Historie
Obecná historie:
Byl jedním z 21 mlýnů na Pšovce, patřil starému mlynářskému rodu Kučerů. Šlo o mlýn obilný, mouka prý byla velmi dobré kvality, vyráběly se také kroupy. Byl údajně opuštěn okolo r. 1920 a rychle podlehl zkáze (budova byla dřevěná). Zachovaly se tesané prostory sklepů, v jednom z nich je pramen pitné vody (dnes ovšem zatopeno Pšovkou), stájí a snad kaple.
Mlýn u osady Hlučov – Hlučovský mlýn.
Katastrální území Jestřebice u Kokořína.
V kronikách je o něm zmínka z roků 1609 a 1620. Později byl v majetku starého mlynářského rodu Kučerů. Mlýn byl v provozu do 1. světové války, pak byl opuštěn a budova ( roubená, omítnutá ) v krátké době podlehla zkáze. Rozvaliny byly odstraněny v roce 1927. V budově byla obytná část a mlýnice, dispozičně oddělené, vše pod jednou střechou. Kromě mletí obilí se zde vyráběly i kroupy. Budova byla situována kolmo ke skalní stěně. Vodní kolo bylo menších rozměrů, na vrchní vodu.
Do dnešních dní se zachovaly pouze zbytky vodního náhonu od říčky Pšovky v délce asi 220 m podél paty svahu, jehož koryto bylo částečně vytesáno v pískovcovém podloží a průchozí štola asi 3 m dlouhá v pískovcové skále. Na stěně štoly je vytesán letopočet 1757. Ze štoly již vedly k vodnímu kolu dřevěné vantroky. 11 prostorných i menších sklepů a místností vytesaných v pískovcových skalách v několika výškových úrovních se zachovalo do dnešních dnů. Některé prostory jsou zatopené, v jednom sklepě vyvěrá pramen vody. V jiných vyhloubených prostorách byly stáje pro dobytek, sušárna ovoce a snad i kaplička. Některé prostory byly v minulosti upraveny i k bydlení.
Text: Karel Lojka
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Údajně zmiňován již 1609.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Údajně v provozu ještě na začátku 20. stol.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Ke Hlučovu se váží dvě pověsti.
U hlučovského mlýna je mohutný ledový pramen, který vyvěrá ze skalní pukliny. Bude-li zde někdo kopat, vyvalí se tolik vody, že zaplaví celý dvůr.
Název Hlučov prý vznikl v dobách, kdy kouzelnice Zlata obývala nad Kokořínským údolím mohutný hrad. Svoji kouzelnickou moc využívala k dobru svých bližních. Na Zlatině dvoře byly převážně krásné ženy, které bývaly i velmi rušné. Obecný lid označil označoval hrad za hlučný, což později přešlo na název Hlučov.
Další pověsti si můžete přečíst v knížce Pověsti z Kokořínska, Mšenska a Podbezdězí, kterou vydalo Regionální muzeum Mělník s ilustracemi Olgy Vychodilové.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
