Jaroslava Pixová: Na břehu Blanice – k šumavskému prameni, Putim 2012, strana 109 až 123
(Výpis)
Tento mlýn nalezneme ve Strunkovicích přímo v obci, půjdeme-li z náměstí směrem dolů k řece a hned před mlýnským náhonem zahneme vpravo. Jedná se o velmi starý panský mlýn, který tu stál již ve 12. století...v letech1379 až 1383 se tu nalézaly dva mlýny, každý se dvěma koly. V úročním rejstříku z roku 1547 jsou seznamy hospodářů i s daněmi,které byli povinni splácet vždy k sv. Jiří a sv. Jakubu. Tady se uvádí dokonce mlynáři tři: Petr mlynář s platem 21 gr. 1 d. a 7 gr. 3 d. Druhý byl Michal mlynář s odvodem pouze ke sv. Jiří 10 gr. 5 d. a třetí Šimon mlynář jen ke dni sv. Jakuba 5 gr. 5 d. V robotním registru z 15. nebo 16. století se uvádí jeden mlynář Vávra a druhý jménem Kříž.
Z dalších útržkovitých informací o finančním vydání helfenburského panství se dozvídáme, že v roce 1607 byly Matěji mlynáři ze Strunkovic zaplaceny 2 kopy grošů za zhotovení vodního kola a kola palečního. Kovář za vykování deseti pemrlic pro tentýž mlýn obdržel 10 grošů...Ještě o rok dříve v roce 1606 bylo zakoupeno pro strunkovický mlýn na čepy a do pánvi 14 liber loje přetočeného po 6 groších. Pokrytí střechy šindelem nad mlýnem stálo 15 grošů...
V roce 1640 se na helfenburském a netolickém panství rozšířil mor. Ve Strunkovicích zemřelo 37 převážně mladých lidí z 19 rodin. Mor se nevyhnul ani mlýnu. U Jiřího mlynáře zemřely dcery Anna, Kateřina a Dorota a syn Václav.
V mlýně nad mostem (psán i jako „HORNÍ“) hospodařil dlouho rod Petrželků (v matrikách první zápis uveden jako „Petržilka“). V roce 1643 je tu připomínán Maxmilián, v roce 1682 Jan Petrželka s manželkou Marianou, další Jan, který zemřel ve čtyřiceti letech v roce 1746. Současně s Janem byl ve mlýně ještě Václav s rodinou a synovi Františkovi se tu v srpnu 1745 narodil syn Dominik. O Václavu Petrželkovi je ještě zpráva z roku 1724...
Po více než stoletém působení Petrželků nastoupil rod Kunešů, známý již z předchozího zaniklého mlýna pod mostem. Před Dominikem tu nějaký čas hospodařil Leopold Kuneš s manželkou Marií...Dominik (I) se v říjnu 1784 oženil s Annou, dcerou Jakuba Krbečka ze Strunkovic... zemřel ve věku 55 let. Mlýna se ujal Dominik II. Mlýn měl mít tři složení, holendr a stoupy na kroupy neboli krupník a pilu...
V roce 1810 žádal Dominik Kuneš o povolení přeměnit vodní kola ze spodní na svrchní vodu. Uzavřena smlouva mezi mlynářem, obcí a vrchostenským úřadem s platností od 1.1.1816 Změna si vyžádala i stavbu nového mostu přes řeku Blanici.
V Kunešově mlýně se mimo mletí také od roku 1841 lisoval olej z lněného semene a máku. Tato výroba skončila roku 1862 a na to se tam rozjela přádelna na vlnu, která fungovala ještě v roce 1874. Mlýn si Dominil Kuneš v roce 1850 vykoupil do svého vlastnictví. Doposud nebyl majitelem, pouze dědičným nájemcem, jelikož šlo o vrchnostenský mlýn. V roce 1873 měl mlýn tři česká složení, pilu a dvě přádelny na vlnu. Vše pohánělo šest vodních kol na svrchní vodu.
Dominik II. předal hospodářství svému synovi Dominiku III. Ještě předtím, než se podruhé oženil v červnu 1862. Syn Dominik byl u v té době ženatý...
Dominik Kuneš vystavěl valchu a krupník (čp.172), ale následný finanční potíže jej donutily majetek rozprodat a roku 1883 prodal mlýn Janu a Marii Soukupovým. Vše dapadlo tak, že Dominik (III.) Kuneš dožil v chudobinci.
Jan Soukup předal mlýn synu Janovi II. v roce 1910. Nový mlynář instaloval kašnovou horizontální Francisovu turbínu a v roce 1919 rozšířil své elektrické zařízení k osvětlení celého městyse. Pilu zrušel v roce 1921...
Jan Soukup II. zemřel 1938 ve věku 54 let.
Jan Soukup III. zdědil mlýn v roce 1941 ve věku 28 let, zemřel v 50. letech jako svobodný a bezdětný. Mlýn odkázal kuchařce Marii Rothbauerové (+ 1993) z Řídkého u Protivce, která se provdala za pekaře Stanislava Jiráně (+ 1991).
dnes zde žijí jejich synové Václav (zrekonstruoval si hospodářské udovy na bydlení) a Stanislav (přestavě si na bydlení býv. garáže), mezi nimi se nachází starý mlýn (Mlýnice je dnes zbourána, ale dříve byla z větší části dřevěná.)
Mlýn má ještě dnes gotický portál s vytesaným letopočtem 1651...
Při mlýně zřízena pekárna spojená s mlýnicí. Z horního patra spouštěli do pekárny pytle s moukou. Pekárna fungovala až do roku 1957.
Mlýnské stroje poháněla Francisova turbína.
Dříve byl instalován pomocný parní kotel, kde se topilo koksem, používaný v případě, když šla turbína pomalu
1991 spuštěna turbína k pohonu MVE, 2010 generálka turbíny
SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 12, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Vodňany
Název toku: Blanice
Obec, čp. : Strunkovice 43
Podnikatel: Jan Soukup
Druh živnosti: mlýn a elektrárna
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína
Normální výkon v ks: 27,9