Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1820 - nově vybudovaná kontribučenská sýpka, kam měli okolní sedláci povinnost odvážet část obilí
Budova bývalé sýpky je zakreslena na indikační skice.
1864 - v budově sklad obilí, špejchar
přelom 19. a 20. století - budovu koupil Josef Mejstřík, mládek ze senohrabského mlýna. Po stavebních úpravách budovy Mejstřík nakoupil mlýnské strojní zařízení, tím se zadlužil a do mlýna se dostali jako podílníci okolní sedláci.
Mlýn je uveden na mapě III. vojenského mapování.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
1932 - Antonín Šebl, hostinský, vyplácí dluh podílníkům a stává se majitelem mlýna
Antonín Šebl, ml., vyučený mlynář se ujímá mlýna
Za 2. světové války byl mlýn v provozu.
Po válce Antonín Šebl, ml. nově zařizuje strojní zařízení mlýna - novou dvojitou pšeničnou stolici, elektromotory
po r. 1948 - mlýn v majetku JZD, provoz mlýna ukončen. Určitou dobu se ještě šrotovalo. Rodina mlynáře se odstěhovala.
1990 - Antonín Šebl se stává opět majitelem zchátralého mlýna,
Jaroslav Ročák - koupil a nechal opraviit zchátralý mlýn. Mlýnské zařízení přemístil do nové mlýnice přistavěné do dvora.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Josef Mejstřík
Antonín Šebl
Antonín Šebl. ml.
JZD
Antonín Šebl, ml.
Jaroslav Ročák
1939 - Antonín Šebl (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
