Stiersův, Býčí, Červený mlýn; Stiersmühle

Mlýn byl zakoupen roku 1588 opatem Zimmerhacklem od jakéhosi Valentina Lehnerta pro klášter za 2 400 kop.

Jan Stiers (1555-11.11.1642), m. Walburga (+27.12.1670)

1597-1600 nájemce Šimon Angerle

1621-1622 Karel Angerle s manž. Walburgou

Michal Schneider (+2.2.1648), na mlýně zachycen již 1608

1660 Šimon Schneider (+6.11.1673), 6.11.1663 2. oo Kateřina, dc. Jakuba Wollraba ze Zapfova mlýna

1673 syn Šimon Schneider ml.

1678 bratr Jan Schneider (26.3.1660), m. Kateřina (+25.8.1682), 1683 2. oo Ema (+10.8.1712)

1718 František Karel Schneider (30.8.1702-23.10.1760), m. Františka

Roku 1736 za opata Šimanovského byl mlýn přestavěn.  Mlýn byl také nazýván Býčí nebo Červený.

1768 Jan Baltazar Schneider (23.4.1746), 1770 oo Kateřina z Teplé 

1811 Antonín Schneider (4.9.1784), 25.2.1811 oo Markéta Martinová (*1766), vdova po mlynáři

1820 Josef Scharf, syn mynáře Václava Scharfa z Röhrenmühle v Račíně (zaniklá ves u Úterý), 1820 oo Ema, dc. Tomáše Scona, domkáře z Dirschu čp. 29

1837 Jan Hellmer, syn mlynáře Prokopa Hellmera z Tauglerova mlýna v Čerňovicích čp.30, 2. m. Marie Anna, dc. Josefa Tischlera ze Šafářských Domků čp. 8, který ve zdejším mlýně pracoval jako kočí

syn František Hellmer (22.10.1817-7.8.1905), m. Markéta Pfrognerová ze Šafářských Domků čp. 15

Karel Boromejský Helmer (17.2.1842-9.5.1913), m. Alžběta (1843-13.6.1891), dc. domkáře Václava Heidla z Křepkovic čp. 8

1885-1895 syn Eduard Helmer (26.3.1866), m. Josefa Schusterová z Kláštera Teplá, 1895 si pronajali Zapfův mlýn

1895 bratr Karel Helmer (1.5.1871-30.3.1925), 7.2.1899 oo Aloisie, dc. Ondřeje Schotta, rolníka ze Zahrádky čp.9

Stierův mlýn se připomíná jako rodiště tepelského opata Jana Křtitele Helmera (2.1.1864-4.6.1944), který 1884 ve věku 20 let vstoupil do tepelského kláštera, přijal řádové jméno Gilbert a po studiích teologie v rakouském Innsbrucku přijal 28.7.1889 kněžské svěcení. 1900 byl tepelskou kapitulou zvolen 49. opatem a ve funkci setrval až do své smrti 1944, zasloužil se zejména o výstavbu novobarokního traktu s velkolepou knihovnou.  Původ opata Gilberta Johanna Helmera, Abbas Teplensis - dokazuje krásný prvek ve štítě mlýnského stavení, tj. kamenný reliéf se znakem kláštera Teplá /trojí paroží/ a iniciály GJH,AT,1908.

Právě opat Helmer nechal roku 1908 mlýn zmodernizovat. Na svou dobu to byl pokrokově vybavený mlýn. Pohon byl na vodní turbínu a přes transmisi se pohánělo mlýnské kolo. Voda byla přiváděna z nedaleké říčky Teplé. Brzy byl pohon mlýna převeden na elektřinu. Ve mlýně byly přes řemeny poháněny všechny  pohyblivé části mlecího zařízení.

1930 Aloisie Helmerová

1931 Karel František Helmer (18.5.1903)

1946 Karel Helmer a jeho matka Aloisie odsunuti
Po válce byl mlýn premonstrátům zabaven. Tím mletí skončilo. 

V 60. a 70. letech tu hospodařily státní statky a šrotovalo se zde krmné obilí. Avšak vnitřní zařízení postupně mizelo nebo se ničilo. Po mlecím zařízení tu zbyl mlýnský kámen, ležící u vchodu stavení, turbína a zbytek náhonu. Od roku 1960 tu bydlí Dušan Pokorády a mlýn je také jeho vlastnictví, díky němu jsou budovy v dobrém stavu. V prostorách bývalé mlýnice si majitel zřídil malou dřevovýrobu. 

1989 mlýn privatizován, slouží nadále jako obydlí a truhlářská dílna