Lokační listina Palkovic se nedochovala, v roce 1534 bylo vydáno nové fojtské privilegium, které bylo stavem původního privilegia. Podle něj měl tehdejší fojt Martin právo držet svobodnou krčmu, mlýn, pilu, náležely mu čtyři rybníčky a plná šestina poplatků. To je řadí jednoznačně do starší vrstvy fojtovských privilegií na hukvaldském panství. Nejde sice o privilegia olomouckého biskupa Bruna, která vyžadovala od fojtů i vojenské služby, ale míra výhod fojtovi poskytovaných, zejména držení každého šestého lánu naznačují, že se od Brunových privilegií asi časově příliš nevzdaluje.
V Palkovicích měl tedy fojt k roku 1534 jeden mlýn moučný a druhý pilný.

V urbáři hukvaldského panství z roku 1581 uvedeno, že Pavel, fojt palkovský „má role rozprostřité, lauky, rybníčky, mlýn maučný,mlýn pilný, jednu paušč, krčmu a fojtství svobodné…“
V témž urbáři (fol. 91) také uvedeno, že jistý „Slanina, mlynář, z kusu za zahradů o sv. Jiří 5 gr., o sv. Václavě též.“ Jan Slanina (fol.92) mlynář, „z mlýnu maučnýho o sv. Jiří 1 zl., 7 ½ gr., o sv. Václavě též.“ A Pavel, fojt „z mlýnu maučnýho podle nadání jednůc do roku o sv. Janě křtiteli Božím dává 10 gr.“ (pozn. Později bylo slovo „maučnýho“ zašrafováno a nahrazeno slovem „pilného“). Dále pak uvedeno, že: „Janovi Veludnýmu puštěno mlýn maučný o jednom kolu na zahradě pod lesem Malú Rovenkú postaviti a puštěno mu k tomu od řiky z šíří za 2 lánů a zdéli asi za čtyry lány, má z toho dávati nyní i na časy budůcí o sv. Jiří 1 zl., 7 ½ gr., o sv. Václavě též.“

1534, 1520? - 1550? Martin Zlý
1555? – 1585 Pavel Zlý
1578, 1585 - 1600? Jan Zlý

1580-1 Mikuláš mlynář (možná Zlý, nájemce)
1600?-1625? Jan Zlý

1630-1681 majitel Jiřík Zlý

Trochu složitější je období mezi lety 1639-1663, kdy palkovický fojt (Jiřík Zlý) zcela určitě vlastnil i fojtství v Malých Kunčicích (Kunčičky u Bašky - tzv. i Bayerův mlýn), které prodali v roce 1681 rodu Janíků (Jan Janík) a ten (potomci) to  pozdějí prodal frýdlantským fojtům (Pittel).

nájemci:

1647 Adam „Mlynář“
1660 Mikuláš Lepík
1667 Jakub Kalivoda
1679-1683 Jan Janecz

majitelé:

1673 – 1711 Jakub Zlý
1711 - 9.3.1725 Jan Zlý
1741/5 - 15.2.1757 Václav Zlý

nájemci:
1746-1764 Jan Zlý
1752-1759 Jan Hladný

K roku 1752 majetkový soupis „Rektifikační akta“ specifikuje fojtský mlýn jako „Mlýn na mouku s pevným chodem na neustálý přísun vody. Tento mlýn je postaven na základě trvalého práva, a proto bude držen jako nedílná součást dominikálního majetku.“

1760-1783/7 nájemce (?) Jan Zlý s manželkou Marinou (Palkovice 28)

1768 - 17.8.1798 majitel Jan Zlý

Dle církevního soupisu z roku 1777 byly jediným průmyslem v obci byly 4 mlýny a pila.

Fojtův mlýn byl přestavěn fojtem Janem Zlým (1747-1798) v roce 1793.

13. 8.1810 - 14.7.1823 majitel Filip Jakub Zlý

nájemci:

?1808-1823 asi Josef Zlý (*1786, Palkovice 184)
1823-1839 v některých zdrojích uváděný jako správce, ale nikde neověřený Jiří Hulín
1828 Josef Merta s manželkou Veronikou Žáček, dcerou Franze Žáčka z Kozlovic, narodila se jim dcera Terezie (*1828)

1833 dědici Filipa Zlého

20.4.1834 - 14.5.1848 majitel Filip Zlý

Fojt uzavřel cestu přes mlýnský dvůr a v dědině se rozneslo, že farář poslal vrchnosti žalobu a stížnost na Filipa Zlého. (Mlýnský dvůr, tak jak jej popisuje Četyna asi k roku 1844, je zřejmě myšlen prostor mezi objekty 52 a 53.)

nájemci:

1843 František Zlý?
1846-1852 Matěj Adamiec, nájemce s manželkou Josefou, v době působení se jim narodily Terezie (*1846,+1849), Klára (*1849) a Ludvík (*1852)

1848 – 1868 majitelka Cecílie Zlá

nájemci:

1849 Magdalena Mertová (dcera mlynáře Josefa Merty, možná působící na mlýně)
1862-1864 Jan Gřešch, nájemce, asi z Rychaltic s manželkou Agnes Milochanik z Rychaltic, v době působení se jim narodily dcera Johana (*1862) a syn Jan (*1864)

1865-1867 František Žáček nájemce z Kozlovic s manželkou Marianou Mazoch z Malých Kunčic, v době působení se jim narodily dcera Mariana (*1866) a syn František (*1867)

1868-1874 majitelka Terezie Zlá
13. května 1873 „na žádost Terezie Zly došlo k oddělení mlýna a parcel č. 53 ... a k tomu příslušné úkony byly zaznamenány“.
Teprve po tomto datu zřejmě mlýn obdržel samostatné číslo 295 a mohl být prodán. Do té doby byl zřejmě v nájmu.

nájemci:
1872 Anton Málek pachtýř mlýna v Palkovicích?
Matěj Adamec tovaryš (asi syn Matěje Adamce)
1874 Jan, Jakub Ju(i)řík mlynářský nájemník z č. 69?

Byl prodán teprve snad na přelomu roku 1873 a v roce 1874 je pravděpodobně už majitelem a mlynářem Tomáš Šebesta, který pocházel z Malé Hrabové.

Kdy zemřel mlynář Šebesta (*?1830), zatím není jasné, snad na počátku, nebo v průběhu roku 1880, ale při sčítání obyvatelstva v prosinci roku 1880 je jako majitelka, a zřejmě i provozovatelka mlýna na č. 295 uvedena vdova (asi druhá Tomášova manželka) Terezie Šebestová (*1832) z Malé Hrabové s rodinou, zapsána a označená jako mlynářka a „její“ 19-ti letý syn Josef Šebesta (*1861) jako mlynář-tovaryš.
Bydleli tam společně s „israelitskou“ rodinou Leopolda Müllera, obchodníka se smíšeným zbožím v Palkovicích.
V letech 1890 až 1900 (1910) je majitelem budovy č. 295 řezník Karel Heidrich s rodinou, takže se dá předpokládat, že v této době už mlýn nikdo neprovozoval a sloužil jen k bydlení.
Budovu fojtského mlýna koupilo v roce 1910 od řezníka Karla Heidricha Svépomocné družstvo.

1927 byl zrušen mlýnský náhon, budova byla přestavěna a pila zřejmě zbořena. Od té doby měla název Lidový dům, v němž byla do roku 1948 hospoda, tělocvična a jeviště. 

1972 kulturní dům přestavěn do současné podoby.

V současné době jde o Kulturní  dům, který byl do dnešní podoby přestavěn v roce 1972, nyní je zde kinosál pro 143 osob, obřadní síň, klubovny, fotoateliér a knihovna.