Mrázovský mlýn; Prosauer Mühle

Mlýn od počátku v majetku kláštera v Teplé

1577 Niklas Flassa (Flessa, +1599)

1599 syn Veit Flassa

1593 Ondřej Schneider

1604 syn Šimon Schneider (+19.2.1648), manž. Markéta

1618 Mikuláš Schneider  (+28.2.1688)

1685 Šimon Schneider

Ondřej Schneider (+10.12.1710), manž. Markéta Nadlerová (+18.10.1704) z Mrázova

1711 opat Raimund II. Schimanovský rozhodl o emfyteutickém odprodeji mlýna

mlýn zakoupil Kryštof Hanicka (13.2.1659-11.11.1734), m. Marie Alžběta (1662-16.2.1651), mlynář v Röhrově mlýně u Tisové

1734 syn Ferdinand Hanicka (1708-9.2.1778), manž. Anna Marie (1708-14.5.1783) z Kamenného mlýna u Teplé

1770 syn Karel Hanicka (24.6.1742-16.1.1785), m. Marie Alžběta Dithová z Ovesných Kladrub

1785 vd. Marie Alžběta oo Jan Giesinger ze Žižkova mlýna u Ovesných Kladrub

1810 Jan Karel Hanicka (4.9.1783-10.10.1843, syn Karla Hanicky), m. Anna, dc. Josefa Rödlicha

Roku 1829 byl mlýn rozšířen a modernizován a byla přistavěna pila.

1843 mlýn zdědila dc. Barbora (10.9.1812-21.7.1885), 21.1.1839 oo Antonín Schwarz (18.7.1814-24.1.1880), syn Josefa Schwarze za Zapfova mlýna čp. 4

1878 syn Jan Nep. Schwarz (15.5.1843-12.6.1922), manž. Aloisie (3.11.1849-22.6.1912), dc. koželuha Norberta Wollraba z Teplé

1918 syn Jindřich Schwarz (6.10.1882), 12.10.1920 oo Terezie, dc. Josefa Simona z Nové Vsi čp. 148

1930 Jindřich Schwarz

1934 mlýn přestavěl pro hospodářské účely a instaloval turbínu a dynamo

Nad vchodem je uvedeno jméno posledního majitele - Heinricha Schwarze. 

V roce 1945 se národním správcem Mrázovského mlýna stal František Kašpar.

1946 Schwarzovi odsunuti

Mlýn sloužil pro potřeby místního JZD, začal chátrat

V roce 1958 se stal mlýn památkově chráněným objektem. Památkový katalog uvádí, že budova mlýna s klasicistně pojatou fasádou je z hlediska historického, architektonického a památkového ojedinělou stavbou svého druhu v širokém regionu Tepelska a jižní části Karlovarska.

V roce 1968 památkový katalog uvádí, že krytina je vadná a omítka silně poškozená.

Mlýn byl v té době ve vlastnictví Státního statku.

Dle svědectví místního pamětníka zde bylo ještě v druhé polovině 80. let vodní kolo. (VF)

Od 90. let je objekt ve správě Pozemkového fondu a za tu dobu ještě dále chátral. 

V roce 2004 se píše v památkovém katalogu, že " vlivem dlouhodobé neúdržby objekt v havarijním stavu, vyžaduje celkovou obnovu, interiéry zabezpečeny, okolí neudržováno". Je uvedeno, že jde o objekt bez využití, severní část údajně obývána.

V roce 2008 nechal Pozemkový fond alespoň opravit střechu. Náhon je z větší části zasypaný.