Kdo chce mít mouku jistou, musí sám pytel do mlýna přinést.
(německé přísloví)

Rejsíkovský mlýn

Rejsíkovský mlýn
35
Rejsíkov
Údraž
397 01
Písek
Údraž
49° 17' 7.5'', 14° 20' 23.2''
Mlýniště bez mlýna
Dnes již zatopený mlýn, dříve č.p. 35 obce Údraž je matrikami doložen v roce 1669. Podle seznamu vodních děl z r. 1930 vodní elektrárna v držení města Vodňan se dvěma Francisovými turbínami.
Zaniklá lokalita, dnes zatopené území
Vltava
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

po 1450 Týnské panství získává šlechtický rod Čabelických ze Soutic a patří jim také ves Doubrava, na jejímž pozemku stojí mlýn na pravém břehu Vltavy

1567 Potomci Jana Čabelického si dělí majetek a Doubrava připadá k panství Koloděje nad Lužnicí, které získal nejmladší ze čtyř synů Adam Čabelický. Doubrava je popsána jako ves s mlýnem pode vsí.

1572 I. zmínka o mlýně

17.5.1593 Vltavotýnští měšťané podávají stížnost České komoře:   "... v známost uvésti jsme neopominuli, a že doposavad ta nebezpečná místa k napravení svému jsou nepřišla.  Obzvláště pak na gruntech urozeného pána Bohuslava staršího Kořenského z Terešova a Nazdášově u mlýna jeho na Rejzíkově, kdež pro veliké nad míru zvýšení jezu po týmž jezem tak veliký var jest, že plavci mnohdykrát do pasu i víc v tom varu za houžve se držíc, stojí a soli na mnohých vořích z vody níc nevyhlídá, pro kteroužto jezu vysokost lidé a plavci u velikém nebezpečí jsouc, životů svých opovážiti se musejí a Jeho  Milosti Císařské na soli veliká škoda v tom místě se děje. Žádná jiná lidská opatrnost, leč by jez ten snížen byl, platna býti nemůže, nebo vůbec se mluví, co na tom jeze loňského roku škody toliko na soli lidem se dělalo, že ten mlejn za to nestojí..."

Mlýn doložen v matrice fary Týn nad Vltavou v r.1669 - mlynář Daniel

1686 Jan Topinka

před 1718 Mlynář Vindfelder mele na Nové mlýně.

1790-1793 Václav Markes (1762.1824) s manž. (1771-1847), kol. 1800 odešli na mlýn v Kořensku

1799-1823 Jan Adámek s manž. Eleonorou

1823 Jan Žahour, syn mlynáře z Vodňan s manž. Marií

1831-1855 Václav Steinocher (1794-1855), syn mlynáře ze Židovy strouhy, 1. manž. Marie Kubíčková z Bavorova, 2. manž. Josefa Urbanová, dc. myslivce z z Albrechtic

1855 syn Josef Steinocher (*1834), do roku 1877 vyplácel matku a sourozence (2120 zl. celkem)

1860 se oženil s Karolinou, dc. Jana Zahradníka, knížecího kováře z Netolic

ve mlýně 2 mlynářští pomocníci, služka a čeledín

chová 5 ks hovězího a 2 prasata

při mlýně plavecká hospoda, kde se čepovalo neznašovské pivo, a soukromý přívoz pro mleče z pravého břehu

Karel Steinocher s Terezií roz. Šebelovou

1905  žádal o koncesi na veřejný přívoz, 1907 udělena

V prvním desetiletí 20. století se zcela určitě používal pro místní mlýn a elektrárnu název Ryzíkov. Ostatně to dokládá výuční list vydaný místním mlynářem Janem Lisnerem.

1914 mlýn zakoupili Antonín a Božena Čapkovi, společně s Městskou elektrárnou král. města Vodňan si podali žádost o schválení zřízení hydroelektrárny, ktrrá by vedením o vysokém napětí dodávala proud do Vodňan

prosinec 1916 kolaudovány turbíny

V roce 1917 zřídil Antonín Čapek, nový majitel mlýna na Vltavě v Ryzíkově na Vltavotýnsku, novou hydroelektrárnu, která významně navýšila produkci elektrické energie. Na podnět Ferdinanda Maška, starosty města Vodňan, bylo vybudováno vedení z Ryzíkova do Vodňan, které vykupovaly odtud stejnosměrný proud. Ten byl ve vodňanské elektrárně měněn na střídavý.

červen 1917 uděleno povolení pro provoz, zásobovala Vodňany a Protivín a 15 obcí podél vedení

1917 zřízena telefonní linka mezi elektrárnou a Vodňany

1919 mlynář Jan Lisner s manž. Boženou

1922 Schwarzenberkové kupují Nový mlýn a dosavadní mlynář odchází proti proudu na mlýn Kořensko

ve mlýně stárek, mládek a prášek

 Město Vodňany elektrárnu na Vltavě odkoupilo v červenci 1926. Bezesporu se jednalo o jednu z nejvýznamnějších investic města Vodňany v době první republiky.

1927 mlýnice vyhořela, poté adaptována na byty

1929 Nový mlýn je zvýšen na 2,8 m, opatřen retarderovou propustí a vybudována vodní elektrárna pro Schwarzenberský pivovar Protivín.

 

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

1959 Elektrárna je vyrabovaná a rozbořena kvůli stavbě Orlické přehrady.

1961 Jez Nového mlýna je zatopen přehradou, jednou za čas se objeví jeho koruna, stále je vidět pouze betonová bouda na levém břehu, což je bývalý vodočet a zároveň ovládání propusti.

 

Události
  • Zánik budovy mlýna

2015 Jez se během suchého roku znovu objevuje nad hladinou, samozřejmě již nemá žádnou funkci.

2019 Základy starého jezu několik desítek metrů proti proudu se objevují nad hladinou. Zatímco Nový jez z roku 1929 je postavený z betonu, jeho předchůdce byl konstruovaný ze dřeva a kamene.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Topynka
  • Markes
  • Svoboda
  • Žahour
  • Adámek
  • Steinocher
  • Lisner
  • Čapek
  • Topinka
  • Vindfelder

Historie mlýna také obsahuje:

1669 - mlynář Daniel

1686 Jan Topinka

-1718 Vindfelder

1790-1793 Václav Markes

1799-1823 Jan Adámek

1823 Jan Žahour

1831-1855 Václav Steinocher

1855- Josef Steinocher

V r.1905 Karel Steinocher

1914-1926 Antonín Čapek

V r.1919 Jan Lisner

1926 město Vodňany


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            1860: 3 složení
            Zaniklý
            • pila
            • výroba elektrické energie
            1860 při mlýně pila
            1917 elektrárna města Vodňan
            pro elektrárnu zřízen přístavek směrem k Vltavě 18,3 x 11,6 m, v první místnosti byly generátory (viz níže), v 2. místnosti transformátory z generátorů na 220 V na vysoké napětí 15.000 V
            • jez
            • náhon
            1593 stížnost na neúměrně zvýšený jez, který ohrožoval plavbu
            původní propusť byla uprostřed jezu, což však nebylo příliš praktické, tak to plavci častto brali přes pravý okraj nízkého jezu
            1917 nová propusť při pravém břehu, plavební úsek od ostatního toku oddělen 320 m dlouhou hrází
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1917: 2 turbíny 2 x 125 HP
            obě turbíny vybaveny spojkou, aby v případě nízkého stavu vody mohly pohánět jen jeden generátor
            1930: 2 turbíny Francis, hltnost 18,2 m3/s, spád 1,15 m, výkon 210 HP
            Typturbína Francisova
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1917: 2 turbíny 2 x 125 HP
            obě turbíny vybaveny spojkou, aby v případě nízkého stavu vody mohly pohánět jen jeden generátor
            1930: 2 turbíny Francis, hltnost 18,2 m3/s, spád 1,15 m, výkon 210 HP
            Typvodní kolo na spodní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1860: 3 kola
            Typdynamo
            StavZaniklý
            Popis1917: 2 generátory pro střídavý proud o 100 kVA výkonu při 220 v a 750 obrátkách/min.
            Typdynamo
            StavZaniklý
            Popis1917: 2 generátory pro střídavý proud o 100 kVA výkonu při 220 v a 750 obrátkách/min.
            Historické technologické prvky
            AutorMinisterstvo financí republiky Československé
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 12, s. 26, pol. 1
            AutorMinisterstvo financí republiky Československé
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněníSešit 12, s. 26, pol. 1
            Autorwww.rejzikov.cz
            NázevHistorie Rejzíkova
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttp://www.rejzikov.cz/historie
            Datum citace internetového zdroje
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Týn nad Vltavou
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-t-tyn_nad_vltavou
            Datum citace internetového zdroje22.1.2020
            AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
            NázevMatriky fary Albrechtice nad Vltavou
            Rok vydání
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-a-albrechtice_nad_vltavou
            Datum citace internetového zdroje22.1.2020
            AutorJaroslava Pixová
            NázevKdyž Vltava zpívala I., Od Týna po Rejsíkov
            Rok vydání2022
            Místo vydáníPutim
            Další upřesněnís. 244-256
            AutorJan Čáka
            NázevZmizelá Vltava
            Rok vydání1997
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 193-194

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Plány - stavební a konstrukční

            Obrazy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Ostatní

            Vytvořeno

            13.2.2016 00:50 uživatelem genealog (Milan Wölfl)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 26.11.2019 09:17
            doxa (Jan Škoda) 23.9.2024 00:40
            pepino 22.1.2020 22:18
            Jan Ciglbauer 26.11.2019 09:42