Před sviněmi mlynáře a dcerami hostinského
se člověk musí mít na pozoru.
(německé přísloví)

Dolní, Podhájský mlýn, Podhájek

Dolní, Podhájský mlýn, Podhájek
16
12
Saky
273 08
Kladno
Saky
50° 12' 2.4'', 14° 6' 12.0''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Upravené budovy mlýna jsou obehnány zdí. Mlýn stojí o samotě a není přístupný.

Knovízský potok se na horním toku nazýval a někdy nazývá i v současnosti Svatojiřský.
Samota
Knovízský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Historie mlýna v Podhájku (čp.12) se začíná odvíjet již v 16.století, v souvislosti s koupí této usedlosti v roce 1578. Prodávajícím byl jakýsi Jáchym Fouska Čimelický z Čimelic, kupujícím pan Ctibor Žďárský ze Žďáru sezením na Kladně, který pak mlýn za 12 kop ročních splátek přenechal Jiřímu Černčickému. Ani ten však ve mlýně nehospodařil.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Po třicetileté válce byl mlýn pustý. Mlýn se k roku 1694 uvádí jako panský majetek. Mlynářem na něm tehdy byl nájemce Tomáš Svoboda a jeho manželka Anna, dcera mlynáře Urbánka z Knovíze.

Počátkem 18.století se zde uvádí mlynář Martin Ledecký.

Dalším známým mlynářem k roku 1750 byl Jan Šomek s manželkou Annou, mlýn měl 2 složení. Po jeho smrti (od r.1772) zde hospodařil ve prospěch nezletilého syna Vojtěcha Šomka jeho nevlastní otec Jakub Šarboch. Dědicovi předal mlýn v roce 1788 a zároveň učinil vyrovnání se zbylými dětmi. Vojtěch Šomek tu dlouho nepobyl, po čtyřech letech zemřel a majetek zdědila ovdovělá manželka Rosálie. Ta zanedlouho přivedla do mlýna nového hospodáře Františka Regnermlera. Po jejich smrti hospodařil ve mlýně Regnermlerův zeť budenický mlynář Nitka a po něm nějaký další čas poručník nezletilých dětí Mužík.

V roce 1818 se mlýn dostal do dražby ve které jej za 10.000 zl. zakoupili manželé Brejchovi. 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

Pokračovatelé tohoto rodu, syn Antonín Brejcha s manželkou Rosálií se dostali do finančních potíží a mlýn pak roku 1879 v exekuční dražbě připadl spořitelně ve Smečně. Dalším vlastníkem byl Josef Dvořák, v jehož rodu mlýn pak už trvale zůstal.

Rodinné foto (viz ikonografie) 1894 Josef Dvořák, mlynář v Sakách, na fotografii 40 let, zemřel v lednu 1917 v 61 letech, pochován na hřbitově v Pcherách, jeho manželka Rosalie Dvořáková, na fotografii 38 let, zemřela v 77 letech (tedy cca 1933), jejich syn Vladimír Dvořák na fotografii 5 let, později taktéž mlynář v Sakách, zemřel v 72 letech (tedy cca 1963). Provozovali mlýn "podhájek" v Sakách. Josef Dvořák pocházel z "Velkého mlýna" z Hnidous u Kladna. Veškeré tyto informace jsou napsané zezadu fotografií.

Ve mlýně se narodil Vojtěch Dvořák, který byl za první světové války ruským legionářem a při výkonu služby byl v Omsku 22.12.1918 zastřelen. V Omsku byl i pohřben.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

1920 Vladimír a Božena Dvořákovi, přistavěli obytnou část, zmodernízovali mlýnici a instalovali  turbínu.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Vladimír Dvořák, potok se nazýval Svatojiřský.

Ze mlýna pocházel JUDr. Vladimír Dvořák  (1921 - 1998) - regionální historik, kulturní pracovník, publicista

PhDr. Zora Dvořáková, roz.Růžičková(nar.1934 ), manželka JUDr. Dvořáka, historička, spisovatelka, výtvarnice, sochařka. Absolventka Filosofické fakulty UK v Praze. Od roku 1961 odborná pracovnice Památkové péče Středočeského kraje, od roku 1968 náměstkyně ředitele, od roku 1971 jako člen politicky pronásledované rodiny zbavena zaměstnání. Mluvčí dokumentační komise Konfederace politických vězňů, ve správní radě Nadace dr.Milady Horákové, ve výboru Společnosti E.Beneše, členka Obce spisovatelů, Klubu autorů literatury faktu, Klubu 89 aj. Tvoří i jako sochařka – své barevné plastiky vystavovala na samostatných výstavách Staré Hrady 1988, Rakovník 1992, s Klubem 89 v Praze 1990. Autorka řady výstav a expozic v památkových objektech, spoluautorka české expozice na světovém výstavišti v Montrealu 1973-75.

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Mlýn byl v provozu do roku 1943, kdy byl úředně zastaven.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

restituován Dvořákovým

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Dvořák
  • Svoboda
  • Ledecký
  • Šomek
  • Šarboch
  • Regnermler
  • Nitka
  • Mužík
  • Brejcha

Historie mlýna také obsahuje:

16. stol. - Jáchym Fouska Čimelický z Čimelic

Ctibor Žďárský ze Žďáru sezením na Kladně

zač. 17. stol. - Jiří Černčický

1694 - nájemce Tomáš Svoboda

1700 Martin Ledecký

1750 Jan a Anna Šomkovi

1772 Jakub Šarboch

1788-1792 Vojtěch a Rośalie Šomkovi

1792 František a Rosalie Regnermlerovi

Nitka

Mužík

1818 - manželé Brejchovi

-1878 Antonín a Rosalie Brejchovi

1878 - spořitelna ve Smečně

konec 19. stol - Josef Dvořák

1920 Vladimír a Božena Dvořákovi

1930 - Vladimír Dvořák

1939 - Vladimír Dvořák (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    01 2016
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • klasicismus do roku 1850
      • 1945 – současnost
      zděná
      přízemní
      po 1920 přistavěna obytná část
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • vrata, brána
          Žádná položka není vyplněna
          1750: 2 složení
          1920 modernizován
          • náhon
          • akumulační nádržka
          • odtokový kanál
          U mlýna se zachovaly zbytky odtokového kanálu.
          Akumulační nádržka je zakrelena na historických mapách.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,127 m3/s, spád 4,80 m, výkon 5,28 HP.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,127 m3/s, spád 4,80 m, výkon 5,28 HP.
          Typturbína Francisova
          StavNezjištěn
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníPraha, str. 36
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníPraha, str. 36
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorInternet - Irena Veverková
          NázevCo zůstalo z vodních mlýnů
          Rok vydání2013
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://www.kultura.slansko.cz/upload/2008/09/mlyny-2013.pdf
          Datum citace internetového zdroje16.1.2016
          AutorInternet - Slánské listy, Libor Dobner
          NázevDrobnosti nejen z historie obce Saky
          Rok vydání2009
          Místo vydání
          Další upřesněníO mlýnech
          Odkazhttp://www.slanskelisty.cz/sl/historie/07-09-drobnosti.php
          Datum citace internetového zdroje3.2.2016
          AutorJosef Klempera
          NázevVodní mlýny v Čechách I.
          Rok vydání2000
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnís. 165-166

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          16.1.2016 23:45 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 7.1.2021 07:48
          Radomír Roup (Radomír Roup) 19.6.2018 19:50
          doxa (Jan Škoda) 6.11.2024 00:10