Když mlýnské kolo nemá vláhu, tak se zastaví.
(německé přísloví)

Dolní, Špitálský, Vejclův mlýn

Dolní, Špitálský, Vejclův mlýn
415
16
Doly
518 01
Rychnov nad Kněžnou
Dobruška
50° 18' 5.5'', 16° 10' 30.2''
Mlýniště bez mlýna
Postaven před rokem 1600 Václavem Mlynářem, po jeho smrti mlýn odkoupil městský špitál v Dobrušce, jehož majetkem až do roku 1673, potom prodán Janu Němečkovi, v držení rodu Němečků až do počátku 20. stol. 1943 zastaveno mletí, po 2. světové válce původní dřevěné stavení pro sešlost zbořeno a v novostavbě zřízena brusírna skla.
850 m od kapličky v Křovicích
Brtevský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

postaven Václavem mlynářem

1600 po smrti Václava Mlynáře mlýn ležící před rolemi farskými o jenom kole zakoupili Dobrušští za 45 kop ku špitálu, přitom převzali k opatrování sirotky po mlynáři Johanu a Mandalenu

1673 Dobrušští prodali Špitálský mlýn patřící pod správu J.M. děkana  s povolením slavné královéhradecké biskupské konsistoře  Janu Němečkovi za 300 zl. a roční nájem 12 zl. Smlouvu podepsali Jan Antonín Michálek, purkmistr a  Josef Antonín Kilinger, děkan města Dobrušky.

Jan Němeček měl děti Marii, Alžbětu, Dorotu, Jiříka, Jana, Mandalenu a Václava.

1773 Po otci Janu Němečkovi byl mlýn odkázán vdově Dorotě na 10 let k užívání,potom měl připadnouti synu Václavovi. Kdyby však vdova dále mlýn držeti nemohla a dědic Václav byl ještě mladý, proto pro nevyhnutelnsost správy ujal mlýn syn starší Jan Němeček za 300 kop, zavdal 116 zl. 40 kr.

Výměnek: Hospodář matce na svůj náklad světničku vystaví a dávati bude 3 korce obilí směsného po 7 let, později po 1 1/2 korci bratru Václavovi za ukoupení 20 zl. 

22. září 1788 Jan Němeček koupil pro zetě Václava Pancíře kus místa pro vystavění gruntu za 12 zl. a proti šosu ročně 1 zl. 10 kr., žádné však drůbeže chovati nemá (nynější čp. 417)

 1789 František Němeček, syn Jana Němečka za 600 zl. Nejmladšímu synu Antonínovi ponechal od obce Dobrušské koupené okolky pro vystavění gruntu. Otec si ponechává právo hosopodaření do smrti. Zemřel 18.3.1819

na sloupu mlýnské hranice byl vyřezán letopočet 1798

4. června 1825 František Němeček po Františku Němečkovi. otci ujal Špitálský mlýn na Dolech s okrajemi od obce koupenými.

Poč. 20. stol. do držení rodu Vejclů (blízcí příbuzní Němečků) z mlýna čp. 427 pod kostelíkem

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

 1923-1927 Václav Míl

1930 Josef Tylš

1932 mlýn najal Leopold Navrátil, zřídil zde pekárnu chleba

za stálé vody až 30q obilí týdně

1937 majitel Josef Štěpán, nájemce Leopold Navrátil

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1943 zastaven provoz

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Mlýn pro sešlost zbořen.

Postavena nová budova.

Zřízena brusírna skla, vedoucím provozu sklářský mistr Prostředník. 

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Němeček
  • Vejcl
  • Mlynář
  • Míl
  • Tylš
  • Navrátil
  • Štěpán

Historie mlýna také obsahuje:

před 1600 Václav Mlynář (mlynář)

1600 - 1673 Městský špitál v Dobrušce

1673 -  Jan Němeček

-1773 Jan Němeček II.

Dorota Němečková

Václav Němeček

1788 Jan Němeček

1789-1825 František Němeček

1825- František Němeček ml.

poč. 20. stol. Vejcl

1923-1927 Václav Míl

1930 Josef Tylš

1932- Leopold Navrátil (nájemce)

1937 Josef Štěpán


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Původní dřevěný mlýn po II. světové válce pro sešlost zbořen, dnes na jeho místě novostavba
      Na mlýnské hranici býval vyřezán letopočet 1798
          • zcela bez technologie aj.
          Žádná položka není vyplněna
          Na mlýnské hranici býval ozdobně vyřezán letopočet 1798.
          Původně 1 český holendr
          Zařízení před likvidací:
          krupník
          válcová stolice
          loupačka aj.
          Dochovaný
          • pekárna
          • krupník
          • náhon
          Potok Brtva již zesílen potokem Valským, nicméně pro provoz nedostatečná vodní síla.
          Popis
          Popis
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Popispůvodně vodní kolo o průměru 3 m
          1930: 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,108 m3/s, spád 4 m, výkon 3,57 HP
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorJosef Hejzlar
          NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku II.
          Rok vydání1962
          Místo vydáníNedvězí
          Další upřesněnís. 89 - 92
          Odkazuloženo v SOkA Rychnov n/K
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Hejzlar
          NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku II.
          Rok vydání1962
          Místo vydáníNedvězí
          Další upřesněnís. 89 - 92
          Odkazuloženo v SOkA Rychnov n/K
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJaromír Maisner
          NázevStaré mlýny v Orlických horách
          Rok vydání1960
          Místo vydáníKounov
          Další upřesněnís. 130 - 131
          Odkazuloženo v SOkA Rychnov n/K
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 11
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Vytvořeno

          12.3.2013 14:45 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 7.11.2016 16:07
          Radomír Roup (Radomír Roup) 7.11.2016 16:07