Roku 1860 náhradou za zrušený Dolní mlýn vystavěl Josef Kaplan na Tiché Orlici, pod parkem Peliny, nový vodní mlýn (dnes čp. 316), který od něj kolem roku 1878 zakoupil choceňský stavitel a později také starosta Antonín Houdek (1828–1907). Roku 1894 v něm instaloval čtyřicet tkalcovských stavů a začal vyrábět bavlněná molina, kartouny, grisety a kepry. Roku 1899 vybudoval naproti mlýnu šedový sál pro dalších 150 stavů, s připojenou kotelnou a strojovnou. Vyprojektoval jej specializovaný královéhradecký stavitel František Plesnivý, který také roku 1906 navrhl jeho rozšíření na nepravidelném východním zbytku pozemku. Mezitím roku 1903 však tkalcovnu zakoupil jaroměřský obchodník Josef Jehnička († 1937). Zaměstnával zde 250 lidí, na 520 stavech vyráběli bavlněné zefíry a sypkoviny, specialitou byly obuvnické podšívkoviny. Roku 1908 začal budovat dělnické domy na Pelinách (čp. 522, 523 a 524 a 559–561). Korábku, tkalcovnu čp. 6 v Zářecké Lhotě 49°59'59.91"N, 16°14'44.48"E, založil roku 1897 Emanuel Koráb a roku 1910 zde instaloval turbínu, v roce 1913 však tkalcovna vyhořela. Josef Jehnička ji zakoupil a obnovil. V hlavním závodě v Pelinách roku 1916 zednický mistr Alois Vrátil provedl třílodní halu šlichtovny a sukárny na druhé straně náhonu, spojenou s tkalcovnou krytým můstkem. Výroba však byla záhy poté následkem války omezena. Roku 1916 zde také Jehnička spustil první elektrárnu o výkonu 150 kW. Karlínská Křižíkova továrna vybudovala rozvodnou síť, pomocí níž Jehničkova nová elektrárenská společnost zajišťovala od roku 1918 dodávku elektrického proudu pro Choceň i osadu Březnici. (Od roku 1922 se na ní podílel i generátor 120 kW, instalovaný v Korábce, obnovená vodní elektrárna zde pracuje dodnes.) Roku 1923 však byla výroba zastavena a teprve synové zakladatele, Josef Jehnička ml. (1899–1941) a Alois ji roku 1927 obnovili a přestavěli podnik na tkalcovnu hedvábí. Ještě roku 1946 navrhl choceňský architekt Čeněk Mužík pro Aloise Jehničku vestavbu vrátnice s verandou a bytu vrátného do západní části šedového sálu. Po znárodnění roku 1948 se továrna stala součástí n. p. Henap a později Hedva, závod 14, se sídlem v Moravské Třebové. Soustředila se na výrobu hedvábných šatovek a prádlovek na strojích přivezených z Letohradu, po rekonstrukci roku 1965 pak na výrobu širokých pánských podšívek. Dnes zde působí strojírenská výrobní a obchodní společnost.
