Nestará se, co mlynář nasype.
(německé rčení)

Podzámecký mlýn

Podzámecký mlýn
875
82, 85
Mladoboleslavská
Bělá pod Bezdězem
294 21
Mladá Boleslav
Bělá pod Bezdězem
50° 30' 3.3'', 14° 48' 36.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí u hlavní silnice pod zámkem. Budova není udržovaná a je zchátralá.
Na kraji města
Bělá
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1337 v zakládací listině měsat Bělé uveden jako 2. mlýn o dvou kolech. Rychtář Ješek z Kluku na něm měl mít polovinu obilí. U mlýna se nacházela zahrada a chmelnice, v blízkosti lázeň pařící rychtáři.

poč. 15. stol.náležel obci, prodán mlynáři do dědičného držení za tzv. gruntovní peníze, z mlýna odvádí bělské obci roční úrok

Pro počátky provozu nejsou známy jména mlynářů. Poprvé v roce 1450 je zmínka o podhradském mlynáři Matějovi, který figuroval při prodeji Podfortenského mlýna, při jehož dalším prodeji v roce 1473 je uveden Blažek, mlynář podhradský. Blažek je na mlýně uváděn ještě dvakrát, naposledy v roce 1484.

1517 pachtýř Jíra řečený Jiráček pžřevzal od vdovy Andresky za 100 kop míš.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Více informací poskytují městské knihy pro 16. století. Pro ukázku uvádím, jak je možno seřadit informace o posloupnosti držitelů usedlosti. Roku 1521 je zmíněn Matěj mlynář z obecního mlýna. K roku 1531 je datován jeho kšaft, ve kterém je uveden už jako nebožtík. Svůj statek odkazuje manželce a dětem a v případě jejich smrti mlynáři Petrovi, jenž pracoval v jeho mlýně. Ještě téhož roku mlýn kupuje Blažek za 230 kop míšeňských. Za pět let je mlýn „pod zámkem“ opět prodán Bartoňovi Barákovi, ale již za 320 kop míšeňských. Krátce nato, roku 1538, je cena mlýna nižší – 300 kop míšeňských. Může to být dáno tím, že nový držitel Jan je synem Matěje a všichni předchozí mlynáři mu ještě po otci dlužili celkem vysoké částky. V zápise o koupi mlýna je mlýn popsán jako „pod hradem obecní“ a platil se z něj „úrok k obci“ 16 grošů měsíčně. Roku 1547 je mlýn prodán Petrovi, řečenému Vendrlík za 410 kop míšeňských. Obecní úrok činí již 1 kopu a 2 groše míšeňských. Splácení jednotlivých pohledávek je přímo ukázkové pro tehdejší poměry. Petr Vendrlík ročně splácel 15 kop míšeňských, které obecní konšelé rozdělovali všem předchozím držitelům, kteří neměli ještě doplaceno. Do toho se mísili sirotci a dědicové po zemřelých mlynářích a následně do toho vstupují i spekulanti (v tomto případě z řad nižší šlechty), kteří jednotlivé dlužné sumy odkupují. Splátky se táhnou nezřídka přes 20 let. Není tedy divu, že zápisy v městské knize jsou pro nás někdy naprosto nerozluštitelné, pokud k tomu ještě přidáme variabilitu ve jménech. Kolem roku 1550 je nájemcem ve mlýně „pod hradem u lázni“ Matěj, který za něj platí mlynáři Adamovi. V Adamově kšaftu je vyjmenováno také tradiční mlynářské nářadí jako oškrdy (5 ks), železná palice, pila, klamry, špicy (2 ks), nebozezy (6 ks) a dláto. Roku 1561 se sňatkem s mlynářkou Evou, dcerou písaře Johanese a vdovou po mlynářích Jiříkovi a Adamovi, do mlýna dostal mlynářský tovaryš Václav. Eva si na mlýně vymínila 80 kop míšeňských. Stejná situace se opakuje o dva roky později, čtvrtým manželem Evy je Matouš. Společně pak následujícího roku mlýn „pod zámkem Bělou“ se zahradou, loukou a nejmenovaným příslušenstvím prodali za 530 kop míšeňských Jiříkovi Šmidlovi z Eberka, hotově složil 240 kop, zbytek splácel 17 let po 17 kopách. Z doby Jiříka Šmidla, z roku 1568, je dochován rejstřík důchodů z Podzámeckého mlýna. Za každý úřad, tj. 4 neděle, činil 1 kopu a 2 groše míšeňské, tedy stejně jako roku 1547. Po Šmídovi přišel na Podzámecký mlýn mlynář Ambrož. Ten jej roku 1576 prodal zámeckému úředníku Jiříkovi Měděnci z Ratibořic, ale už za 1 000 kop míšeňských. Měděnec čtyři roky nato přepustil
mlýn mlynáři Adamovi, ten od roku 1573 platil obecní úrok 44 grošů. Nelze ovšem zjistit, zda to byl pravidelný měsíční plat, nebo jeho část. Před rokem 1582 se mlýn dostává do rukou vrchnosti – Jana Berky z Dubé, je totiž doplacen Evě manželce Ambrože Kouřimského. Vzhledem k běžné délce splácení není vyloučeno, že Ambrož Kouřimský mlýn držel ještě před Adamem, a ten platil obci nějaký zvláštní plat. Patrně tentýž Adam je v panském mlýně uváděn v letech 1587 a 1591. V druhém případě se jedná o mlynářův kšaft, sepsaný kvůli „těžkosti“, která ho sužovala skrze zbití mlynářem Valentinem z Brodce.

1601 bělské panství včetně mlýna pod zámkem dtržel Bohuchval Berka. Vydal bělským měšťanům privilegium, dle kterého měli zajištěno letí sladů v podzámeckém mlýně stejně jako za předchozího majitele.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Po bitvě na Bílé hoře musel Bohuchval Berka uprchnout ze země, konfiskovaný majetek 1622 výhodně koupil Albrecht z Valdštejna.

1628 zpráva o stavu panství Bělského a Kuřivodského - mlýn o 3 vodních kolech a jedné stoupě, odvádí ročně 127 korců a 2 věrtele žita a 7 korců a 2 věrtele vejmelné pšenice, povinen vykrmit ročně 6 vepřů.

1633-1634 mlynář Jan Kašpar

1667 ve sporu o mlynářskou jednoruční sekeru uveden tovaryš Vít Procházka

1678 Arnošt Josef z Valdštejna

před 1711 Jan Jiří Kirpal, v tomto roce odchází na Humrovský mlýn, který mu byl emfyteuticky odprodán

1723 Marie Markéta z Valdštejna prodává mlýn do dědičného držení mlynáři Bedřichu Kirpalovi, otci zámeckého purkrabí, za 343 kop gr. míš. (100 kop složil hotově, zbytek bude splácet po 6 kopách ročně). Ze mlýna bude platit vrchnosti roční úrok 140 zl. a náhradu za vykrmení 1 vepře 5 zl. rýn. K mlýnu byli přikázáni všichni poddaní z Horní Rokyté (vzdálené po cestě přes les 11 km!), za semletí, šrotování nebo opichování 1 strychu obilí budou platit 1 čtvrtci obilí. Pro vrchnost a služebnictvo mele zdarma, za vykroužení kamenů dostává 1 zl.30 kr. za běhoun a 45 kr. za ležák, vrchno4st se stará o opravy a čištění náhonu, na opravy mlýna má mlynář nárok na klády v síle zdi a na opravy nádobí a nářadí jednu fůru bukového dřeva ročně na každé složení.

1725 Bedřich Kirpal přešel na Pilský mlýn, Marie Markéta prodala Podzámecký mlýn Kryštofu Hybnerovi za 385 kop gr.míš., hotově splatil 128 kop, ročně bude splácet 6 kop do vrchnostenského důchodu a 3 kopy Bedřichu Kirpalovi. \roční činže zůstává na 140 zl. ve čtvrtletních splátkách

1730 pro nemohoucnost otce přebírá s povolením vrchnosti syn Antonín Hybner, navíc pověřen funkcí vodáka, aby dohlížel by do zámecké kašny šel dostaek vody a voda nikudy neunikala, za což mu bude z roční činže sraženo 15 zl. a na mazadla bude dostávat 3 zl. 30 kr. ročně. Pro rodiče zajistí výměnek v hoření světnici. Ve smlouvě se dále výslovně připomíná, že nový mlynář se má vyvarovat veškerého pohoršlivého křiku a povyku ve mlýně (což patrně vychází z předchozí reálné zkušenosti s mladým mlynářem).

1735 Antonín Hybner prodal mlýn Václavu Bínovi za 685 kop, 42 grošů a 6 denárů, které Václkav Bína ihned složil.

1743 Václav Bína prodal za stejnou cenu mlýn Václavu Rieglovi a odešel na mlýn v Trenčíně

1746 Václav Riegl a František Rott s manželkou Monikou roz. Buntzmanovou ze Zourovského mlýna pod Křídou si své mlýny vyměnili. Podzámecký mlýn oceněn na 685 kop gr. míš., Zourovský mlýn s pilou na na 589 kop, František Rott tak má doplácet 96 kop. Vzájemné závazky mlynáře a vrchnosti zůstávají beze změny, nově přimlýněno Podolí (dnes součást Bělé).

1753 dceru mlynáře Františka Rotta Moniku (po matce) si vzal František Herfert (1729-1774) a od tchána mlýn za 1000 kop odkoupil. Monika však po několika letech zemřela a František Herfert se znovu oženil s Annou Tiftrunkovou z Bělé.

1774 František Herfert zemřel, mlýn nadále vede vdova Anna

1775 Anna se provdala za Františka Wágnera, který mlýn koupil za 1.000 kop gr. míš., tedy 1.166 zl. 40 kr. Smlouva uzavřena na 20 let, poté měl mlýn převzít nejstarší syn Františka Herferta František Herfert ml.

1785 František Herfert dospěl, chtěl převzít mlýn, bylo tudíž dohodnuto, že nastávající manželka Františka Herferta Kateřina Tiftrunková přenechá Františku Vágnerovi svůj dům po otci, bělském měšťanovi Vítu Tiftrunkovi a FRantišek Vágner pžedčasně postoupí mlkýn jejímu manželovi. František Herfert bylpovinen splatit 1.000 kop (400 zl. dluh vrchnosti a zbytek tvořily podíly pro matku, sourozence a nevěstu). 

Ze mlýna nadále ročně odvádí vrchnosti 145 zl. činže vč. náhrady za vykrmení prasat. Přimlýněna zůstává Horní Rokytá a Podolí.

 

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1869 mlýn měl propachtován syn holoubkovského mlynáře Josefa Lauermana Jan s manželkou Alžbětou, dále zde pracoval stárek Václav Bitner a jako učedník pachtýřův syn František

1885 Jan Lauermann koupil pro sebe mlýn Hlučovský, zdejší mlýn koupil pro syna Františka (1858-1910) a jeho manželku Annu, mlýn přestavěn na umělecký

1910 František Lauermann zemřel, jeho syn Karel, který měl mlýn převzít je teprve 11letý, mlýn nadále vede jeho děd Josef Černý a na tři roky jej má pronajat  stárek z Podvineckého mlýna Václav Mach s manž. Karolinou

1916 nájemce Vladislav Hadrbolec, který bez povolení nastavil jalové stavidlo v náhonu před mlýnem, aby se voda zvedla o 30 cm, čímž se zvýšil výkon mlýna, avšak kolo v panské vodárně začalo brodit a zastavilo se a v zámku přestala téct voda. Pod hrozbou správního řízení musel vše vrátit do původního stavu.

 

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1924 Karel Lauerman dostal po vyučení živnostenský list na živnost mlynářskou a pecnářskou, přebírá mlýn

V roce 1930 byl majitelem mlýna Karel Lauermann.

 

květen 1943 mlýn uzavřen, mlecí stolice i šrotovník zaplombovány

1944 povoleno šrotování

podzim 1945 obnoveno mletí pro mleče z Vazačky, Vrchbělé, Hlínoviště a Bezdězu

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

po r. 1950 mletí ukončeno

do 1963 se zde mlela celulóza pro papírnu

do poč. 90. let mlýn obydlen, poté sloužil jen k rekreaci

několikrát vykraden, postupně chátrá

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Blažek
  • Vendrlík
  • Lauermann
  • Barák
  • Kašpar
  • Kirpal
  • Hybner
  • Bína
  • Riegl
  • Rott
  • Herfert
  • Wagner
  • Vágner
  • Lauerman
  • Černý
  • Mach
  • Hadrbolec
  • Bitner
  • Býma
  • Riegela
  • Roth
  • Herfort

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    10 2010
      městský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      přízemní
      1743 od kamene vystavený, naproti ode dřeva chlívy
      mlýnice barokní, obytná přístavba do dvora pozdější
      Mlýnská budova při pohledu ze dvora dvoupatrová se sedlovou střechou. V přízemí velká kuchyně, pec na chleba a dva klenuté sklepy, jeden mimo budovu. Větší polovina přízemí patřila mlýnskému provozu. Zároveň zde měl mlynář dílnu. V patře s okny do dvora jsou 4 obytné místnosti pro rodinu mlynáře a přes chodbu místnost pro čeledína. Z chodby je přístupná pavlač do dvora. Prostor nad transmisí zaujímá mlýnice, přístupná z jedné z obytných místností a také z úrovně silnice (původní silnice ležela podstatně níž, než je současný stav). Dveřmi krytými přístřeškem s klenutým vstupem se vozilo do mlýna obilí a zároveň se tudy vyvážely pytle s mlýnskými výrobky.
      Na mlýnském dvoře byla stodola, chlévy pro dobytek a prasata, maštal pro jednoho koně a na mlýn navazovala řezárna a kolna.
      Dnes do mlýna zatéká a část návodní zdi se zřítila do náhonu.
      • malovaná výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • dveře
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • dveře
      • schodiště
      • existující umělecké složení
      Podél návodní zdi prochází transmise poháněná dvojitým převodem do rychla od vodního kola.
      Od transmise byla poháněna mlýnská stolice s hladkými válci, umístěná v přízemí, určená k mačkání ovsa.
      Na válcové podlaze je umístěna loupačka a 2 válcové stolice s rýhovanými válci od firmy Prokop Pardubice k mletí pšenic a žita, 3. válcová stolice od firmy Wegmann s hladkými porcelánovými válci k vymílání krupic. K šrotování je zde šrotovník s kameny o prům. 950 mm.
      V podstřeší se nacházejí dvě podlahy.
      1. podlaha: triér, hranolový vysévač, reforma a stojatá válcová míchačka mouky Rapid o obsahu 45 q.
      2. podlaha: zbývající 3 hranolové vysévače
      Veškerý pohyb obilí a meliva obstarávaly korečkové výtahy, poháněné od 2. transmise v podstřeší.
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      PopisLoupačka
      VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
      PopisLoupačka
      VýrobceFriedrich Wegmann, Vídeň a Zürich
      PopisStolice s hladkými porcelánovými válci
      VýrobceJos. Prokop a vdova
      PopisMačkadlo ovsa
      1743: 2 složení, 2 stoupy
      1885 mlýn modernizován - v podkolí instalována transmise, kamenné složení nahrazeno válcovými stolicemi
      1941 připravována výměna mlýnských stolic a hranolových vysévačů za rovinné, ale vzhledem k válečným událostem k tomu již nedošlo
      Zaniklý
      • pekárna
      • stoupa
      • jiné
      Dochovaný
      • pohon zemědělských strojů
      1743: 2 stoupy
      1924 pekárna
      do řezárny byl veden hřídel, poháněný od transmise ve mlýně, přes tento hřídel poháněna cirkulárka, řezačka píce a mlátička od fy Antonín Dobrý (dochovaná dodnes)
      1950-1963 mlýn na celulózu
      • vantroky
      • rybník
      • lednice
      Vantroky provedeny v železobetonové variantě. Nese je na jedné straně návodní stěna mlýnice a na druhé pilíř z cca 10 použitých mlecích kamenů a snad i otesků. (RUr)
      1879: Voda ke mlýnu přiváděna náhonem od panské vodárny. 520 m před mlýnem byla propust tvořená dvěma stavidly šířky 1 m a výšky 67 cm. Od stavidel vedl dřevěný žlab směrem k níže položené louce, ve které pokračoval příkop vedoucí od potoka pod mlýn. Propust se otevírala v případě velké vody, čištění potoka nebo při opravě vodního kola a voda tak mlýn obcházela. Náhon se před mlýnem stáčel do pravého úhlu a voda protékala k vantrokům dvěma stavidly a dvě kola na vrchní vodu. Odpadní voda se pod mlýnem opět stáčela přibližně do původního jihovýchodního směru a tvořila náhon na mlýn Holoubkovský. Před mlýnem byly do náhonu vloženy dvě trubky, kterými se vedla voda do panského pivovaru naproti mlýnu (jednou trubkou se vedla voda k čištění ječmene, druhou do cisterny, z které se čerpala na vaření piva a mytí). Mlynář měl povinnost alespoň 1x ročně čistit potok a udržovat jeho břehy od propusti nad mlýnem až po splav pod mlýnem. Krom toho se jako všichni mlynáři podílel na čištění prameniště až k stavidlu Vrchbělského rybníka.
      1939 pořízeny nové vantroky
      voda v náhonu nad mlýnem byla ještě v roce 1969, dnes náhon po celé délce zavezen, ale dá se sledovat.
      Pod mlýnem v odpadním kanálu od vodního kola pramen, sice zanesený, ale stále zde udržuje menší množství vody.
      Popis
      Popis
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      Výrobce
      Popis1879: 2 kola na vrchní vodu o prům. 3,67 m
      1885: 2 kola vyměněna za 1 širší
      1929: kolo o prům 3,6 m a šířce 1,5 m, při prům. průtoku 120 l/s dávalo 4 HP výkonu.
      V roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,11 m3/s, spád 3,585 m, výkon 3,42 HP.
      1939 vyměněna hřídel
      Dnes v břečťanem zarostlé lednici stále zbytky vodního kola a hřídele.
      Typdynamo
      StavNezjištěn
      Popisinstalováno 1929, připojeno k transmisi
      k osvětlení mlýna
      Typdynamo
      StavNezjištěn
      Popisinstalováno 1929, připojeno k transmisi
      k osvětlení mlýna
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popisinstalován 1939 při opravě vodního kola
      výkon 4 kW
      1941 nahrazen výkonnějším
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      VýrobceSvoboda Kosmonosy
      Popisinstalován 1941, připojen přímo k transmisi
      výkon 9 kW
      po r. 1950 sloužil k pohonu pouze elektromotor
      Historické technologické prvky
      • paleční kola, pastorky a cévníky (řemeslný výrobek)
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      • pískovcový kámen | Počet:
      • francouzský kámen | Počet:
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
        • Válcová stolice s 1 párem porcelánových válců v dřevěné skříni
        • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
        • průchodová
        • moučný vysévač | Počet:
          • jednoduchá
          • válcová
          • šnekový dopravník | Počet:
          • kapsový výtah | Počet:
          • AutorKolka Miroslav
            NázevSborník referátů ze semináře Vodní mlýny II
            Rok vydání2010
            Místo vydáníVysoké Mýto
            Další upřesnění
            Odkazhttp://vodnimlyny.cz/poznavame-mlyny/ke-stazeni
            Datum citace internetového zdroje18. 10. 2012
            AutorKolka Miroslav
            NázevSborník referátů ze semináře Vodní mlýny II
            Rok vydání2010
            Místo vydáníVysoké Mýto
            Další upřesnění
            Odkazhttp://vodnimlyny.cz/poznavame-mlyny/ke-stazeni
            Datum citace internetového zdroje18. 10. 2012
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam vodních děl Republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydáníJičín, str. 24
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorVáclav Šolc
            NázevMlýny na Bělském potoce
            Rok vydání2022
            Místo vydáníTurnov
            Další upřesněnís. 36-47
            AutorJosef Klempera
            NázevVodní mlýny v Čechách I.
            Rok vydání2000
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnís. 258

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Současné fotografie - exteriér

            Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            10.10.2012 19:49 uživatelem Helena Špůrová

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 18.10.2012 19:00
            Radim Urbánek 12.8.2015 17:49
            Radomír Roup (Radomír Roup) 9.6.2018 11:23
            doxa (Jan Škoda) 12.11.2024 22:05
            kolssteyn 12.12.2017 08:09