Häuselův mlýn; Häuselmühle

Objekt je zobrazen na mapě Stabilního katastru-mapa: Čechy-3068-1- Kašperské Hory - mapový list číslo 5. Jednalo se o obytné a hospodářské stavení a mlýn čp. 180/st.p. 227 v k.ú. Kašperské Hory. Majetkově k němu, kromě pozemkových parcel, patřila ještě st.p. 243/zbořeniště.

[Jan Vlček 24.8.2010]

Mlýn byl vystavěn 1200 m jjz od kašperskohorského náměstí přibližně 40 m nad soutokem Zlatého potoka (něm. Zollerbach) s menším potokem Laubbachl (Lohbachl) v nadmořské výšce 630 m. Jeho průčelí směřovalo na západ - k cestě od Kašp. Hor. Během času došlo prokazatelně k významější stavební úpravě (rozšíření) mlýnské budovy, kdy byla posunuta její východní strana ještě více k východu. V poslední své podobě byl mlýn patrový s polovalbou. V severním štítu stál nápis "strojní mlýn a pekařství". Vodní kolo (kola?) bylo situované při jižní štítové zdi. Přes cestu hned naproti mlýnu se nacházel hospodářský objekt, který byl časem severním směrem přistavěn a dosahoval tak
přes 40 m délky. Zajímavostí je, že tento vodní provoz měl dva náhony - každý napájený z jiného potoka, které se u mlýna spojily (viz novodobé foto č.4). Od severu vedl náhon z menšího potoku Laubbachl a z východu přitékající náhon bral vodu ze Zlatého potoku. Náhony byly přibližně dlouhé 230 m. Ten ze Zlatého potoku byl později, kvůli výstavbě objektů Simlickovy sirkárny, možná prodloužen. Ale nevím to jistě - z důvodu nepřehlednosti map i terénu. V roce 1949 ještě objekty Häuselmühle stály celé. O deset let poté zůstávalo zřetelné výrazné zdivo demolovaných budov a za dalších pět let byly v místě jen jejich zarůstající nepatrné zbytky.

Zatím nejstarší mnou nalezený matriční zápis o existenci mlýna (s názvem Heißmühl) pochází z počátku roku 1689, kdy zde působil mlynář Johann Haas. K roku 1731 je zde uveden mlynář Phillip Haas. Ve 20. - 40. letech 19. stol. byl zdejším mlynářem Ignaz Puxkandl (syn Ferdinanda Puxkandla, mlynáře ve Svojšském mlýně), jehož dceru si vzal mlynář Andreas Winter. Andreas poté mlynařil v Häuselmühle
a po něm jeho syn Wenzel. Andreas Winter pocházel ze stašsko-reckerbergského mlynářského rodu Winter - viz lokalita "Popelná - mlýn".
V roce 1921 zde mlynařila a zemědělčila Maria Winter - vdova po mlynáři Wenzelu Winterovi. V té době zde působili jako pomocní mlynáři Fridrich Winter (šestašedesátiletý svobodný švagr majitelky Marie) a Adolf Matschiner, rodák ze samoty Russen - v té době příslušící
ke Kaiserhofu. S nimi bydlel Čech Václav Křišťan (snad z Měcholup), který byl pastýřem. Před odsunem původních obyvatel zde žil mlynář
a zemědělec Andreas Winter s manželkou. Dále s nimi bydleli Maria Winter, Andreas Winter, Andreas a Anna Gluiber s dětmi Wernerem, Karlem, Rudolfem, Marií, Aloisem a Adolfem. Andreas Gluiber padl ve 2.sv.válce.

Pokud by nějaký badatel měl informaci, že tento mlynářský rod Haas byl příbuzný se stodůleckým rodem Haas, nechť dá prosím toto
na vědomí. Děkuji.

( pro web "zanikleobce.cz" vyhledal a sepsal "pašerák", hlavní zdroje: portafontium.cz + cuzk.cz + kniha "Im Lande der künischen Freibauern")

Vloženo: 7.4.2022