během jednoho dne. V roce 1957 objekty mlýna a pozemky převzalo místní JZD, které je v roce 1974 opustilo, a mlýn už jen chátral. Roku 1979 byl zcela zdevastovaný mlýn rozbořen buldozery. Plocha po mlýnu byla srovnána se zemí, vybetonována a vybudována zde byla skládka řepy.

Zámeček nechal postavit mlynář Václav Prokeš v roce 1877. Mlynářský rod Prokešů přichází do Ždánic roku 1860 a na spáleništi starého mlýna staví mlýn nový, již zděný a kamenný. Zajímavostí jistě je, že nový mlýn, největší mlýn na Opatovickém kanálu, měl velkou obytnou budovu o několika pokojích, přesto si mlynář Václav Prokeš, jakožto nejmovitější obyvatel obce, nechává postavit honosnou vilu na rozcestí u dřevěného kříže. Roku 1884 byl stávající dřevěný kříž již zchátralý, a proto byl nahrazen, na náklady obce a se slibem ‚‚vždy se o tento kříž starati“, křížem litinovým na kamenném podstavci. Na nároží domu stojí tento kříž dodnes. Budova je postavena v neoklasicistním stylu s dekorativní čelní fasádou a věžovitým rizalitem. Postupně zámeček dědili ždáničtí mlynáři po tři generace, většinou jako sídlo k odpočinku starého mlynáře, který mlýn předal nejstaršímu synovi. Ke konci 19. století nechává syn Josef Prokeš vystavět přízemní přístavbu z pravé strany domu. Roku 1929 byla vnukem Jaroslavem Prokešem provedena nástavba jednoho podlaží. Roku 1904 se mlynář Josef Prokeš stává členem rady Občanské záložny ve Ždánicích založené 1893 a od roku 1906 je jejím ředitelem. Mlynář Jaroslav Prokeš se v období let 1927 až 1932 stává starostou obce. Pošta, která byla ve Ždánicích založena v roce 1908, provozovala několik prvních let svůj úřad v pronajatém přízemí domu.

 Stát na Štědrý den v roce 1953 konfiskuje rodině Prokešů mlýn, který se stává součástí státního podniku a spěje tak k postupné devastaci.[3] Jaroslav Prokeš tak přestává být mlynářem, celá rodina se byla nucena vystěhovat během jediného dne a již žije pouze na zámečku, kde jim byly přiděleny dva pokoje, ostatní místnosti byli dány různým nájemníkům. Z nedostatku financí k opravě je v roce 1968 zbourán střešní věžovitý vikýř a v roce 1975 byla obcí zbourána přístavba zámečku o velikosti třetiny domu. Tato přístavba sloužila necelých sto let jako pekárna a obchod. Po pádu komunismu byla vila i s polnostmi Prokešovým vrácena. Roku 1991 byl na postranní části zahrady postaven, manželem dcery Jaroslava Prokeše, malý montovaný domek. Tato část zahrady byla od zámečku oddělena a poslední člen rodu Prokešů žijících v domě vilu prodává.

Následující čtvrt století se tu vystřídá několik majitelů a posledních několik let budova chátrá. V letech 2013 až 2015 je prázdná a čeká na nutnou renovaci. První den roku 2016 se zámečku ujímá zpěvák Nathaniel Filip a začíná připravovat projekt na jeho záchranu.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Ždánický mlýn byl zbudován hned po výstavbě Opatovického kanálu, pravděpodobně roku 1515, a to jako mlýn panský.

1494 mlýn uveden v urbáři panství Pardubice a Kunětická Hora

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Mlýn v roce 1548 převzal do dědičného nájmu první známý mlynář Matouš Střebský a po něm jeho další příbuzní.

V roce 1560 byl mlýn prodán vdovou Martou svému zeťovi Jakubovi, po něm jej v roce 1607 zdědil syn Jiří.

V roce 1638 patřil mlýn mlynářce Anně Vilemovské, ke které se přiženil Adam Kohout.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1638 patřil mlýn mlynářce Anně Vilemovské, ke které se přiženil Adam Kohout.

Byl zbořen Švédy během třicetileté války. V roce 1656 mlýn vyhořel. Vypálený jej koupil majitel pardubického panství.

Dne 15.11.1695 je u narození Karla Skály ze Srchu svědek Jan Czapicar - mlynář ždanský
Matrika Libčany NOZ 1683-1727, sign.88-1, fol.111

Další zmínka je až z roku 1733, kdy jej koupil Václav Chudoba. Z této doby pochází i socha sv. Nepomuka, která byla zbudována na náklady mlynáře Chudoby a stojí naproti bývalému mlýnu.

Roku 1763 koupil mlýn v dražbě Tomáš Roudný. Následně jej koupil Josef Roudný za 6000 zlatých a v roce 1796 Josef Dostál za 18000 zlatých. Ten jej v roce 1802 prodal svému synovi Františkovi Dostálovi za 22 800 zlatých. Ten jej roku 1810 prodal Janu a Kateřině Morávkovým.

Dne 22.1.1798 se narodil ve Ždánicích Jan, otec František Zbauzík mlynář ve Ždánicích. Kmotrem je Jan Štěrba, mlynář z Bohdanče.
Matrika Staré Ždánice N 1785-1826, sign.1562, fol.20

Dne 19.1.1813 umírá Jan Morávek mlynář ždánský.
Matrika Staré Ždánice Z 1785-1838 , sign.1570, fol.28

Dne 16.1.1815 se žení Antonín Charvát ( umírá 11.5.1841), správce ze Syrovátky, s Kateřinou vdovou po Janovi Morávkovi mlynáři ze Ždánic.
Matrika Staré Ždánice O 1785-1830, sign.1567, fol.11

1840 majitel Antonín Charvát

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Mlýn opět v roce 1860 do základů vyhořel a spáleniště koupil mlynář Václav Prokeš, který vybudoval mlýn nový, již cihlový s pěti koly a obytnými budovami, jako největší mlýn na Opatovickém kanálu. Mlýn pak provozoval jeho rod po několik generací.

V roce 1890 přešel mlýn na jeho syna Josefa.

Roku 1912 mlýn opět vyhořel, byl proto přestavěn a zmodernizován.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

V roce 1923 vyhořely provozní budovy mlýna.

Roku 1935 jej převzal vnuk Jaroslav Prokeš.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Během druhé světové války sloužil mlýn širokému okolí a k obživě obyvatelstva.

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

V roce 1954 byl mlýn zrušen a zabaven státními statky. Rodina Prokešových byla vyhnána během jednoho dne.

V roce 1957 objekty mlýna a pozemky převzalo místní JZD, které je v roce 1974 opustilo, a mlýn už jen chátral.

Roku 1979 byl zcela zdevastovaný mlýn rozbořen buldozery. Plocha po mlýnu byla srovnána se zemí, vybetonována a vybudována zde byla skládka řepy.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Střebský
  • Vilémovský
  • Kohout
  • Chudoba
  • Roudný
  • Dostál
  • Morávek
  • Prokeš
  • Charvát
  • Czapicar
  • Čepičář
  • Zbouzík
  • Zbauzík

Historie mlýna také obsahuje:

1548 Matouš Střebský

vdova Marta Střebská

1560 Jakub Střebský

1607 Jiří Střebský

1638 Anna Vilemovská,  Adam Kohout

1695 Jan Czapicar

1733 Václav Chudoba

1763 Tomáš Roudný

Josef Roudný

1796 Josef Dostál

1797 František Zbouzík (Zbauzík)

1802 František Dostál

1810-1813 Jan Morávek

1813-1815 Kateřina Morávková

1815-1841 Antonín Charvát

1860 Václav Prokeš (1817-1894)

1890 Josef Prokeš (1857-1938)

1935 Jaroslav Prokeš (1894-1974)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    03 2018
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        • náhrobky, pamětní desky
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          • náhon
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930: 2 turbíny Francis
          1) hltnost 2,2 m3/s, spád 2,4 m
          2) hltnost 2,2 m3/s, spád 1,25 m
          celkový výkon 81 HP
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis1930: 2 turbíny Francis
          1) hltnost 2,2 m3/s, spád 2,4 m
          2) hltnost 2,2 m3/s, spád 1,25 m
          celkový výkon 81 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 07 (Chrudim), s. 18
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněníSešit 07 (Chrudim), s. 18
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          Autorwikipedie
          NázevStaré Ždánice
          Rok vydání
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%A9_%C5%BDd%C3%A1nice
          Datum citace internetového zdroje03 2018

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Vytvořeno

          29.3.2018 11:49 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 6.2.2022 18:36