Rousův, Rausův, Čámského mlýn

Jeden z několika zachovalých historických knínských mlýnů stojí při říčce Kocábě. První zmínky o něm pocházejí z doby třicetileté války, mlýn však bude pravděpodobně ještě starší. V r. 1665 je na něm uváděn mlynář Jiřík Rous.

V roce 1692 se v něm narodil Jan Ferdinand Raus (Rous). Ten se stal císařským radou a roku 1735 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem "z Rausenbachu". Roku 1755 byl dále povýšen do stavu rytířského. Stal se majitelem Zruče nad Sázavou, Krasoňovic u Dolních Kralovic. Raus z Rausenbachu zemřel roku 1762.

Jeho sestra – Dorota – se roku 1711 provdala za Vojtěcha Čámského, syna Matěje Čámského, majitele manského statku ve vsi Čím. Tak se mlýn Rausův stal majetkem rodu Čámských, kteří jej vlastnili po následující dvě století (viz přehled držitelů mlýna). (MŠr)

V roce 1872 František Čámský (1829-1899) přestavěl mlýn na válcový (první v Novém Kníně). Mohutná patrová budova mlýna byla upravena v historizujícím slohu se stupňovitými štíty. (MŠr)

1930 majitel Karel Čamský

Mlýnský náhon, který začínal u Tylova náměstí, byl zrušen někdy na přelomu 60. a 70. let 20. století. Od té doby mlýn chátral víceméně bez údržby. (MŠr)

V části areálu mlýna vznikla na začátku 90. let 20. století truhlárna, která však poměrně brzy zbankrotovala. Hlavní (mlýnská a obytná) budova nebyla nikterak opravována ani tehdy. Chátrání celého areálu pokračovalo, další škody napáchala vichřice, která poničila střechu hlavní budovy.

K jistým změnám došlo v létě r. 2015, kdy byla opravena střecha tohoto dlouhodobě zanedbaného mlýna. (MŠr)