Historie
Obecná historie:
Zdejší mlýniště [prostor, kde stojí nebo stával mlýn] je s velkou pravděpodobností značného stáří, nelze vyloučit ani středověký původ, avšak první konkrétní zmínka zjištěná tímto průzkumem k mlýnu v Cerekvici nad Loučnou se vztahuje k roku 1704, kdy je zahrnut v prvním plošném soupisu mlýnů [„Nahmen den Mühlen Czerekwitz“]. Rustikální část Tereziánského katastru zaznamenává v 50. letech 18. století "Mlýn o třech kolech a 1 stoupě na nestálé vodě." Vzhledem k tomu, že mlýn čp. 24 v Cerekvici n. L. stojí na řece Loučné a tedy na poměrně silném vodním toku, musí se k němu vztahovat záznam v dominikální části Tereziánského katastru: "1 mlýn o 2 kolech na stálé a s pilou na nestálé vodě." Což je zároveň konkrétní doklad o existenci cerekvické pily, avšak i vzhledem k „nestálé vodě" je velmi pravděpodobné, že se jedná o pilu v jiném místě, než kde stojí pila stávající. K roku 1837 uvádí ve své Topografii J. G. Sommer mlýn s pilou [„…und 1 dreigängige Mühle mit Brettsäge“]. O pouhé dva roky později zachycuje areál mapa stabilního katastru. Zachycuje jak mlýn [stavební parc. č. 36], tak pilu [stavební parc. č. 27]. Oba objekty jsou na ní vyznačeny červenou barvou, tedy jako vybudované z nespalných materiálů.
Převzal Josef Kroulík, syn Jana Kroulíka, mlynáře z Hrušové.
Z materiálů dostupných v rámci tohoto průzkumu se k roku 1932 víme, že se zde za mlynáře „J. Kroulík[a]“ provozovaly „mlýn, pila a elektrárna“, což materiály z Mlynářského ústředí ve stavu ke 30.6.1939 ještě upřesňují. Tehdy již za mlynáře Karla Výborného, který společně se svojí manželkou[?] Vlastou převzal Materiály Mlynářského ústředí informují ještě o tom, že Karel Výborný získal živnostenské oprávnění na základě živnostenského listu 8413XV-V-1109 ze dne 25. dubna 1932 pro obory „živnost mlynářská a pecnářství“.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Cerekvický mlynář Šimon Trnka provozoval svou živnost od roku 1637.
Okolnosti prodeje mlýna však byly poněkud složitější. Původně koupil mlýn v hodnotě 550ti kop Jan Špaček. Od smlouvy však odstoupil, a tak musel Viktorín Mlynář hledat nového kupce. Tím se stal již zmíněný Šimon Trnka.
V roce 1649 přikoupil mlynář Trnka k hospodářství kus louky od pustého gruntu.
Na tomto mlýně nacházíme roku 1704 Jana Ťuhla.
K roku 1749 je Anna Tiehlová, mlynářka cerekvická potrestána pokutou za to, že ve městě složila víno bez řádného ohlášení. Pokutou je tzv. tuplovaná taxa, z níž polovina půjde do obecních důchodů a druhá „…pánům denuntiantum…“
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 mlýn, pila a elektrárna J. Kroulík
1936 Karel Výborný, mlýn a pila
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kroulík
- Mlynář
- Špaček
- Trnka
- Ťuhl
- Tiehl
- Výborný
Historie mlýna také obsahuje:
-1637 Viktorín Mlynář
1637 Jan Špaček
1637-1649 Šimon Trnka
1704 Jan Ťuhl
1749 Anna Tiehlová
1894 Josef Kroulík (RR)
1930 J. Kroulík
1936 Karel Výborný
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
