Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Město Police potřebovalo budovu pro svůj úřad, a zalíbil se jim dům benediktinů na náměstí, kde dosud stojí polická radnice. Benediktini jim dům prodali, a město se jim odvděčilo tak, že jim zaplatilo za budovu více, než požadovali, a ještě jim darovalo pozemek na potoku Ledhujka jižně od města Police, kde si následně benediktini v r. 1729 postavili tzv. Pekařský mlýn.
V r. 1775 mlýn vrchnost prodala Ignáci Zocherovi. Po jeho smrti mlýn vlastnila jeho vdova a děti.
1784 Josef Zocher (deska nad vchodem)
19.11.1828 za mlynáře Jana Bernharda mlýn do základů vyhořel. Byl však znovu postaven či opraven a roku 1834 se stal jeho majitelem Ferdinand Zocher.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Od Ferd. Zochera roku 1849 mlýn koupil Josef Pohl, mlynář z Lachova. ten mlýn stavebně i jinak zlepšil. Tento mlýn měl jako první na Policku tzv. francouzský mlecí kámen.
U mlynáře Josefa Pohla nastoupil do práce krajánek jménem Beyer ze Slezska a po čase se oženil s dcerou mlynáře Vitvara z Mezihoří.
R.1878 převzal mlýn syn Antonín Pohl.
R.1885 je uváděn mlynář Jan Pohl.
Kolem r. 1910 P. Guttfreund, bývalý faktor z Vídně, mlýn zrušil a přeměnil ho na strojní trhárnu odpadových textilií. Od té doby se místu říká Hadrovna.
Roku 1917 Guttfreund prodal trhárnu Janu Linhartovi z Hronova /rodem z Pěkova/.
Roku 1919 budova se zařízením vyhořela byla znovu postavena. Trhárnu odpadních textilií odpadů obnovil Daniel Hauk, bývalý ředitel přádelny v České Skalici, jenž pak se svým synem Josefem vedl podnik asi 4 roky. Po odchodu Haukových si v bývalém Pekařském mlýně zařídil mení textilní provozovnu František Linhart z Police nad Metují. Pracovalo se tu na několika tkalcovských stavech až do r.1938, kdy Linhart budovu se vším zařízením prodal Kollertovi z Německé Metuje.
V r. 1930 psán majitel František Linhart, výroba vláken (RR).
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Kollert se svými syny Adolfem a Josefem rozšířili strojový park provozovny. Když otec zemřel, pokračovali v díle synové a budovu upravili. Provoz vedl starší Adolf Kollert až do r. 1950, kdy byla textilní provozovna zrušena.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Budova bývalého Pekařského mlýna je dodnes dobře udržovaná a slouží jako obytný dům synovi Adolfa kollerta Jiřímu, jedinému dědici.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Benediktinský klášter
1775 Ignác Zocher
1784 Josef Zocher
1828 Jan Bernhard
1834 Ferdinand Zocher
1849 Josef Pohl
1885 Antonín Pohl
1910 P. Guttfreund
1919 Daniel Hauk
1917 František Linhart
1938 Kollert
-1950 Adolf Kollert
Jiří Kollert
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
