Historie
Obecná historie:
V letech 1847–1850 dal hrabě Thun postavit v podzámčí na náhonu z řeky Ploučnice mlýn (Schloßmühle), roku 1878 upravený na válcový, od roku 1885 budovy sloužily jako papírna. Následně vyhořely a Thun je věnoval městu, která v nich zřídila zřídila městskou elektrárnu. Roku 1900 sem byly instalovány dvě Francisovy turbíny z pražské Rustonky a generátory Siemens-Halske, roku 1903 byla elektrárna rozšířena o dva parní stroje, další rozšíření a přestavby následovaly v roce 1909 pro napájení plánované tramvajové dráhy. Roku 1927 bylo instalováno parní turbosoustrojí a roku 1929 Kaplanova turbína. Při pohledu z hráze je dnes vpravo umístěna administrativní budova čp. 1260, za ní stojí komín a přímo pod zámeckým altánem kotelna, uvnitř přestavěná roku 1927, s fasádami z roku 1909. Po levé straně je parní strojovna a na ni přiléhající strojovna vodní, na krytém náhonu. Před nimi směrem k břehu a ulici U plovárny provedl (patrně podle vlastního projektu) v letech 1906–1908 místní stavitel Wilhelm Herbig městské lázně, které z elektrárny odebíraly páru – budova se dvěma štíty čp. 1259 dodnes tvoří pohledovou dominantu areálu. Provoz elektrárny byl v roce 1945 zastaven pro nízkou efektivitu, od té doby pracovala jako výtopna, soustrojí Kaplanovy turbíny se dochovalo až do devadesátých let. Všechny stavby nedávno znovu prošly přestavbou, tentokrát pro bydlení.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Na skále nad řekou Labe stál zeměpanský hrad z 12. století. Se založením města na Mariánské louce byl vybudován rybník /nyní Zámecký/ a u něho obilní mlýn. Roku 1436 ho získal od Vartenberků do dědičného vlastnictví Hanuš z Haugvic zvaný Bojstul.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V 16. století město mlýn prodalo tehdejším majitelům panství Salhausenům.
Zámecký mlýn v dávných časech postihly i pohromy. Tak v červnu 1560 velká povodeň způsobená průtrží mračen poškodila kamenný most přes řeku Ploučnici a kromě mostu byl poškozen i mlýn. Mlýn byl zřejmě opraven, neboť roku 1576, když zemřel Günter z Bünau, uvádí se v souvislosti s jeho majetkem v Děčíně též mlýn.
Mlýn zůstal v držení vrchnosti až do roku 1737, kdy ho hrabě Johann Joseph Thun prodal mlynáři Christianu Müllerovi za 3 300 zlatých. V tereziánském katastru je veden jako mlýn se třemi stoupami, pilou a valchou.
Roku 1655 se povodeň v Děčíně opakovala. Uvádí se, že strhla šest domů na Labském předměstí, odplavila dřevo z podmokelské ohrady a zaplavila i Zámecký mlýn. Tehdy výška hladiny Labe dosáhla téměř jedenácti metrů.
V roce 1784 velká povodeň na Vltavě, Labi a Ohři, která zasáhla velkou část Čech, způsobila i škody v Děčíně. Píše se, že voda odnesla lodní mlýny, poničila topoly a les, odplavila zásoby dříví a zničila cesty podél Labe od horního toku po Dolní Žleb, které se využívaly k vlečení lodí po Labi. Zaplaven byl most přes řeku Ploučnici, Zámecký mlýn a voda byla prý 13 kroků před Labskou bránou. Hladina Labe dosáhla jedenácti metrů výšky.
Roku 1846 firma Jordan a Barber vystavěla v sousedních Březinách strojní mlýn, kterému nemohl tehdejší majitel Zámeckého mlýna konkurovat. To proto, že v novém strojním mlýně tradiční mlýnské složení bylo nahrazeno "amerikánskými" stroji, které podstatně zlepšily dopravu i čištění obilí a meliva. Klasická dřevěná vodní kola zde nebyla a mlýn poháněly výkonnější vodní turbíny. Rovněž mlýnské pískovcové kameny byly nahrazeny kameny z francouzského sladkovodního křemene. Mlelo se tu jednorázově tlakem.
Proto tehdejší majitel Zámeckého mlýna odprodal roku 1848 mlýn za 33 000 zlatých vrchnosti. Hrabě F.A.Thun a komerční rada A.E.Kommers se v roce 1878 rozhodli mlýn přebudovat na mlýn strojní, aby byl schopný konkurovat mlýnu v Březinách. Zavedli na něm též metodu tzv. suchého mletí, kdy se obilí před semletím nenamáčelo, takže se mouka nekazila a nestuchávala.
Po zastavení mlýnské výroby v roce 1883 se mlýn přeměnil na továrnu na dřevovinu, papír a lepenku /1885/, jejíž provoz zajišťovaly dvě vodní turbíny.
V roce 1903 továrna vyhořela. Spáleniště koupilo město Děčín a ještě téhož roku na něm vystavělo obecní hydroelektrárnu /zařízena firmou Siemens a Halske/, jejíž výkon doplňovaly v případě potřeby parní turbíny / druhá, výpomocná elektrárna se nacházela v prostorách dnešního podniku Daymoon/.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V r. 2003 v těchto místech stála jen menší část budov bývalého Zámeckého mlýna. Jedna z nich sloužila jako chemická čistírna a druhá jako městská výtopna /v níž byla v provozu Kaplanova turbína z r. 1929/.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Müller
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: