Bulíčkův, Horní mlýn

S názvem „Horního mlýna“ je také spojována nejstarší dochovaná písemná zmínky o obci Polepy obsažená v nejstarší kolínské městské knize, kde se píše, že „Bratři Fritzko a Kuntzman, mlynáři v Polipech, koupili řečený mlýn v Polipech a přijali jej z rukou rychtáře na plném soud. Léta Páně 1343 osm dní před Michaelem.“ V průběhu středověku a raného novověku měnil mlýn velmi často majitele-nájemce, byli jimi z velké části kolínští měšťané. Na přelomu 16. a 17. století se dostávají do majetku města Kolína.(MM,ŠJ)

V r. 1838 vlastnil mlýn Franz Schirel.- (zkopírován - HŠ)

Mlýn je uveden v kupní smlouvě z r. 1630, kdy Kolín prodává velkou část svých statků Hanušovi de Vitte z Lilienthalu, holandskému bankéři a blízkému spolupracovníkovi Albrechta z Valdštejna. V berní rule z r. 1654 o něm již zmínku nenacházíme. Horní mlýn se připomíná až r. 1676, kdy ho kupuje Matěj Stehlík. V té době již patří (stejně jako veškeré polepské jmění) do majetku nedalekého červeno-pečeckého panství. A zřejmě zároveň v této době dostává barokní podobu, kterou si zachoval až do 20. století. K r. 1725 se zaznamenává zbudování hráze a rozsáhlého rybníka. Mlynář z Horního mlýna Jan Kořínek si pořídil v r. 1789 dnes již zbouraný dům čp. 92 v Pražské ulici.(MM, ŠJ)

Prvním starostou obce se stal v r. 1850 právě mlynář z horního mlýna, František Šiler. V 19. a 20. století zanechal na horním mlýně asi největší stopu rod Rajských. Např. Čeněk Rajský byl starostou obce dokonce dvakrát (v letech 1893 – 1896 a 1899 – 1902). Mlynářský rod Rajských se pokoušel i podnikat, nedaleko „Horního mlýna“ vznikla malá cihelna, ta ovšem již v 80. letech 19. století zanikla. Systém vodního napájení byl dle vodní knihy zbudován r. 1890. Nahradil povodní protržený rybník, který pocházel již z r. 1725. Po novodobé přestavbě zaručoval přívod vody na kolo „pevný zděný přepadací jez“, jeho vrchní práh měl 11,3 m, od jezu vedl dlouhý náhon do nádržky-rybníka. Stavidlo na rybníce mělo okenici 0, 83 m širokou a 0, 72 m vysokou. Žlab svádějící vodu od stavidla ke kolům měl šířku 1, 34 m. Mlýnská kola jsou ve vodní knize zaznamenána tři, každé s průměrem 4. 05 m.(MM,ŠJ)

V r. 1930 Josef Bulíček. Původní č. p. bylo 36. - (zkopírován - HŠ)

1939 - nájemce František Zdeněk (RR)

V období státního socialismu mlýn chátral. Dne 5. 7. 1972 byl za pomoci buldozerů zbourán. I přes novodobé technické inovace si mlýn až do svého zbourání v r. 1972 zachoval z velké části barokní podobu. (MM, ŠJ)