Každá mouka má otruby.
(italské přísloví)

Podbukovinský, Růtův mlýn

Podbukovinský, Růtův mlýn
9
Horní Bukovina
295 01
Mladá Boleslav
Horní Bukovina
50° 32' 14.9'', 14° 56' 13.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí o samotě na levém břehu Zábrdky mezi obcemi Klášter Hradiště a Horní Bukovina. Mlýn je v soukromém vlastnictví.
Samota
Zábrdka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Ve zlomku urbáře hradišťského kláštera z období kolem roku 1400 existuje zmínka o mlýnu ve vsi Bukovina, je zde nazýván Hraníkův mlýn. Jeho majitel platil k sv. Jiří a sv. Havlu po 30 groších. Není však známo místo, kde přesně stával. (MH)

Mlýn v Bukovině se připomíná již v 16. století.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Podbukovinský mlýn byl vystavěn v roce 1763 Janem Chlumeckým,

Současný Podbukovinský mlýn vystavěl v roce 1763 s povolením vrchnosti Jan Chlumecký (existuje písemná zmínka z tohoto roku o „mlejnu podbukovinskym nově vystavěnym“). Jan Chlumecký zde hospodařil do roku 1788. 24. 10. 1788 jej koupil mlynář z Rožátovského mlýna Ondřej Kumpert pro svého syna Jana za 1166 zlatých. Jan Chumecký si na mlýně vymínit pro sebe a svou manželku Annu doživotně výměnek. (MH)

4. máje (neznámého roku) mlynáře Jana Chlumeckého poháněl klášterský tesař Hubač k právu pro nařknutí z krádeže borové klády v revíru u Havlovy chalupy, která se rozkládala na staré bakovské cestě mezi Rečkovem a Radechovem. Jsa nařčen ze zlodějství, ztratil prý práci u sedláka Bigle v Krupé a žádal náhradu ušlého výdělku částkou 30 zlatých a zaplacení právních výloh (zakončení sporu není známo).

Mlynář platil do vrchnostenského důchodu k panství bělskému 25 zl., jelikož měl přimlýněny mleče z Dolní a Horní Rokytky a k panství klášterskému 68 zl. 45 kr. Nesměl chovat kachny, jelikož vrchnost chovala v potoce ryby, pokud by byl s kachnami přistižen, zaplatil by 5 kop grošů pokuty. Navíc byl povinen si mlýn a zahrádku ohradit, aby jeho zvířectvo nedělalo škody na okolních lukách. Dříví potřebné k opravě vantrok dodá vrchnost za polovinu ceny a zdarma je doveze robotními potahy. Robotníci budou rovněž čistit mlýnskou strouhu. Náklady na opravy stavení a zařízení mlýna nese mlynář.

V roce 1816 zde byl mlynář Ignác Jakš v manželkou Rozarií. K tomuto roku se vztahuji zápis v matrice o sňatku jeho dcery Terezie ve věku 21 let. Mlynář zemřel 22. 12. 1820 na mrtvici ve věku 70 let.  Vystřídal ho Jan Rosendorf. (MH)

V 30. letech 19. st. převzal mlýn Josef Herfurth, který pocházel z mlynářské rodiny Franze Herfurtha z Podsetna (dnes Dolní Cetno). Jeho manželkou byla Terezie, dcera Václava Javůrka, mlynáře z Trenčína (dnes součást Bakova nad Jizerou). V roce 1833 se jin narodil syn Josef Eugenius a v roce 1935 dcera Marie Terezie. Ta se v roce 1859 provdala za Floriána Bartla, syna mlynáře z Podhory. (MH)

20. srpna 1847 se podbukovinský mlynář Josef Herfurth jako první na Hradišťsku vykoupil z roboty.  (MH)

1885 dražba na mlýn, majitelé Vavruškovi. (RR)

Na přelomu 80. a 90. let 19. st. uvádějí matriky mlynáře Václava Němce s manželkou Marií. V listopadu 1889 se manželům ve mlýně narodil syn Vlastimil. V tomto roce byla na mlýně instalována Louvelova turbína (pravděpodobně Hentschel-Jonvalova) konstruovaná na 20 HP při spádu 2,87 m a průtoku 715 litrů za vteřinu. V té době pravděpodobně existovala ve mlýně také pekárna. V matrice je v roce 1892 v Dolení Bukovině čp. 9 uváděn Antonín Kotrman jako pekař. Zápis se týká úmrtí jeho dcery Kateřiny. (MH)

V roce 1899 při kolaudaci vodovodu v Klášteře Hradišti nad Jizerou je jako majitelka mlýna v Dolní Bukovině uváděna Marie Bizová. (MH)

2. 1.1904 byla povolena instalace nové turbíny, která nahradila dosavadní turbíny z roku 1889. (MH)

V roce 1930 je na mlýně uváděn Josef Košek.

Počátkem 20. let 20. st. byl majitelem František Havlíček s manželkou Kateřinou. Na dotaznících k zápisu do mlynářského rejstříku je do roku 1931 jako majitel uváděn Josef Růta (poprvé zmíněn ve mlýně v roce 1922). Potom přešlo vlastnictví na dva nové majitele. Jedním byl František Strnadel, nakladatel z Prahy, druhým Josef a Marie Koškovi z Dolní Bukoviny. V roce 1935 jsou na mlýně zmiňování nájemci Biegl a Odnoha. Po nich od roku 1935 jako provozovatel a nájemce Josef Růta (*12.9.1894 ve Všelibicích). Jeho živnostenský list vydal Okresní úřad v Mnichově Hradišti 16. ledna 1937. Tento Josef Růta byl nejstarším synem mlynáře Josefa Růty z Nového Mlýna (Vápno). (MH)

K mlýnu náležely 3 korce polí.

Výkon 35 q pšenice a 35 q žita za den. Pro nedostatek vodní síly nebylo možné současné mletí žita a pšenice, současně bylo možno pouze šrotovat.

V roce 1925 došlo k výměně turbíny z roku 1903 (1904) za novou Francisovu s horizontální hřídelí s radiálním vtokem, kontruovanou pro spád 2,95 m, při maximálním průtoku 750 litrů za vteřinu. Výrobcem byla firma Martinek z Přerova. Vodoprávní povolení Okresní správy politické v Mnichově Hradišti je datováno 26. 8. 1925. (MH)

1930 Josef Košek
Od roku 1930-31 byl na mlýně Dolní Bukovina mlynář František Paclt 1907-1987 (zde se narodil jeho syny Miroslav 1931-2010), info Tomáš Klášterka (RŠ)

1938 semleto 2.620 q pšenice a 3.189 q žita.

V době 2. světové války jsou jako majitelé mlýna uváděni Josef a Marie Koškovi. (MH)

Po válce byl mlýn znárodněn a fungoval jako šrotovník pro zemědělské družstvo. Později v budově zřídili sklad civilní obrany. Zařízení bylo odmontováno, zůstala pouze turbína. (MH)

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dnes slouží pro rekreaci.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Chlumecký
  • Kumpert
  • Jakš
  • Herfurth
  • Němec
  • Růta
  • Košek
  • Paclt

Historie mlýna také obsahuje:

1763 - Jan Chlumecký

1885 - Vavruška (RR)

1930 - Josef Košek

1931 - 33 - mlynář František Paclt v letech 1931-1933 (info Tomáš Klášterka, Jelenice)

1939 - Josef Růta (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • razítko
částečně adaptován
05 2013
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
    • raná moderna do roku 1920
    zděná
    vícepodlažní
    Obytná budova je jednopatrová, mlýnice dvoupatrová.

    Část budov je pobořená.

    Hlavní mlýnská budova byla dlouhá 13 m a 9 m široká, zděná se 4 podlahami (později bylo vrchní patro zbouráno, v současné době je třípodlažní). K ní přiléhala čelně obytná část a přes dvůr stály hospodářské budovy. (MH)
    Na jižním okraji dvora postavil mlynář ve 30. letech obytnou vilu se sedlovou střechou.
          VýrobceMacháň a spol., Pardubice
          Popis
          VýrobceMacháň a spol., Pardubice
          Popis
          Zbytek po turbíně v turbínové kašně
          1933 pouze základní zařízení - na I. podlaze žitná stolice, pšeničná stolice kombinovaná ke šrotování a mletí krupuc, mačkadlo na oves a šrotovací kámen.
          Na II. podlaze loupačka, v podkroví 2 rovinné vysévače, reforma, čisticí zařízení a míchačka na mouku.
          Popis mlýnského zařízení dle Příkazu k zápisu do mlynářského rejstříku z listopadu 1941: V čistírně byl jednoduchý aspiratér 500 mm, koukolník 2000 x 600 mm, průchodová loupačka 900 x 420 mm a tlakový filtr se 100 hadicemi. Z mlecích strojů je uváděna čtyřválcová rýhovaná a hladká stolice 700 x 220 x 300 mm pro mletí pšenice, čtyřválcová rýhovaná stolice 500 x 300 x 300 mm pro mletí žita. Z vysévacích strojů dva jednoskříňové dvoudílné rovinné vysévače 2 x 10 sít. Pro čištění krupic jednoduchá reforma 300 mm. Dále aspiratér k odsávání mlecích strojů a reformy, ležatá míchačka s válcem 1500 mm a obsahu 65 q. Pro šrotování složení francouzských kamenů 920 mm a dvouválcové mačkadlo na oves 600 x 300 mm. Všechny stroje byly od firmy Machaň. Denní výrobní schopnost mlýna činila 35 q pšenice, 35 q žita. Pro osvětlení mlýna a bytu sloužilo dynamo firmy AEG. (MH)
          Pro nedostatek vodní síly nebylo možné současné mletí žita a pšenice, současně bylo možno pouze šrotovat.
          Zaniklý
          • pekárna
          Ve mlýně byla patrně v 90. letech 19. stol. rovněž pekárna (pekař Antonín Kotrman)
          • stavidlo
          • náhon
          • jalový žlab
          • odtokový kanál
          • turbínová kašna
          Při stavbě mlýna byl napřímen tok Zábrdky a veškerá voda svedena do nového koryta. Voda tak protékala přímo pod okny mlýna a staré koryto postupně zmizelo.
          1889 postavena přímo v potoce kašna, jalový odpad obtékal kašnu zprava a pokračoval dál podél mlýna.
          Dle protokolu o revizi z roku 1933 se dochoval popis původního stavu před instalací turbíny: Voda byla z potoka vedena do vantrok 6 sáhů dlouhých se 3 stavidly na konci. Jedno stavidlo na pravé straně bylo jalové, 3 stopy a 6 palců (cca 1 m) šířky a 1 stopu 1 palec (32 cm) výšky, druhá dvě stavidla, po 4 stopách 2 palcích (1,2 m) široká a po 1 stopě 1 palci (32 cm) vysoká, sloužila k vedení vody do žlabů ke dvěma mlýnským kolům. První žlab byl 3 stopy (asi 90 cm) dlouhý a 3 stopy 6 palců (105 cm) široký, druhý žlab 2 sáhy 4 stopy (asi 480) cm dlouhý a 3 stopy 6 palců (105 cm) široký. (MH)
          Normální znamení zřízeno 14.9.1878, fixní bod se nacházel mezi mlýnem a okrtesní silnicí.
          Zděná kašna dosud dochována i s tyčí na regulaci lopatek již neexistující turbíny.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popispůvodně jedno, později dvě vodní kola
          1878:
          1. kolo 2 sáhy 2 stopy (asi 410 cm) vysoké a 3 stopy (90 cm) široké, hřídel 3 sáhy 5 stop (635 cm) dlouhá
          2. kolo 2 sáhy (asi 360 cm) vysoké a 3 stopy (90 cm) široké, hřídel 3 sáhy 1 stopu (560 cm) dlouhá
          Voda užívá se na kola střikem středním
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popispůvodně jedno, později dvě vodní kola
          1878:
          1. kolo 2 sáhy 2 stopy (asi 410 cm) vysoké a 3 stopy (90 cm) široké, hřídel 3 sáhy 5 stop (635 cm) dlouhá
          2. kolo 2 sáhy (asi 360 cm) vysoké a 3 stopy (90 cm) široké, hřídel 3 sáhy 1 stopu (560 cm) dlouhá
          Voda užívá se na kola střikem středním
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popispovolena 2.1.1904, nahradila původní Hentschel-Jonvalovu turbínu
          V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 0,75 m3/s, spád 2,95 m, výkon 22,04 HP.
          turbína o výkonu 12 (jinde uváděno 22) HP nebyla ještě v roce 1933 zkolaudovaná
          Typturbína Hentschel-Jonvalova
          StavZaniklý
          Popisinstalována 1889
          výkon 20 HP, spád 2,87 m, průtok 715 l/s
          1904 zrušena
          Typdynamo
          StavZaniklý
          VýrobceAEG
          Popisdynamo pro osvětlení mlýna
          umístěno v přízemí
          Typdynamo
          StavZaniklý
          VýrobceAEG
          Popisdynamo pro osvětlení mlýna
          umístěno v přízemí
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevHorní Bukovina
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníHistorie obce
          Odkazhttp://www.hornibukovina.e-obec.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=3
          Datum citace internetového zdroje22.5.2013
          AutorInternet
          NázevHorní Bukovina
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníHistorie obce
          Odkazhttp://www.hornibukovina.e-obec.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=3
          Datum citace internetového zdroje22.5.2013
          AutorInternet
          NázevDolní Bukovina
          Rok vydání0
          Další upřesněníPodbukovinský mlýn
          Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/machuv_kraj/mnichovohradistsko/dolni_bukovina/podbukovina.htm
          Datum citace internetového zdroje22.5.2013
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam vodních děl a mapy republiky Českolovenské
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str. 24
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorZdeněk Jodas
          NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
          Rok vydání2015
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnístr. 249-251
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet
          NázevZábrdka, Malá Jizera
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://informacni-stredisko-roven6.webnode.cz/zabrdka/
          Datum citace internetového zdroje7.12.2016
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách VII.
          Rok vydání2003
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 133-134

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Obrazy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

          Ostatní

          Vytvořeno

          22.5.2013 18:09 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 19.12.2017 20:44
          Radomír Roup (Radomír Roup) 10.6.2018 16:28
          doxa (Jan Škoda) 28.8.2024 12:12
          cestovatelka 7.12.2016 11:29