Ze špatného zrna nebude dobrá mouka.
(německé přísloví)

Koubův mlýn pod Lhotou, Kubův, Kubovský mlýn

Koubův mlýn pod Lhotou, Kubův, Kubovský mlýn
1, 65
Chříč
331 41
Plzeň-sever
Chříč
49° 59' 0.4'', 13° 40' 7.7''
Mlýniště bez mlýna
Koubův mlýn stál na potoce Javornice jako samota, jižně od Lhoty, východně od Chříče. První písemná zmínka o něm je z r. 1564. V Tereziánském katastru je uveden jako mlýn o dvou kolech a jedné pile na nestálé vodě. Ve druhé čtvrtině 20. století se mlýn postupně přestal používat a v r. 1950 zůstal zcela opuštěn. Dnes je v rozvalinách, do zřícenin mlýna a pily je vestavěna trampská chatka.
Jižně od Lhoty, východně od Chříče
Javornice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1550 mlýn patrně postavil Jan Kolovrat z Krakovce současně s tvrzí v Dubjanech

1565 při prodeji Dubjan bratrům Šebestiánovi a Oldřichovu Lažanským na Chříči: "... i s Javornicí počínaje od Kubova mlýna až dolů k řece Míze (Berounce)"

Mlýn se připomíná roku 1564 jako součást dědictví dubjanské tvrze. O tři roky později, kdy byl připojen ke Chříči, se v něm uvádí mlynář Jan, který ze mlýna platil vrchnosti poplatky 2 kopy grošů do důchodu kříčského a vykonával robotu dva dny a dvě slepice. Dále měl povinnost dodávat ročně 26 žejdlíků mřenek a jiných potočných ryb, z polovice na Dubjany a z polovice na Kříč, a to vždy mezi sv. Jiří a sv. Havlem, a kříčskému dvoru musil zdarma mlít a slady dělat.

Roku 1585 v první postní sobotu (9. března) prodal Šebestián Lažanský tvrz, ves Chříč, mlýn proti pivovaru, ves Lhotu s mlýnem a mlynářem Kubou a ostatní majetek za 17 000 kop Janu Týřovskému z Ensidle na Hřebečníkách.

(historii doplnil jšk)

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

V roce 1654 byl mlýn dvoukorečný a mlynářem tu byl Jan Krupička.

Tereziánský katastr z roku 1730 ve Kříči uvádí, že tento mlýn měl dvě kola a jednu pilu na nestálé vodě.

V roce 1741 se na mlýně připomíná mlynář Jakub Korb, po něm roku 1758 přišel na mlýn Vít Cach. V té době zdejší panství patřilo pražskému ústavu šlechtičen. Pak se tu střídali další mlynáři: v roce 1780 Antonín Cach, o 15 let pouzději Jan Cach.

1839 Jan Cach

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Od roku 1854 hospodařil na mlýně Václav Cach. Dalším mlynářem z rodu Cachů byl František, jenž tu hospodařil od roku 1887.

Ústav šlechtičen prodal panství v roce 1906 Štěpánu Götzendarfovi Grabovskému a od něj je po 4 letech koupil Gustav Fischer.

V r. 1911 byl již majitelem panství Karel Černohorský.

Oba synové Václav a Vilém Cachovi padli na frontě.

V r. 1917 mlynář František Cach prodal Koubův mlýn majiteli panství Karlu Černohorskému.

Prodeje však vzápětí začal litovat, marně prosil o zrušení smlouvy a nakonec se v zoufalství pod okny mlýna zastřelil. Na louce před průčelím byl na jeho paměť vztyčen kříž. (jšk)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1924 K.Černohorský mlýn na 6 let pronajal mlynáři Uhrovi ze Lhoty

1930 majitel Josef Uher

Velkostatek v roce 1931 odprodal mlýn Františku Pokornému. Mlýn se však pozvolna přestával využívat a byl tak odsouzen k zániku.

1948 převzalo místní JZD

V roce 1950 zůstal Koubův mlýn zcela opuštěn a neobydlené stavení rok po roce chátralo, až se z něho staly trosky.

Do zřícenin byla vestavěna trampská chatka Severní hvězda, dějiště známých potlachů.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Dnes je Koubův mlýn již v rozvalinách.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jan
  • Kuba
  • Krupička
  • Korb
  • Cach
  • Pokorný
  • Uher

Historie mlýna také obsahuje:

1550 Jan Kolovrat z Krakovce

1564 mlynář Jan

-1585 Šebesatián Lažanský 

1585- Jan Týřovský z Ensidle

1585 mlynář Kuba

1654 Jan Krupička

1701- Václav Josef Lažanský na Bukové a Manětíně

1741 Jakub Korb

1758- Ústav šlechtičen

1758 Vít Cach

1780 Antonín Cach

1805-1839 Jan Cach

1854 Václav Cach 

1887-1911 František Cach

1911- dr. Karel Černohorský

1924-1930 Josef Uher

1931 František Pokorný


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zřícenina
    08 2018
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      roubená+zděná
      přízemní
      Do zřícenin vestavěna trampská chatka
      • prostup pro hřídel vodního kola
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1651: 2 složení
        Zaniklý
        • pila
        pila cca 60 m nad mlýnem, na stejném náhonu
        • jez
        • náhon
        • akumulační nádržka
        • lednice
        13. července 1895 provedeno cejchování vodního díla. Na mlýně a pile čp. 65 je mlynářem František Cach. Obě zařízení jsou poháněna vodou z potoka Javornice. Voda je prostřednictvím jezu vzedmuta a odvádí se mlýnskou strouhou do nádržky. Vlastník vodního díla jest povinen jez i mlýnskou strouhu v řádném stavu udržovati. Vody z nádržky užívá se jednak k pohonu pily a dvou mlýnských složení prostřednictvím dvou vodních kol na svrchní vodu zřízených. Na pilu přivádí se voda stavítkem na počátku potrubí v břehu nádržky umístěným. Jez v potoce Javornici je pevný, přepadový z lomového kamene na divoko mezi podélnými a příčnými prahy vydlážděný. Ve hřebenu je mezi prsy 21,8 m dlouhý, V prvé části sklonité 4,6 m a v druhé příkře sklonité 1,75 m široký.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1654, 1730 o 2 korečných kolech
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,127 m3/s, spád 4 m, výkon 4,4 HP
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1654, 1730 o 2 korečných kolech
        1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,127 m3/s, spád 4 m, výkon 4,4 HP
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IV
        Rok vydání2001
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněnístr. 74
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje16.8.2018
        AutorKlempera, Josef
        NázevVodní mlýny v Čechách IV
        Rok vydání2001
        Místo vydánínakladatelství Libri Praha
        Další upřesněnístr. 74
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje16.8.2018
        AutorAdam, Tomáš
        NázevBrdy, Křivoklátsko, Český Kras
        Rok vydání
        Místo vydání
        Další upřesněníinternet
        Odkazhttps://www.brdy.info/kapitoly/krakovec.php
        Datum citace internetového zdroje16.8.2018
        AutorJaroslav Sklenář
        NázevVoda - mlýny a mlynáři na Kralovicku a Manětínsku
        Rok vydání1997
        Místo vydáníČistá
        Další upřesněnís. 151 - 153
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl v RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 27
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách I.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 109-110

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Vytvořeno

        16.8.2018 20:35 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 17.9.2022 13:07
        doxa (Jan Škoda) 30.10.2024 00:29