Historie
Obecná historie:
Ves je v písemných pramenech poprvé uváděna v roce 1350. Bývalý částečně opevněný dvorec či mlýn pochází pravděpodobně ze 2. poloviny 16. století. Celek byl v průběhu staletí několikrát přestavován, např. po požáru v roce 1767. Tento letopočet byl ještě donedávna patrný na korouhvi umístěné na špici věže. Mlýn spravovala v průběhu doby řada majitelů. Od počátku 17. do konce 19. století však byl v držení jedné rodiny - Jonášových - Procházkových.
Mlynář nebyl povinen robotou
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Jonáš (před r. 1661)
Matouš Jonáš (1661-1673), syn Jonáše
Šimon Tocík neboli Komárek z Větrného Jeníkova, manžel vdovy po Matoušovi
Jakub Bělina, manžel vdovy po Matoušovi, od r. 1686 do r. 1691
Jiří Jonáš - Vosolsobě - syn Matouše Jonáše, 1696 uváděn jako mlynář v Černíči, mezi lety 1687 a 1696 působil neznámo kde
František mlynář - uváděn po roce 1691, ale není známá příbuznost nebo původ
Petr Procházka - Vosolsobě - syn Matouše Jonáše, 1707 uváděn jako Petr mlynář, narozen asi 1667, není známo, kde působil předtím
1835 Jan Procházka
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Tocík
- Bělina
- Filip
- Jonáš
- Vosolsobě
- Procházka
- Svoboda
- Šmejkal
Historie mlýna také obsahuje:
Zobrazit více
Matěj Filip |
před r. 1607 |
|
Jonáš |
1607 |
manžel Markéty, vdovy po Matějovi |
Jakub Jonáš |
1654 |
syn Jonáše |
Matouš Jonáš |
1663 |
bratr Jakuba |
Šimon Tocík |
1675 |
|
Jakub Jonáš |
1682 |
syn Matouše? |
vdova Jonášová |
1692 |
vdova po Jakubu Jonášovi |
Jiří Vosolsobě -Jonáš |
1695? |
syn Jakuba |
Petr Jonáš-Vosolsobě-Procházka |
1709 |
syn Matouše |
Matěj Vosolsobě |
1731 |
manžel Ludmily, vdovy po Petrovi |
Petr Vosolsobě-Procházka |
1748 |
syn Petra |
Jan Procházka |
1778 |
syn Petra |
Jan Procházka |
1818 |
syn Jana |
1835 Jan Procházka
1874 - Jan Procházka (RR)
1930 vlastnil mlýn Otokar Šmejkal (RR).
1939 - Karel Svoboda (RR)
Skrýt
Svobodův mlýn v Černíči. Dříve Smejkalův mlýn je pod Černičským rybníkem, který byl vyhlášen státní přírodní rezervací, pro množství leknínů, stulíků a jiných vzácných rostlin, což již v současné době není skutečností. U mlýna se dochovala vodní tvrz, chráněná památkovým úřadem. Tato usedlost měla číslo popisné 1 a nebyla povinná robotou. Její majitel měl právo nosit bílé kalhoty a bílý klobouk. K rybníku se váže pověst o hastrmanovi a dlouhá píseň.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: