Dolní, Špitálský, Vejclův mlýn

před 1600 Václav Mlynář (mlynář)

1600 - 1673 Městský špitál v Dobrušce

1673 -  Jan Němeček

-1773 Jan Němeček II.

Dorota Němečková

Václav Němeček

1788 Jan Němeček

1789-1825 František Němeček

1825- František Němeček ml.

poč. 20. stol. Vejcl

1923-1927 Václav Míl

1930 Josef Tylš

1932- Leopold Navrátil (nájemce)

1937 Josef Štěpán

1600 Václav mynář

prošacován mlýnec na obci od nebožtíka Václav mlynáře vystavený, ležící před rolemi farskými ve Valských dolech s jedním kolem vodním konšely Janem Švarcem a Bartoněm Hrabákem ve vsi Křovicích za 45 kop grošů č. zavdáno 20 kop č., kterýžto mlýnec koupen je za peníze z měšce špitálského k témuž špitálu Dobrušškému. Po mlynáři Václavovi zůstalo dvě dítek, Johanna a Mandalena, kteréž pan purkmistr s páni k opatrování přijali a z důchodu špitálního na vychování jich do zrůstu jejich, až by samy zasluhovati mohly, dávati se má z lásky. Ze závdavku 20 kop vyplaceni dlužníci.

1673

Jan Němeček od špitálu Dobrušškého pod správou Jeho Milosti pana děkana patřící mlýn o jednom složení s povolením slavné královéhradecké konsistoře na roční nájem zakoupil za 300 zl. a na roční nájem 12 zl. Kdyby druhé složení postavil, na šest let nájem se mu nezvýší, po šesti letech dle uznání duchovní a světské vrchnosti k dávání většího nájmu potažen bude. Špitálníkům dle starobylého způsobu bez braní výmelného na chléb mleti povinen býti má. Počet vedoucímu špitálnímu dle starobylého způsobu ročně šest čtvrtec mouky bílé pšeničné, totiž k velikonoci dvě čtvrtce, k sv. Duchu dvě čtvrtce a k vánocům dvě čtvrtce, též při odvádění ročního nájmu 1 kopu peněz dáti povinen bude. Mlýn bude v slušném stavu držeti, jak i v něm pobožně, chvalitebně, bohabojně žíti, žádných bludů kacířských nešlechetností a bohaprázdností se nedopouštěti a jiným tam přicházejícím lidem toho nedovolovati, na jeho dobré svědomí se zavazuje. Kdyby pak nedbalostí mlynáře mlýn se spouštěti aneb v jiném jakémkoliv přečinění nalezen byl, dle starobylých uznání nejen potrestán, nýbrž i mlýn tento zase k špitálu podle uznání ceny potažen býti má. Kdyby mlynář ten mlýn budoucně prodati chtěl, to se pokoutně bez ohlášení u Jeho Milosti pana děkana a úředníka jednati nemá.

Naproti tomu mlynářovi robota ze vsi Křovic, kterou mlýn špitálský od starodávna zažíval, se ponechává: totiž přivážení rozličného k správě potřebného dříví, kamení aj. potřebných věcí k správě mlýna, též k vození mlýnských kamenů fůry, k čištění struh a stavení plotů okolo mlýna nádeníci z té křovické roboty dáni býti mají. Bude však dříve povinen u opatrovníka se ohlásiti a o to žádati. Jakož také věci a potřeby domovní dle starého inventáře mlynářovi se přidávají. Jan Antonín Michálek, purkmistr   Josef Antonín Kilinger, děkan města Dobrušky