Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
V roce l590 dal nejvyšší purkrabí prazský Vilém z Rozmberka svolení, aby byl vybudován mlýn. Voda na mlýn byla hnána strouhou.
Za 30.leté války mlýn zpustl a nazýval se "Pustým mlýnem". Asi v r. l720 byl mlýn opet uveden do provozu. Mlýn měl tehdy 2 kola.
Kolem r. l830 majitel Josef Hendl dal mlýn přestavět od základů
31.5.1881 se v Lysé nad Labem žení Václav Jordán - mlynář v Šárce 85, syn Václava Jordána, domkáře v Byšicích č. 63, s Lidmilou, dcerou Václava Blümla, měšťana z Lysé nad Labem č. 53
V 90. letech 19. století měli na Mlýnku bratři Wolrábové zařízenou dílnu na tepané bronzové předmety. Roku l897, kdy koupil mlýnek Karel Urban a zařídil zde hostinec s výbornou kuchyní, navštěvovaný stálými hosty z Prahy ve všední dny i v neděli.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1830 - Josef Hendl
1891 Václav Jordán
90. léta 19. stol - bratři Wolrábové - dílna na tepané bronzové předměty
1897 - Karel Urban - restaurace
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
