Historie
Obecná historie:
Když Maximilian Franz rytíř von Deblin dne 16. června 1713 zakoupil samostatný statek Nové Hobzí, tvořil tento část vesnice Staré Hobzí, kam je také dnes a taktéž dříve byl začleněn.Přibližně 250 m proti proudu Dyje stával kdysi panský mlýn. Když byl zámek v Novém Hobzí zbořen, bylo tehdejší stanoviště mlýna zrušeno a mlýn byl přeložen do domu č. 2.Tato jednoposchoďová budova sloužila jako mlýn do roku 1952 a je dnes obytným domem.
O panském dvorním mlýně, jak byl mimojiné také nazýván, nebo také „Horter Möll“ (Horterův mlýn), někdy také Modletický mlýn, se bližší podrobnosti dovídáme od Rudolfa Hruschky v jeho zprávě „Údolí Dyje u Starého Hobzí“. „Mlýn v Novém Hobzí, před založením této obce Antonem Josefem von Schneidau v roce 1676, nazáván také „Horter Möll u Modletic“, někdy také „Modletický mlýn“ a „Dvorní mlýn“, ležel původně přibližně 250 m proti toku řeky Dyje na jejím pravém břehu a svoje současné stanoviště dostal teprve po zrušení zámku, na jehož teritoriu je zčásti vystavěna také stodola (u Husy?) a mlýnská budova. Ze starého mlýna se zachovaly ještě zbytky zdí, také dnes stromy zarostlé koryto mlýnského potoka, který asi 107 kroků jižně u teprve později zbudovaného splavu opět ústí do Dyje. Přívod vody k mlýnskému korytu byl prováděn přehrazením Dyje hrází, která byla odstraněna teprve začátkem tohoto století, za správce Josefa Stanieka. Označení nivy jako „Teichwiese“(rybniční louka) ještě dnes naznačuje polohu bývalého mlýnského rybníka. Taktéž majitele starého mlýna známe na základě záznamů ve farní matrice Nových Sadů. Zatížen byl tento mlýn 30 fl úroku a dodávkou 5 měřic pšenice a 120 měřic zrna ročně.“
http://www.slavonice-zlabings.eu/documents/eeda2cba0ccde0f6d00e6456a161aa78.pdf
(No.666)
mezi majitele patřil Jan Klang.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Josef Šulák, mlýn a pila
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Jan Klang
1930 Josef Šulák
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
