Historie
Obecná historie:
V údolí Polavy, stékající z úbočí Klínovce a tvořící po staletí hranici mezi Čechami a Saskem, pracovala v minulosti řada mlýnů. Jedním z nich byl i Lauxův mlýn (Lauxmühle), kolem kterého stávalo několik domů tvořících dohromady osadu Lauxmühle. Mlýn v těchto místech při mostku přes Polavu je zmiňován už k roku 1612, v pozdějších letech je uváděn jako opuštěný. Zpustlý mlýn si přivlastnil úřad v Přísečnici a dosadil sem jako mlynáře přísečnického poddaného. To se nelíbilo měšťanům v nedaleké Loučné, kteří považovali toto území za vlastní. Vznikl z toho 70 let trvající spor, který skončil tak, že město Loučná dostalo finanční odškodnění, ale území zůstalo v majetku přísečnického panství. Po zániku patrimoniálního zřízení v roce 1849 se osada Lauxmühle stala součástí Kovářské (politický a soudní okres Přísečnice), což platilo až do konce roku 1925, kdy spojením části Vejprt České Hamry s osadou Lauxmühle vznikla samostatná obec České Hamry. V té době již Lauxův mlýn nebyl mlýnem, ale oblíbenou výletní restaurací a hotelem.
Koncem 60. let 19. století měla osada Lauxmühle 10 domů se 105 obyvateli (Orth, Sládek 1870), v roce 1890 třináct domů s 141 obyvateli (Kotyška 1895), v roce 1900 už 17 domů se 173 obyvateli a v roce 1921 zde stálo 24 domů se 193 obyvateli. V místě byla panská myslivna, 15. května 1904 zde byla na základě výnosu ministerstva financí zřízena celní expozitura II. třídy, která podléhala expozituře I. třídy na nádraží ve Vejprtech. Farně spadala osada Lauxmühle pod Loučnou. Zdejší obyvatelé se v minulosti živili mimo jiné pletením krajek, výrobou obuvi, prací v tkalcovně, na pile nebo ve znělcovém lomu nad Českými Hamry, popřípadě docházeli za prací do průmyslových podniků ve Vejprtech.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
1612 první zmínka o mlýnu
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn v těchto místech při mostku přes Polavu je zmiňován už k roku 1612, v pozdějších letech je uváděn jako opuštěný. Zpustlý mlýn si přivlastnil úřad v Přísečnici a dosadil sem jako mlynáře přísečnického poddaného. To se nelíbilo měšťanům v nedaleké Loučné, kteří považovali toto území za vlastní. Vznikl z toho 70 let trvající spor, který skončil tak, že město Loučná dostalo finanční odškodnění, ale území zůstalo v majetku přísečnického panství.
1842 majitel Jan Schmidl
Po zániku patrimoniálního zřízení v roce 1849 se osada Lauxmühle stala součástí Kovářské (politický a soudní okres Přísečnice)
koncem 19. stol. Bruno Kaufmann přestavěl část mlýna na hotel
První světová válka (1914–1918)
1925 se spojením části Vejprt České Hamry s osadou Lauxmühle vznikla samostatná obec České Hamry. V té době již Lauxův mlýn nebyl mlýnem, ale oblíbenou výletní restaurací a hotelem.
hotel - majitel Bruno Kaufmann
1930 pila majitel Jan Schmiedl
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1842 Jan Schmidl
1930 Jan Schmiedl (pila)
Bruno Kaufmann (hotel)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: