Kdo posílá svého osla do mlýna, sám nemusí chodit.
(francouzské přísloví)

Zelenkův, Obděnický mlýn

Zelenkův, Obděnický mlýn
10
Žemličkova Lhota
262 55
Příbram
Žemličkova Lhota
49° 33' 35.3'', 14° 21' 40.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Malý vesnický mlýn s několika pozoruhodnostmi. Např. dnes nezvěstnou datovanou mlýnskou hranicí.
Mlýnu se též říkávalo Oděnský nebo Oběnský. Nejčastěji však Zelenkův
Varovský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

2.4.1772 od chlumecké vrchnosti mlýn o 1 složení a 4 stoupách emfyteuticky zakoupil Matěj Zelenka za 220 zl.

přimlýněny osady Žemličkova Lhota, Obděnice, Brod, Lesáky, Ratiboře, Ohrada a Radešice

Poddanské povinnosti: stálé platy 6 zl. 5 kr. na sv. Havla a sv. Jiří, odvod 22 měr a 3 věrtele obilí do panského špýcharu, přednostní mletí pro vrchnost, předkupní právo a laudemium

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1872 Antonín Zelenka s manž. Marií, jednáni s velkostkem o výkup z poddanství, cena stabovena na na 1.347 zl. 90 kr., jelikož se však budou starat o mlýnskou strouhu, snížena na 791 zl. 70 kr. ve 20 splátkách vždy k 1.11. počínaje 1872

1860-1911 probíhají mezi majiteli mlýna a chlumeckým velkostatkem permanentní spory ohledně Horního rybníka, z kterého velkostatek nechal odvádět vodu mimo Dolní rybník a mlýn a že velkostatek pořádal výlov obou rybníků každoročně na jaře namísto 1 x za 3 roky na podzim jako dříve, čímž mlýn silně omezuje v činnosti. Velkostatek se však hájil, že k Hornímu rybníku nemá mlynář žádné vodní právo a že se lovilo vždy podle potřeby. 5.1.1907 byla žaloba mlynáře sedlčanským hejtmanstvím zamítnuta, 25.6.1907 však bylo místodržitelstvím toto rozhudnutí zrušeno a spor odkázán na právo soukromé, nikoliv vodní.

1.7.1905 převzal mlýn Hynek Zelenka s manž. Josefou

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Hynek Zelenka narukoval do války, po návratu musel řešit dluhy, které za jeho nepřítomnosti narostly, a přežilé zařízení mlýna

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

pro špatný stav nebyl mlýn zapsán do rejstříku

1930 Hynek Zelenka

9.10.1933 uděleno živnostenské povolení k provozu

1937 semlel jen 97 q obilí a 3,5 q šrotů

1938 semlel a sešrotoval 222 q obilí

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1940 mlýn formálně převzal postupní smlouvou svatební zeť Jan Kučera

1941 nuceně zastaven, jelikož však nebyl zapsán v rejstříku, neměl majitel nárok na odškodné

4.12.1944 provoz obnoven pro poruchu mlýna v Radešicích, přiděleny Počepice a Nechvalice, kontingent 500 q pšenice a žita dohromady

1945 na  podzim Zelenka odešel za svým synem do pohraničí, mlýn reálně převzal zeť Jan Kučera, provozoval mlýn na živnostenský list Hynka Zelenky, ten se sem měl vrátit coby vbýměnkář

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Slavíček
  • Zelenka
  • Kučera

Historie mlýna také obsahuje:

1669 a 1676 - Mik. Slavíček

1772 Matěj Zelenka

1839 - Johan Zelenka

1872-1905 Antonín Zelenka

1905-1940 (1945) - Hynek Zelenka

1940 (1945) Jan Kučera

Problematickým vývojem si prošel i rybniční mlýn Hynka Zelenky v Žemličkově Lhotě. Hynek Zelenka narozený 25. června 1880 se po návratu z první světové války zpočátku vyrovnával s dluhy, které v průběhu války na mlýně narostly. Přesto se snažil mlýn udržovat v relativním chodu. Do mlýna tak instaloval ještě před rokem 1930 turbínu od Martina Kulíka z Hořovic o výkonu 6 HP. Vedle toho využíval i plynový motor Polke Vídeň o 10 HP, který byl vyroben roku 1912. Je pravděpodobné, že do mlýna byl instalován až druhotně, stejně jako většina strojního mlýnského vybavení, které mlynář roku 1938 přiznal. To pocházelo z různých strojírenských podniků

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      přízemní
      Pozdně klasicistní mlýn s nadezděným půlštokem. Na fasádě řada zajímavých štuků.
      Areál tvoří mlýn s obytnou částí a hospodářská stavení. Patrová zděná mlýnská budva 20 x 10 m, mlýnská a obytná část odděleny, mlýnice 8,5 x 7,2 m, výška 2,5 m.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • okno
      • vyskladňovací otvor

        ObjektKonstrukce/prvekRok smýcení
        mlýnmlýnská hranice, sloup1575+
        • zcela bez technologie aj.
        Mlýn měl francouzské a české složení.
        VýrobceJosef Houček, stavba mlýnů, Strakonice 20
        Popisgenerální rekonstrukce zařízení mlýna 1948
        VýrobceJosef Houček, stavba mlýnů, Strakonice 20
        Popisgenerální rekonstrukce zařízení mlýna 1948
        Ve mlýně se nachízela mlýnská hranice s datací, část byla vyzvednuta a dnes se nachází na neznámém místě.
        1772 o 1 složení a 4 stoupách
        1872: obyčejné složení o prům. kamenů 0,8 m
        1875: 2. složení namísto stup
        1913:
        prachový vysévač
        válcová stolice Seck
        francouzský kámen Žižka o prům. 0,9 m
        sortýr
        hranolový vysévač Holama České Budějovice
        reforma Kohout
        1920 nové stroje:
        na mlecí podlaze: 1 válcová stolice, kámen a loupačka
        v podkolí: prachový cylindr, špicový cylindr
        po roce 1945 žádosti o příděl strojů z konfiskátů zamítány

        Zaniklý
        • stoupa
        1772: 4 stoupy, zrušeny 1875
        • rybník
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        • lednice
        Chlumecký rybník nad mlýnem.
        Mlýn poháněla voda z Varovského potoka, napájel Horní (Velký) a Dolní (Mlýnský) rybník, pod jehož hrází mlýn stál.
        Voda na mlýn protékala troubou v mlýnské hrázi na dřevěné vantroky o šířce 0,85 m a výšce 0,6 m. Ve vantrocích 2 žlaby s 2 stavidly na 2 kola, umístěné vedle sebe na severní straně budovy. 100 m za mlýnem se voda vracela do jalové strouhy Varovského potoka.
        1879 položeno normální znamení při mlýně a Dolním rybníce, mlynář se pokusil zasadit znamení i při Horním rybníce, k tomu však nedošlo, jelikož mlynář neměl k Hornímu rybníku žádné vodní právo.
        1860 chlumecký velkostatek zrušil na Horním rybníce stavidla a nahradil je splavem, jímž šla voda do Jalového potoka, nikoliv do Dolního ŕybníka.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popisinstalována již před I. sv. válkou
        1930 - Francisova turbína hltnost 120 l/s, spád 4,3 m a výkon 4,47 HP

        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Popisinstalována již před I. sv. válkou
        1930 - Francisova turbína hltnost 120 l/s, spád 4,3 m a výkon 4,47 HP

        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popispůvodně 2 kola vedle sebe
        1872 moučné kolo prům. 4,2 m, stupní kolo prům. 3,9 m
        1930 - kolo na svrchní vodu o hltnosti 77 l/s, na spádu 4 m a výkon 2,28 HP.
        Typbenzínový motor
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisVe mlýně býval benzinový motor o výkonu 4 HP, umístěn v podkolí
        Typbenzínový motor
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisVe mlýně býval benzinový motor o výkonu 4 HP, umístěn v podkolí
        Typplynosací motor
        StavZaniklý
        VýrobcePolke
        PopisPolke Vídeň o 10 HP
        vedle podkolí oddělená místnost motorovny se 3 plynovými kotly 4 x 2,4 m
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        VýrobceČeskomoravská Kolben - Daněk
        Popis1948 mlýn elektrifikován
        výkon 11 HP
        Historické technologické prvky
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 12, s. 13
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 12, s. 13
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorHabart Čeněk
        NázevSedlčansko, Sedlecko a Voticko
        Rok vydání1925
        Místo vydání
        Další upřesněnís. 216
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorTomáš Kyncl
        Názevhttp://dendrochronologie.cz
        Rok vydání
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://dendrochronologie.cz
        Datum citace internetového zdroje17.7.2017
        AutorŠárka Mašková Janotová
        NázevVodní mlýny Sedlčanska na prahu modernizace
        Rok vydání2017
        Místo vydáníSedlčany
        Další upřesněnís. 122-124

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Plány - stavební a konstrukční

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        2.4.2016 08:50 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Radomír Roup (Radomír Roup) 15.6.2018 18:39
        doxa (Jan Škoda) 27.2.2024 11:27
        kolssteyn 18.1.2017 19:28