Holoubkovský mlýn, Holaubkermühle, Taubenmühle

Mlýn byl starého založení, první zmínka o mlýnu je z roku 1413, mlynář Hodanio.

1420 mlýn prodal za 15 kop grošů Martinu Kožkovi

po Martinu Kožkovi zůstal dluh 1,5 kopy, který vdova nezaplatila a mlýn navíc vyhořel

spáleniště koupil od Pavla pekaře mlynář Mikeš za 2 kopy bez 6 grošů a dluh patrně zaplatil 

1450 převzal Mikešův syn Havel za 15 kop grošů, připomíná zde ještě 1481 

1519 od Prokopa Vrabce koupil za 130 kop Šimon

Od roku 1529 je uváděn jako panský.

1529 za za 80 kop gr. míš. koupil Jiřík Kašpárek

poté "mlýn se zahradou, ktrerá jest nad roklí Konůpkovou" koupil mlynář Tomáš za 340 kp gr. míš., zavdal 210 kop a zbytek bude každoročně splácet po 16 kopách při sv. Kříži. Mezi ručiteli uveden Jan, mlynář podhradský. S mlýnem převzali povinnost starat se o žlábky, vedoucí k rybníčku, za to mu vrchnost věnovala kus zahrady.

Petr Vendrlík

1564 Jan Červený s manž. Annou, neměl všalk na zaplacení závdavku a tak si 50 kop půjčil od svého zetě Jana Mokrejše.

1567 Jan Červený zemřel, vdova Anna prodala mlýn vč. hospodářství se stodolou, zahrady, louky a kopaniny za 566 kop míš. grošů Jiříku Šmidlovi z Eberku, který již vlastnil Podzámecký mlýn. Jiřík složil téměř polovinu požadované částky a zbytek splácel po 24 kopách ročně, vždy na sv. Jana Křtitele.

1572 Jiřík prodala mlýn Kryštofovi ševci, zvanému Černý a jeho manželce Anně za 651 kop grošů. Na místě splatil 426 kop, zbytek bude opět splácet po24 kopách na každého sv. Jana Křtitele.  Z dlužné částky mají obecní konšelé postupně vyplatit 132 kop Petru Vendrlíkovi, 70 kop Anně Červené a 23 kop prodávajíícímu Jiříkovi. Mlynář byl rovněž povinen udržovat žlábky k obecnímu rybníku, ktrerými jde voda od vodních kol (mlýn měl tedy více vodních kol)

1576 při Hromnicích koupil Pavel Javor za 900 kop míš., dal závdavek 300 kop, zbytek splácel po 24 kopách ročně

1578 mlýn prodal Jiřímu Opltovi za 1000 kop (zavdal 200 kop, zbylých 800 bude splácet po 24 kopách).

1580 koupil Jan Holoubek za 1000 kop (z toho 280 kop hotově)

1590 Kryštof Černý prodal svou pohledávku ve výši 100 kop Janu Holoubkovi za 50 kop hotově.

1595 Matouš Humr zv. Fric pekař ze sousedního mlýna obvinil Jana Holoubka, že při odměřování obilí vrchnosti používá falešný věrtel. Na zasedání plného cechu pekařského a mlynářského a městské rady ale prohlásil, že tak učinil v silném opilství a Janu Holoubkovi se omluvil. Oba si pak na usmířenou podali ruce.

1596 koupili Valdštejnové

1622-1634 patřil Albrechtu z Valdštejna

1628 zpráva o panství bělském a kuřivodském: 3 složení a 1 stoupa, mlynář Lorenc Šustr, do valdštejnského důchodu odvádí 150 korců žita a 4 vepře.

1634 emfyteuticky zakoupil zakoupil za 400 kop míš. Jan Klaban

Knihy mlynářského cechu:

1654 mlynář Straka

1679 mlynář Prachař

Knihy městských důchodů:

před 1696 mlynář Jan Skalník, obci platí nájem ze stráně nad mlýnem a z kousku pole a louky u nedalekých panských sádek

od 1696 platí tento nájem mlynář Jiří Vodička

1711 "od kamene vystavěný Holoubkovský mlejn s dvojím složením a dvoumi stoupami, spolu hned naproti od dřeva vystavěnými chlívy" koupil od valdštejnské vrchnosti do dědičného držení bělský poddaný, mlynář Jan Klaban za 400 kop gr. míš., 100 kop hotově a zbytek po 20 kopách ročně. Z mlýna bude platit roční činži do důchodu bělského panství 100 zl. a 30 zl. náhrady za vykrmení 6 vepřů. K mlýnu byli přimlýněni poddaní z Březovic, cena za semletí 1 strychu byla satnovena 1 čtvrtci obilí. Ostatní závazky stejné jako u ostatních bělských mlýnů.

listopad 1719 Jan Klaban zemřel, mlýn nadále vede vdova Anna

1726 Anna odvedla poslední splátku

1738 od matky převzal syn Daniel Klaban za cenu 600 kop míš., 200 kop hotově a zbylých 400 kop splácel matce a 9 sourozencům do roku 1757. Nově přimlýněni poddaní z Dolní Rokyté.

1781 od otce převzal syn Antonín Klaban, kamenný mlýn s 2 složením a 2 stoupami oceněn na na 600 kop míš., hotově složil 300 kopp, které byly rozděleny mezi otce a 5 sourozenců. Nadále platí činži 100 zl. a 30 zl. za vepře, otci zajistí výměnek ve světnici a jelikož jeho otec převzal mlýn jako sešlý a vlastním nákladem ho spravil, bude mu do konce života vyplácet 20 zl. ročně jako vyrovnání. V případě prodeje musí být přednostně nabídnut jeho bratřím nebo jejich potomkům.

1804 koupil Josef Lauerman

1812 převzal syn Antonín Lauerman

v sousedství budovala Akciová společnost bělských měšťanů a radních továrnu na sukna a vlněné látky

společnost však neprosperovala

1846 v konkurzním řízení převzal továrnu největší věřitel Kutnohorská banka

1848 továrnu koupil Antonín Schiketanz z Mimoně

1848 továrnu koupil Antonín Schiketanz z Mimoně, firma ale krachuje a byla vymazána z obchodního rejstříku

opuštěný areál koupil Noe Stross a opět rozjel textilní výrobu

1870 poslední mlynář Josef Lauerman s manželkou Terezií mlýn prodali Noe Strossovi

nevyužívaný mlýn byl později zbourán, společnosti však zůstalo vodní právo a dílo

naproti si postavili tzv. Strossovu vilu

1930 - majitelem tkalcovny byl Noel Stross

1932 za velké krize výroba ukončena

1938 prázdný areál využit pro čs. armádu

areál využívala wehrmacht 

1945 Kovoprůmysl 555, vyrabí komponenty pro podnik JaWa, zemědělské stroje a kompletují se zde nákladní automobily od UNRRY

1947 připojen k n.p. Stavostroj

1965  závod Škody Mladá Boleslav, vyrábějí se zde drobné karosářské výrobky a kabelové svazky

1992 převzala firma Blaimer, ponechala zde karosářskou výrobu

anglická firma Wagon, podnik přivedla do konkurzu

koupila italská Tiberina