Tereziánský katastr

Pro neustálé spory ohledně výše placených daní byl učiněn další pokus o nápravu. Jednání probíhala již od roku 1704. (Ještě v roce 1713 byla provedena revizitace berní ruly). Tentokrát se přiznání půdy týkalo také panských pozemků takzvaného dominikálu.

Nejprve vznikal tzv. první tereziánský katastr, zahrnující poddanskou půdu. Písemné podklady se kontrolovaly přímo v terénu a oprava údajů z přiznání trvala až do roku 1747. Roku 1748 vstoupil první tereziánský katastr v platnost. Někdy je označován jako tzv. třetí berní rula. Katastr je členěn do 37 knih, řazen pole krajů, panství jsou v abecedním pořadí a řazení vsí je shodné s rulou. Opět zde najdeme zmíněny mlýny.

Druhý tereziánský katastr, se soupisem dominikálu, vycházel z výměry prvního tereziánského katastru a zachoval i jména držitelů v něm zapsaných, třeba již dávno mrtvých. Katastr byl dokončen v roce 1755 a vešel v platnost pod úředním názvem "Revisitationslandescatastrum de Anno 1757". Setkáme se také s označením čtvrtá berní rula.

V přiznání (fassi) nalezneme jméno hospodáře – mlynáře (jejich případná posloupnost je zachycena v revizitaci), názvy polí a luk včetně bonity a jakosti. Uvedeny jsou mlýny a jejich doplňková zařízení (pily, stoupy, valchy, olejny, aj.), včetně informací o počtu složení, respektive počtu kol a zda je mlýn na stálé či nestálé vodě. Stále jde pouze o soupis bez mapových materiálů. Originál tereziánského katastru, včetně fassí, se nachází v NA Praha, 1. oddělení. K dispozici jsou rovněž edice:

Tereziánský katastr: dominikál, Praha 1970.

Tereziánský katastr: rustikál. (kraje A-CH), Praha 1964.

Tereziánský katastr: rustikál. (kraje K-Ž), Praha 1966.

Ukázka edice Tereziánského katastru. Viz Tereziánský katastr: rustikál. (kraje K-Ž), Praha 1966.