Není ještě na mlýně, co má být na Velikonoce semleto.
(německé přísloví)

Fojtův mlýn a pila

Fojtův mlýn a pila
295
36, 38
Palkovice
73941
Frýdek-Místek
Palkovice
49° 38' 12.6'', 18° 19' 10.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn příslušející k fojtství, doložený k roku 1534, mnohokrát přestavovaný, dnes kulturní dům.
50 m severně od kostela sv. Jana Křtitele v Palkovicích
Olešná
veřejně přístupný

Obecná historie:

Fojtský mlýn a pila (původně č. 36, od roku 1805 č. 38, č. 295)

(historii zpracoval Aleš Zlý)
Jak je uvedeno v Martinově fojtském privilegiu z roku 1534, fojti měli právo držet „mlejn jeden moučnej, druhej mlejn pilnej, krčmu svobodnou a rybníčky čtyry...“.
Z pilného mlýna (pily)  byl roku 1581  „povinen odevzdávat ročně 10 bílých grošů ku svatému Janu Křtiteli“
K roku 1581 víme, že v Palkovicích byly už celkem tři moučné mlýny. Měli je fojt, Jan Slanina a Jan Veludný. Byly ale asi menší a zřejmě zpracovávaly hlavně pohanku.
Fojtský moučný mlýn stál na náhonu pod kostelem. Původní pila stála zřejmě na stejném místě, na opačné straně náhonu a její umístění, chod a provoz byl pořád spjatý s náhonem i samotným mlýnem. Nevelké dřevěné stavení pily zřejmě někdy na přelomu 17. a 18. století, možná při povodních, možná požárem, nebo prostě stářím podlehlo zkáze.
Zhruba od dvacátých let 17. století fojti mlýn i pilu pravděpodobně provozovali formou nájmu, protože další Zlí, kromě Jiříkovy fojtské rodiny v Palkovicích prokazatelně nebyli.
Hlavně z dochovaných testamentů fojtů se dozvídáme, že z mlýnských výnosů byly vypláceny všeliké poplatky, zajištění a majetkové podíly fojtské rodiny.
Třeba tak, jak to píše fojt Jan v roce 1810 ... „Musí jí (Filipp matce) také vyplácet ročně pět zlatých z mlýnských poplatků.“ a fojt Filipp Jacub v roce 1823 „... každý rok bude hospodář povinnen mé manželce Marianě až do její smrti deset to je 10 Rýnských z nájmu mlýnového skládat.“


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Lokační listina Palkovic se nedochovala, v roce 1534 bylo vydáno nové fojtské privilegium, které bylo stavem původního privilegia. Podle něj měl tehdejší fojt Martin právo držet svobodnou krčmu, mlýn, pilu, náležely mu čtyři rybníčky a plná šestina poplatků. To je řadí jednoznačně do starší vrstvy fojtovských privilegií na hukvaldském panství. Nejde sice o privilegia olomouckého biskupa Bruna, která vyžadovala od fojtů i vojenské služby, ale míra výhod fojtovi poskytovaných, zejména držení každého šestého lánu naznačují, že se od Brunových privilegií asi časově příliš nevzdaluje.
V Palkovicích měl tedy fojt k roku 1534 jeden mlýn moučný a druhý pilný.

V urbáři hukvaldského panství z roku 1581 uvedeno, že Pavel, fojt palkovský „má role rozprostřité, lauky, rybníčky, mlýn maučný,mlýn pilný, jednu paušč, krčmu a fojtství svobodné…“
V témž urbáři (fol. 91) také uvedeno, že jistý „Slanina, mlynář, z kusu za zahradů o sv. Jiří 5 gr., o sv. Václavě též.“ Jan Slanina (fol.92) mlynář, „z mlýnu maučnýho o sv. Jiří 1 zl., 7 ½ gr., o sv. Václavě též.“ A Pavel, fojt „z mlýnu maučnýho podle nadání jednůc do roku o sv. Janě křtiteli Božím dává 10 gr.“ (pozn. Později bylo slovo „maučnýho“ zašrafováno a nahrazeno slovem „pilného“). Dále pak uvedeno, že: „Janovi Veludnýmu puštěno mlýn maučný o jednom kolu na zahradě pod lesem Malú Rovenkú postaviti a puštěno mu k tomu od řiky z šíří za 2 lánů a zdéli asi za čtyry lány, má z toho dávati nyní i na časy budůcí o sv. Jiří 1 zl., 7 ½ gr., o sv. Václavě též.“

1534, 1520? - 1550? Martin Zlý
1555? – 1585 Pavel Zlý
1578, 1585 - 1600? Jan Zlý

1580-1 Mikuláš mlynář (možná Zlý, nájemce)
1600?-1625? Jan Zlý

 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1630-1681 majitel Jiřík Zlý

Trochu složitější je období mezi lety 1639-1663, kdy palkovický fojt (Jiřík Zlý) zcela určitě vlastnil i fojtství v Malých Kunčicích (Kunčičky u Bašky - tzv. i Bayerův mlýn), které prodali v roce 1681 rodu Janíků (Jan Janík) a ten (potomci) to  pozdějí prodal frýdlantským fojtům (Pittel).

nájemci:

1647 Adam „Mlynář“
1660 Mikuláš Lepík
1667 Jakub Kalivoda
1679-1683 Jan Janecz

majitelé:

1673 – 1711 Jakub Zlý
1711 - 9.3.1725 Jan Zlý
1741/5 - 15.2.1757 Václav Zlý

nájemci:
1746-1764 Jan Zlý
1752-1759 Jan Hladný

K roku 1752 majetkový soupis „Rektifikační akta“ specifikuje fojtský mlýn jako „Mlýn na mouku s pevným chodem na neustálý přísun vody. Tento mlýn je postaven na základě trvalého práva, a proto bude držen jako nedílná součást dominikálního majetku.“

1760-1783/7 nájemce (?) Jan Zlý s manželkou Marinou (Palkovice 28)

1768 - 17.8.1798 majitel Jan Zlý

Dle církevního soupisu z roku 1777 byly jediným průmyslem v obci byly 4 mlýny a pila.

Fojtův mlýn byl přestavěn fojtem Janem Zlým (1747-1798) v roce 1793.

13. 8.1810 - 14.7.1823 majitel Filip Jakub Zlý

nájemci:

?1808-1823 asi Josef Zlý (*1786, Palkovice 184)
1823-1839 v některých zdrojích uváděný jako správce, ale nikde neověřený Jiří Hulín
1828 Josef Merta s manželkou Veronikou Žáček, dcerou Franze Žáčka z Kozlovic, narodila se jim dcera Terezie (*1828)

1833 dědici Filipa Zlého

20.4.1834 - 14.5.1848 majitel Filip Zlý

Fojt uzavřel cestu přes mlýnský dvůr a v dědině se rozneslo, že farář poslal vrchnosti žalobu a stížnost na Filipa Zlého. (Mlýnský dvůr, tak jak jej popisuje Četyna asi k roku 1844, je zřejmě myšlen prostor mezi objekty 52 a 53.)

nájemci:

1843 František Zlý?
1846-1852 Matěj Adamiec, nájemce s manželkou Josefou, v době působení se jim narodily Terezie (*1846,+1849), Klára (*1849) a Ludvík (*1852)

1848 – 1868 majitelka Cecílie Zlá

nájemci:

1849 Magdalena Mertová (dcera mlynáře Josefa Merty, možná působící na mlýně)
1862-1864 Jan Gřešch, nájemce, asi z Rychaltic s manželkou Agnes Milochanik z Rychaltic, v době působení se jim narodily dcera Johana (*1862) a syn Jan (*1864)

1865-1867 František Žáček nájemce z Kozlovic s manželkou Marianou Mazoch z Malých Kunčic, v době působení se jim narodily dcera Mariana (*1866) a syn František (*1867)

1868-1874 majitelka Terezie Zlá
13. května 1873 „na žádost Terezie Zly došlo k oddělení mlýna a parcel č. 53 ... a k tomu příslušné úkony byly zaznamenány“.
Teprve po tomto datu zřejmě mlýn obdržel samostatné číslo 295 a mohl být prodán. Do té doby byl zřejmě v nájmu.

nájemci:
1872 Anton Málek pachtýř mlýna v Palkovicích?
Matěj Adamec tovaryš (asi syn Matěje Adamce)
1874 Jan, Jakub Ju(i)řík mlynářský nájemník z č. 69?


Byl prodán teprve snad na přelomu roku 1873 a v roce 1874 je pravděpodobně už majitelem a mlynářem Tomáš Šebesta, který pocházel z Malé Hrabové.

Kdy zemřel mlynář Šebesta (*?1830), zatím není jasné, snad na počátku, nebo v průběhu roku 1880, ale při sčítání obyvatelstva v prosinci roku 1880 je jako majitelka, a zřejmě i provozovatelka mlýna na č. 295 uvedena vdova (asi druhá Tomášova manželka) Terezie Šebestová (*1832) z Malé Hrabové s rodinou, zapsána a označená jako mlynářka a „její“ 19-ti letý syn Josef Šebesta (*1861) jako mlynář-tovaryš.
Bydleli tam společně s „israelitskou“ rodinou Leopolda Müllera, obchodníka se smíšeným zbožím v Palkovicích.
V letech 1890 až 1900 (1910) je majitelem budovy č. 295 řezník Karel Heidrich s rodinou, takže se dá předpokládat, že v této době už mlýn nikdo neprovozoval a sloužil jen k bydlení.
Budovu fojtského mlýna koupilo v roce 1910 od řezníka Karla Heidricha Svépomocné družstvo.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

1927 byl zrušen mlýnský náhon, budova byla přestavěna a pila zřejmě zbořena. Od té doby měla název Lidový dům, v němž byla do roku 1948 hospoda, tělocvična a jeviště. 

1972 kulturní dům přestavěn do současné podoby.

 

V současné době jde o Kulturní  dům, který byl do dnešní podoby přestavěn v roce 1972, nyní je zde kinosál pro 143 osob, obřadní síň, klubovny, fotoateliér a knihovna.

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Zlý
  • Hulín
  • Šebesta
  • Lepík
  • Kalivoda
  • Janecz
  • Janeč
  • Hladný
  • Merta
  • Adamec
  • Gřeš
  • Gřesch
  • Žáček
  • Málek
  • Juřík
  • Jiřík
  • Adamiec

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    09 2016
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Mlýn připomíná pouze pamětní deska z roku 1793, která je umístěna ve vestibulu kina a nese nápis:
      „Tento mlýn wystawil
      Jan Zlý ten čas fogt
      Obce zdegssi w Roku 1793
      w čas strassliweg Francúskeg
      Wogny.“
      x x x
      Stav asi mezi lety 1760 a 1770 přibližuje situační plán, kde je zachycena pouze dřevěná budova mlýna s jedním mlýnským kolem, s horním náhonem.
      Rozsáhlé rekonstrukční práce asi nejenom fojtského majetku započal fojt Jan Zlý (1749-1798).
      Na počátku devadesátých let započal a v roce 1793 dokončil přestavbu původní dřevěné budovy mlýna na zděnou budovu, zřejmě s
      modernizovaným vybavením a komfortnějším zázemím s bydlením pro mlynáře, jeho rodinu a pomocníky.
      Z roku 1833 víme o nutných opravách praskající stěny mlýnské budovy.
      „Zeď mlýnice, přes kterou vede větrací otvor, má trhlinu o šířce 8 stop a výšce 11 stop. Tato zeď vyžaduje kompletní opravu, protože praskliny se rozšířily na všechny strany, což činí nezbytným její úplné zpevnění“
      Celkové náklady byly vyčísleny na 136 zlatých a 60 krejcarů.
      V roce 1833 máme zachycenou situaci budovy zděného mlýna s číslem 53 na pravém břehu náhonu, s mlýnským kolem a dřevěným objektem pily s číslem 54 na opačném břehu.
      K mlýnu zřejmě patřil i nějaký pomocný dřevěný objekt pod číslem 52 na dvoře (asi nějaká kůlna, nebo chlévy pro chov slepic a prasat).
      Mlýnský dvůr, tak jak jej popisuje Četyna asi k roku 1844, je zřejmě myšlen prostor mezi objekty 52 a 53.
        • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • pila
        Původní pila stála zřejmě na stejném místě, na opačné straně náhonu a její umístění, chod a provoz byl pořád spjatý s náhonem i samotným mlýnem. Nevelké dřevěné stavení pily zřejmě někdy na přelomu 17. a 18. století, možná při povodních, možná požárem, nebo prostě stářím podlehlo zkáze.
        V srpnu roku 1782 požádal hukvaldského hejtmana o obnovu místní pily
        „Nechť jeho knížecí arcibiskupská milost laskavě shlédne na moji
        nejpokornější žádost. Přicházím s nejhlubší úctou, abych vyložil, že již za života mého děda existovala na dědičné rychtě v Palkovicích pila na řezání dřeva, která se nacházela na nestálém vodním toku, z něhož stále existují patrné pozůstatky této pily. Můj zesnulý otec plánoval tuto pilu obnovit, ale tento záměr nebyl uskutečněn. V celém okolí nyní není žádná pila, kde by místní obyvatelé mohli získat dřevo, nezbytné k uspokojení svých potřeb. Proto se s nejpokornější prosbou obracím na Vaši knížecí arcibiskupskou milost a prosím o svolení, abych mohl na tomto místě při dědičné rychtě, kde dříve stála stará pila, opětovně vybudovat novou pilu. Ta by sloužila k potřebám místních obyvatel a za to bych každoročně odváděl přiměřený poplatek.“
        (Do té doby si palkovičtí museli nechat řezat dříví na pilách v okolních vsích.)
        V prosinci toho roku byla žádost schválena.
        „Navíc jsme stanovili, že má každoročně odvádět platbu 2 zlaté jako poplatek, že veškeré dřevo (materiál) pro stavbu, které spadá pod panská práva, musí být nařezáno za poplatek 7 krejcarů za každý kus na panských pilách.“
        Postavena a zprovozněna byla zřejmě v průběhu jara roku 1783.
        Roku 1877 je v katastru zakreslen mlýn i s dřevěnou budovou pily, jestli byla ještě funkční, nebo to byl prázdný dřevěný objekt, je otázka.
        O tom, kdo se staral o pilu a jak fungovala, nevíme vůbec nic. Dá se předpokládat, že musela být nějak spjata s mlýnským provozem, ale její fungování mohlo být svěřeno, nebo dále pronajato někomu jinému.
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        Fojtský mlýnský náhon je veden a přes stavědlo napájen vodou přímo z toku říčky Olešné, nad soutokem se Pstružím potokem, někde za současným stavením Palkovice 327 a potom Záhumním, mimo pole až k mlýnu, při němž byla i pila.
        Na počátku devadesátých let započal a v roce 1793 dokončil fojt Jan Zlý přestavbu původního mlýna, součástí prací musely byt i vyčištění, zřejmě rozšíření a rekonstrukce náhonu.
        1877 je zřejmá nová „cesta přes náhon“, kolem pily/mlýna k mostu (2891/4), koncipovaná asi tak, aby bylo zachováno soukromí „vnitřního“ prostoru pro mlýn.
        Jen ten náhon končí u mlýna a nepokračuje až do koryta říčky Olešné. Podle mapy to vypadá tak, že za mlýnským kolem pokračuje nějakým nově vybudovaným „podzemním“ odtokem, nebo kanálem.
        Typvodní kolo
        StavZaniklý
        Popis1760, 1770: 1 vodní kolo (není známo, zda na spodní či svrchní vodu)
        Typvodní kolo
        StavZaniklý
        Popis1760, 1770: 1 vodní kolo (není známo, zda na spodní či svrchní vodu)
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
        NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
        Rok vydání2013
        Další upřesněnírkp., s. 490-491
        AutorJiří Tichánek, Jan Štěpánek, Ing. Pavel Šmíra
        NázevVodní mlýny na Frýdecko-Místecku
        Rok vydání2013
        Další upřesněnírkp., s. 490-491

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Vytvořeno

        16.12.2020 22:34 uživatelem doxa (Jan Škoda)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 19.12.2020 22:23