Menu
Uživatel
Hledat
Přihlásit se | Zaregistrovat se
Kvalita mouky závisí spíše na mlynáři než na mlýnu.
(německé přísloví)

Třeštinský, Hájský mlýn; Heumühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie
Třeštinský, Hájský mlýn; Heumühle
43
Třeština
78973
Šumperk
Třeština
49° 48' 15.1'', 16° 56' 28.5''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn přestavěný 1894 Hubertem Plhákem na elektrárnu (tzv. Stará elektrárna Háj), 1921 nahrazenou Novou elektrárnou, položenou více k západu. Areál Staré elektrárny dnes slouží jako stáje Horses Háj z.s.
2 km sz od kostela sv. Antonína v Třeštině
Morava
30184/8-2488 (Nová elektrárna)
přístupný po domluvě

Historie

Obecná historie:

V Háji na řece Moravě stával vodní mlýn už od konce 15.stol. Během 30-ti leté války byl zničen, později znovu obnoven. V roce 1866 byl vyrabován pruskými vojsky.
Roku 1873 mlýn koupili Josef a Terezie Plhákovi z Rájce za 39,5 tis. zlatých od manželů Spurných. V areálu byla i pila a od r.1894 také vodní elektrárna. Plhákovi mlýn zmodernizovali, ale ten v roce 1897 vyhořel. Z těžké situace pomohlo rodině třeštinské mlékárenské družstvo. Založili družstevní elektrárnu, první svého druhu v celém Rakousku-Uhersku. Po r.1900 elektrárna zásobovala kolem 70 obcí od Zábřeha po Šumvald.
V r.1919 mlýn přešel do vlastnictví vnuka Karla (1897-1973). Ten po návratu z čs.legií ve Francii vystudoval elektroinženýrství v Brně. V r.1922 se oženil s Ellen Hervertovou, která pocházela z bohaté podnikatelské rodiny z Popovic u Jičína. Kolem r.1920 se Plhákovi rozhodli pro stavbu nové vodní elektrárny. Emancipovaná Ellen měla velký vliv na konečnou podobu vodní elektrárny i přilehlé vily. Projekt zpracovali Bohuslav Fuchs a Josef Štěpánek, stavební práce provedla firma Sychrava z Olomouce.
Hydroelektrárna byla dokončena v r.1922. Byla vybavena dvěma Francisovými turbínami a generátory, které vyrobily Škodovy závody v Plzni a ČKD. V r.1948 byla elektrárna znárodněna, v letech 2001-2002 zrekonstruována. V r.2008 byla prohlášena národní kulturní památkou. Dodnes je v provozu, i když jen s jednou turbínou.
Ellen Plháková bydlela v letech 1975-1990 v Zábřeze na Severovýchodě.

(Jaroslav Krmela)

Hájský mlýn roku 1882 po svém otci Josefovi převzal Hubert Plhák (1859–1934), který zde zřídil také stromovou školku a pilu. Roku 1894 instaloval první dynamo a od roku 1901 zásoboval elektrickým proudem Třeštinu a další obce. V roce 1909 dal postavit na mlýnském náhonu elektrárnu č. p. 43, se strojovnou v secesním stylu podle plánů zábřežského stavitele Lubomíra Lolka, jejíž turbínu 100 HP i elektrické zařízení dodala brněnská strojírna Bartelmus, Donát & spol. Podnik nesl název První moravská zemědělská elektrárna, s. r. o. v Háji u Mohelnice a roku 1919 jej převzali synové Karel (1897–1973) a Radomír, třetí syn Miroslav se stal majitelem elektrárny Nové Mlýny. Projekt další elektrárny na novém náhonu pro ně v roce 1920 vytvořil olomoucký inženýr a stavitel Bernarda Sychrava (1885–1944), který vodní stavitelství studoval u Antonína Klíra na pražské technice. Její fasády poté rondokubisticky upravil architekt Pavel Janák, avšak konečný, do značné míry odlišný a bezpochyby originální projekt vytvořili ve společné kanceláři architekti Bohuslav Fuchs (1895–1972) a Josef Štěpánek (1889–1964), které snad Plhákovým doporučil jejich učitel Jan Kotěra. Bernard Sychrava železobetonový skelet elektrárny během roku 1922 také provedl a ještě v roce 1924 rozšířil její stavidlový přístavek na návodní straně. Na něj přímo navazuje strojovna s charakteristickým čtvrtválcovým zastřešením, jejíž interiér se ochozy nad dvojicí rozvodných desek otevírá do patrového traktu rozvodny. Do provozu byla uvedena s jednou ze dvou plánovaných Francisových turbín o výkonu 350 HP, k níž v roce v roce 1932 další o výkonu 408 HP, která slouží dodnes. Současně navrhli Fuchs a Štěpánek kromě elektrárny také vilu Plhákových č. p. 71, dokončenou roku 1924. Elektrárna, od roku 2008 zapsaná v seznamu národních kulturních památek, je dosud v provozu, vila slouží jako penzion a je postupně obnovována podle projektu architekta Aleše Buriana.

xxxx

 

Dějiny
V osadě Háj existoval panský dvůr od poloviny 14.století, v 70. letech 19.století se zde usadila rodina Plhákova, která zde provozovala mlýn a pilu. V 90.letech 19.století se majitel Hubert Plhák rozhodl postavit elektrárnu pro zásobování mlýnu a pily elektrickou energií, v roce 1894 byla spuštěna první elektrárna s 2 dynamy s pohonem vodními koly. Voda byla přiváděna nově upraveným náhonem, jehož přívodní část se dochovala dodnes. V roce 1898 mlýn vyhořel a zničeno bylo i zařízení elektrárny, přičemž na jeho obnovu se majiteli nedostávalo prostředků. Proto byla v roce 1901 založena "První moravská zemědělská elektrárna, s.r.o, v Hajském mlýně u Mohelnice", což byla vůbec první "družstevní" elektrárna v Rakousko-Uhersku. Elektřina vyrobená v elektrárně měla zásobovat i nedalekou obec Třeština. Nové silnější dynamo o 12 KS (8,95 kW) bylo ještě poháněno pomocí řemene vodním kolem a vyrobená energie (stejnosměrný proud o napětí 240-300 V) sloužila k pohonu mlýnských strojů v Hajském mlýně a k osvětlení a pohonu strojů v Třeštině. Na tehdy nedokonalém 2 km dlouhém nadzemním vedení do obce vznikaly velké ztráty napětí (téměř 50 %), přesto elektrárna úspěšně napájela elektromotory i osvětlení v domech. Zařízení této elektrárny fungovalo až do roku 1914, kdy bylo napájení obce Třeština přepojeno na elektrárnu z roku 1909 se střídavým proudem. Po neshodách s vedením společnosti Hubert Plhák v letech 1908-1909 postavil v sousedství mlýna novou budovu elektrárny s vodní turbínou a generátorem na střídavý proud - tzv. Starou elektrárnu Háj. Na tuto elektrárnu byly rovněž napojeny sousední obce Dubicko a Hrabová. Stará elektrárna Háj s upraveným vodním náhonem se dochovala dodnes, není však již v provozu a odpadní část náhonu je zasypána. V roce 1921 syn Karel Plhák rozhodl o výstavbě "Nové vodní elektrárny Háj", umístěné západně od Staré vodní elektrárny na nově vybudovaném vodním náhonu. Vypracování projektu budovy elektrárny a sousední rodinné vily manželů Ellen a Karla Plhákových bylo svěřeno architektům Bohuslavu Fuchsovi a Josefu Štěpánkovi, čerstvým absolventům akademie výtvarných umění. V Háji tak byl podle jejich projektu vybudován jeden ze skvostů moderní architektury. Za 14 měsíců stavebních prací byla v roce 1922 elektrárna uvedena do provozu. Její vnitřní vybavení, tvořené zejména dvěma Francisovými turbinami a dvěma generátory, vyrobily Škodovy závody v Plzni a závod ČKD. Elektrárna při výkonu 220-240 kW postupně dodávala pomocí nadzemního vedení elektřinu do přibližně 70 obcí severní Moravy.

 

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Dle místního vyprávění na území dnešní elektrárny stávala středověká tvrz a v 15. století byl zde založen vodní mlýn nazýván také „panský mlýn“ později zvaný „knížecí mlýn.“

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Během 30. leté války byl mlýn zpustošen a až v 17. století nechala vrchnost mlýn opět obnovit. Poté, až do roku 1770 nejsou známy žádné písemné zmínky o tomto stavení, ale je pravděpodobné, že i předtím bylo hospodářství v provozu.

18.1.1754 mlýn o 3 složeních s jahelkou emfyteuticky zakoupil Václav Weinlich za 720 zl. rýn. složených hotově.

Ze mlýna bude platit náhradou za 1 sádelného vepře 8 zl. 10 kr. a odvádět 44 měřic pšenice, 197 měřic čistého žita, 51 měřic smíšeného žita, 10 měřic ječmene, 23 měřice prosa, 30 měřic moučného prachu. Starost o jez bere na sebe vrchnost, všechny ostatní opravy zajišťuje mlynář, vrchnost k tomu dodá dřevo za běžné ceny, na základové trámy, náhon a hřídele dodá kmeny zdarma, vše dopraví robotníci, o náhon se rovněž stará mlynář, přičemž by měl zabraňovat škodám na přilehlých polích a lukách. Povinně přimlýněny Dubicko, Třeština a Bohuslavice, v jiném mlýně pod trestem mlít nesmějí, případné přestupníky je mlynář povinen hlásit vrchnosti k potrestání, pro vrchnost úředníky a dvorskou čeleď mele a šrotuje deputátní obilí bez měřičného, všechny zemské daně platí mlynář, vrchnímu platí jednou za 3 roky 6 zl. a písaři 30 kr. z každého složení jako tzv. ochranný plat. 

22.4.1772 od Václava Weinlicha zakoupil mlýn o 3 složeních s jahelkou syn Karel Weinlich za 800 zl. rýn. Otec si jako výměnek vymínil 1 měřici jáhel, 4 achtly k sv. Michalu a 4 achtly k sv. Jiří

1.7.1788 Karlu Weinlichovi povoleno na vlastní náklad zřídit u mlýna pilu, ze které bude ročně platit 12 zl. činže, polovinu k sv. Janu, polovinu na Vánoce

13.1.1792 od Karla Weinlicha kupuje mlýn s pilou Josef Švestka ze Stavenic na úsovském panství za 5500 zl. rýn. složených hotově s 10% laudemiem 550 zl.

Jeho nástupcem se stal roku 1820 mlynář František Švestka, který zde hospodařil až do zrušení roboty.

1834 Adolf Spettl

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V letech 1852 se stali majiteli Hajského mlýna manželé Ferdinand a Viktorie Böse za jejichž hospodaření navštívily mlýn pruská vojska a zabrala velké množství obilí. Po těchto ztrátách se majitelé rozhodli mlýn prodat a novými majiteli se stali František a Josefína Spurní.

V osadě Háj na mlýně se v roce 1873 usadila rodina Plhákova. V roce 1894 Hubert Plhák zakoupil elektrické dynamo, které bylo namontováno na hřídel vodního kola. Zařízení zabezpečovalo osvětlení mlýna. Později přikoupil druhé dynamo. V roce 1897 mlýn totálně vyhořel. Finanční prostředky Huberta Plháka dostačovaly pouze na výstavbu nového mlýna, proto se spojil s Rolnickým mlékařským družstvem v Třeštině a za jeho pomocí vznikla v roce 1901 První moravská zemědělská elektrárna, s. r. o., v té době první takováto společnost v Rakousko-uherské monarchii. Bylo pořízeno nové dynamo s výkonem 12 PS (8,95 kW). Pohon zajišťoval řemen vedený od mlýnského kola. Vyrobena elektřina (stejnosměrný proud) byla v Hajském mlýně používána k pohonu elektrických strojů a osvětlení a pomocí dvou kilometrového vedení zajišťovaly pohon elektromotorů v mlékárně a v obci napájely 70 žárovek. Na vedení byly značné ztráty až kolem 50% v napětí, to je na dynamu bylo elektrické napětí 240–300 V a v obci jen 100 V. Hubert Plhák chtěl modernizovat elektrárnu, zamezit ztrátám převedením výroby na střídavý proud modernějším způsobem. Vedení mlékárny na tento způsob nepřistoupilo a stejnosměrný proud byl vyráběn až do roku 1914, kdy byla i obec přepnuta na střídavý proud.

V období 1908–1909 Hubert Plhák postavil v sousedství mlýna novou budovu elektrárny (tzv. Stará elektrárna Háj), která už byla vybavena vodní turbínou a generátorem vyrábějící střídavý proud. Proud byl dodáván z této elektrárny do obcí Dubnicko a Hrabová. Elektrické družstvo v Třeštině odkoupilo v roce 1914 původní elektrické zařízení mlýna od První moravské zemědělské elektrárny.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

V roce 1921 se rozhodl syn Huberta Plháka Karel postavit novou elektrárnu. Vypracování projektu bylo zadáno architektům Bohuslavu Fuchsovi a Josefu Štěpánkovi, výstavbou byla pověřena firma Bernarda Sychravy z Olomouce. Výstavba byla provedena v období let 1921–1922. Nová elektrárna je plně funkční doposud. Stará elektrárna Háj je zachována, je nefunkční, má upravený náhon a odpadní náhon je částečně zasypán.

1930 mlýn, pila a elektrárna Radomír Plhák

Nové zařízení fungovalo skvěle, o elektřinu i mlynářské práce byl velký zájem, a tak se zdálo, že rodinu pevně usazenou v Háji nemůže nic ohrozit. Opak byl však pravdou. Proklamované české myšlení nejprve Karlu Plhákovi měli za zlé nacisté, kteří ho zavřeli do šumperské Robotárny, a později i komunisté, kteří ho internovali znovu.

Z kriminálu se Karel Plhák vrátil s podlomeným zdravím. Elektrárnu v Háji znárodnili a rodinný dům, který byl pro stárnoucí nemocné manžele příliš velký, raději prodali sami. Karel Plhák zemřel v roce 1973, Ellen v roce 1991. A tak se už nikdo z nich nedožil okamžiku, kdy dílo jejich rodu získalo označení národní kulturní památka, ani toho, že se stalo součástí většiny učebnic o architektuře či historii střední Moravy.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Spettl
  • Plhák
  • Weinlich
  • Švestka
  • Böse
  • Spurný

Historie mlýna také obsahuje:

1754-1772 Václav Weinlich

1772-1792 Karel Weinlich

1792- Josef Švestka

1820 František Švestka

1834 Adolf Spettl

1852 Ferdinand Böse

1867 František Spurný

1873 Josef Plhák

1894 Hubert Plhák

1921 Karel Plhák

1930 Radomír Plhák


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    Architektura

    dochován bez větších přestaveb
    10 2019
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • raná moderna do roku 1920
      zděná
      jednopatrový
      Vodní dílo vzniklé v letech 1921-1924 se samostatným vodním náhonem a vtokovým objektem podle projektu Ing. Bernarda Sychravy, Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka pro Karla Plháka, vlastníka Hájského mlýna a staré vodní elektrárny Háj.

      Na doporučení architekta Jana Kotěry se do Háje vydali mladí projektanti z jeho kanceláře - Bohuslav Fuchs a Josef Štěpánek - a společně vyprojektovali nejen unikátní stavbu hydroelektrárny včetně nového náhonu, ale také skvěle propracovanou rodinou vilu v jejím těsném sousedství. Stavba byla dokončena v roce 1922 a od té doby je soubor staveb v Háji považován za jednu z nezdařilejších moderních realizací na Moravě.

      Exteriér
      Omítaná budova vodní elektrárny s fasádou cihelné barvy stojí nad kanálem. Její půdorys je obdélný. Stavebním materiálem je železobeton a cihelné zdivo. Na fasádě jsou vlnkovité ornamentální prvky, které symbolizují přívod vody k turbíně. V čelním pohledu vychází z vody mohutný pilíř přecházející v podnož a střední pilastr, který vrcholí v atice předávající elektrickou energii. Centrální hala je zastřešena půlkruhovou střechou, severní hala má rovnou střechu.

      Budova vodní elektrárny, posazená na umělém vodním kanálu, je samostatně stojící na obdélném půdorysu, omítaná, s fasádním nátěrem cihlové barvy. Podnož průčelí, atika, korunní římsa, obloučkové a obdélníkové plastické výtvarné motivy jsou v barvě šedé. Elektrárna sestává ze dvou částí, centrální haly a přístavby česlicovny. Spodní stavba vodní elektrárny je z dusaného betonu a železobetonu. Horní stavba centrální haly je z cihelného zdiva, horní stavba česlicovny je ze železobetonu, stropy obou částí charakterizuje výrazné žebroví. Centrální hala je obloukovitě zastřešena, krytina je plechová. Přístavba česlicovny je zastřešena plochou střechou, krytina je živičná. Ústředním motivem architektury centrální haly je symbolika vzniku, růstu a transformace energie, která je ztvárněna v dynamickém výtvarném motivu průčelí v podobě mohutného pilíře, vycházejícího z vody, z nějž vyrůstá podnož a střední pilastr, vrcholící v atice, z níž byla předávána vyrobená energie. Půlkruhovitě zaoblená střecha a obloukové plastické motivy na plášti centrální haly evokují vodu padající k turbínám.

      Interiér
      Stavba má dvě haly. Severní hala, určená k čištění vody a přívodu vody k turbínám, má železobetonové pilíře a strop do výše jednoho patra, je prosvětlená továrními okny. Centrální hala je vyšší, v arkádové dělící části jsou mramorové rozvodné desky. Hala je osvětlena velkými továrními okny. Za segmentovými arkádami je rozvodna vysokého a nízkého napětí, v západní části haly s turbínou se v rohu nachází točité litinové schodiště do prostoru nad rozvodnou.

      Vynikající příklad moderní technické architektury byl postaven podle projektu Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka v roce 1922 pro Karla Plháka.
      Modernizovaný vtokový objekt na začátku přívodní části vodního náhonu. Důležitá součást vodní elektrárny.
      Vtokový objekt tvoří betonové opěry na pravém a levém břehu přívodního kanálu (náhonu) a betonový pilíř uprostřed přívodního kanálu. Opěry a pilíř nesou železobetonovou lávku, do níž je ukotven rám nepohyblivých slupic z ocelových nosníků profilu I. Mezi slupicemi je šest na sobě nezávislých svislých tabulí nápustných stavidel. Vytahování a spouštění tabulí nápustných stavidel se děje pomocí ozubených tyčí s převody. Pohybovací mechanismus původně ruční byl změněn na elektrický.
      Severomoravské energetické závody
      Hydroelektrárnu v Háji postavili bratři Plhákové v letech 1898/9. Je největší soukromou elektrárnou
      tohoto období a je do současnosti v provozu, dodává do sítě Severomoravských energetických závodů - Rozvodného závodu Zábřeh na Moravě. Památku tvoří vtokový objekt, přívodný náhon, vlastní elektrárny s rozvodnou nízkého i vysokého napětí, česlovnou a prostory pro obsluhu a odpadní náhon. Elektrárna je železobetonové konstrukce, halová, umístěna nad náhonem. Mimo objekt jsou umístěna kalová pole. V současné době je v provozu jedna Francisova turbina o výkonu kl6 HP, druhá turbina Francisova typu o vý­konu 350 HP je částečně rozebrána a neschopná kompletace. Objekt je zachovalý, stále v provozu. Zařízeni je nepřetržitě obsluhováno třemi strojníky, kteří ji udržují ve velmi dobrém stavu. Turbina ČKD (v provozu) byla cca před 2 roky v generální opravě.
      Objekt je umístěn v krásném prostředí s příjezdem (téměř až k elektrárně) po nových živičných vozovkách. Pří­vodní a odpadní náhony nebyly již delší dobu čištěny a jsou značně zanešeny. Elektrárna Háj je technickou památkou počátků elektrifikace venkova, dokladem úrovně techniky na přelomu století.
      Elektrárna v Háji je technickou památkou počátků elektrifikace venkova, dokladem úrovně techniky na přelomu století, úrovně a dovednosti našich dělníků, techniků i výrobců. Svým charakterem plně vyhovuje záměrům Technického muzea v Brně i pro vybudování expozice.
      Poměrně zachovalý objekt i strojní zařízení. Je nezbytné vyčistit oba náhony a částečně je opravit, provést drobné stavební úpravy, objektu, novou fasádu a výměnu vyřazené a částečně rozebrané turbíny za jinou, dobovou.
      Elektrárna zásobovala okolní obce elektrickou energií až do doby zapojení do sítě elektráren. V současné době pracujedo sítě Severomoravských energetických závodů — Rozvodného závodu
      Zábřeh na Moravě.
      Samostatně stojící objekt z cihelného zdivá a železobetonu, omítnutý vápennou omítkou cihlové barvy, sestávající ze dvou hal. Severní, konstruktivisticky pojatá část se zařízením na čištění vody, s nos­nými železobetonovými pilíři a stropem ve výši jedneflao patra, prosvětlená továrními okny, odkud pro­chází voda k turbínám. Centrální hala výrazně vyšší, se čtvrtkruhově snižuje k dělící stěně, kterou tvoří dvě segmentově pojaté arkády, vyplněné mramoroyými rozvodnými deskami, v přízemí a pravoúhlé s poprsní v patře. V této části, opět s továrními okny, je v současné době v provozu pouze jedna Francisova turbína o výkonu 416 HP (druhá turbína o výkonu 350 HP byla rozebrána). Za arkádou se nachází rozvodna vysokého a nízkého napětí, v západní části v rohu litinové schodiště točité do prostoru nad rozvodnou, který je pravoúhlou arkádou otevřen do haly s turbínou. Vnějšku dominuje centrální hala, zaoblením symbolizující padající vodu k turbínám, zdobená oživujícími terčovými a obdélníkovými moti­vy, z čelního pohledu mohutným pilířem vycházejícím z vody, z nějž vyrůstá podnož a střední pilastr, vrcholící v atice, z níž je (byla) předávána vyrobená energie. Zaoblená střecha i rovná střecha severní haly je krytá plechem.
      Projekt B. Fuchs a J. Štěpánek v roce 1921, stavba realizována v letech 1921 - 1923 fy B. Sychrava, Olomouc.
      Vynikající technická památka, dílo významných, architektů.
      1986: vyřazena jedna turbína, jinak stav dobrý.
      1986, Drahomír Polách, OVM Šumperk

      • dveře
      • okno
      • náhrobky, pamětní desky

        Technologické vybavení

          Žádná položka není vyplněna
          1754: 3 složení s jahelkou
          Zaniklý
          • pila
          • jahelka
          Dochovaný
          • výroba elektrické energie
          1754 jahelka
          1788 povoleno zřídit pilu
          1930: mlýn, pila a elektrárna
          2020 MVE výkon 280 kW roční produkce 1,349 GWh

          Vodní elektrárenské dílo sestává ze stavebního a technologického zařízení, které tvoří: 1) vtokový objekt s nápustnými stavidly, 2) přívodní kanál (náhon), 3) budova elektrárny členěná na centrální halu strojovny s jedním turbínovým soustrojím, rozvodnu a česlicový přístavek s pracovními a jalovými stavidly a česlicemi, 4) odpadní kanál, 5) kalová pole, situovaná na pozemku západně od česlicového přístavku elektrárny.

          Vodní dílo v Háji je významnou technickou památkou, jejíž památkovou hodnotu umocňuje vlastní budova vodní elektrárny, která je pozoruhodným dílem české meziválečné moderní architektury 20. století.
          • jez
          • stavidlo
          • náhon
          • odtokový kanál
          Na řece Moravě v km 283,9 se nachází vzdouvací jez Háj se stavidlem a na pravém břehu na začátku náhonu, který vede k Nové elektrárně, je vtokový objekt (součást NKP). Vtokový objekt je přehrazen šesti nezávislými nápustnými stavidly, které jsou ovládány z železobetonové lávky umístěné na betonových opěrách a středovém sloupku. Manipulaci s tabulemi nápustných stavidel zajišťuje ozubená tyč s převody pomocí elektromotorů.

          Vtokový objekt tvoří betonové opěry na pravém a levém břehu přívodního kanálu (náhonu) a betonový pilíř uprostřed přívodního kanálu. Opěry a pilíř nesou železobetonovou lávku, do níž je ukotven rám nepohyblivých slupic z ocelových nosníků profilu I. Mezi slupicemi je šest na sobě nezávislých svislých tabulí nápustných stavidel. Vytahování a spouštění tabulí nápustných stavidel se děje pomocí ozubených tyčí s převody. Pohybovací mechanismus původně ruční byl změněn na elektrický.

          Za vtokovým objektem vede umělý kanál (náhon) široký 12 m u dna v průřezu otevřeného lichoběžníku. V levém břehu náhonu je zasypané nápustní stavidlo zrušeného přívodního náhonu do Staré elektrárny Háj a Hájského mlýna.[

          Umělý kanál o šířce 12 m u dna, otevřený lichoběžníkového průřezu. V levém břehu je zasypané nápustné stavidlo do zrušeného přívodního kanálu (náhonu) Staré elektrárny Háj a Hájského mlýna.

          Odpadový umělý kanál o šířce 12 m u dna, otevřený lichoběžníkového průřezu. Břehy mezi elektrárnou a silničním mostem zpevněny betonovými stěnami.


          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          PopisVnitřní vybavení tvořily dvě Francisovy turbíny a generátory, které vyrobily Škodovy závody v Plzni a ČKD. Turbíny měly výkon 416 PS a 350 PS.
          1930:
          Stará elektrárna a mlýn: hltnost 5 m3/s, spád 2,85 m, výkon 133 HP
          Nová elektrárna: hltnost 11,1 m3/s, spád 3,1 m, výkon 350 HP
          V roce 1974 byla rozebrána a vyřazena turbína o výkonu 350 PS ze Škodových závodů.
          Elektrárna dodnes vybavena 1 původní turbínou (druhá demontována před rokem 1986).
          Typturbína Francisova
          StavDochovaný
          PopisVnitřní vybavení tvořily dvě Francisovy turbíny a generátory, které vyrobily Škodovy závody v Plzni a ČKD. Turbíny měly výkon 416 PS a 350 PS.
          1930:
          Stará elektrárna a mlýn: hltnost 5 m3/s, spád 2,85 m, výkon 133 HP
          Nová elektrárna: hltnost 11,1 m3/s, spád 3,1 m, výkon 350 HP
          V roce 1974 byla rozebrána a vyřazena turbína o výkonu 350 PS ze Škodových závodů.
          Elektrárna dodnes vybavena 1 původní turbínou (druhá demontována před rokem 1986).
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Popis1754: 3 kola
          Typdynamo
          StavDochovaný
          Popis
          Typdynamo
          StavDochovaný
          Popis
          Historické technologické prvky

          Prameny

          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 18
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 16 (Olomouc), s. 18
          Autorkol.
          NázevVodní elektrárna (Třeština)
          Další upřesněníWikipedie
          Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_elektr%C3%A1rna_(T%C5%99e%C5%A1tina)
          Datum citace internetového zdroje10 2021
          AutorIva Poláčková
          NázevRané dílo Bohuslava Fuchse: Rodinný dům a vodní elektrárna v Háji u Mohelnice
          Rok vydání2014
          Místo vydáníBrno
          Další upřesněníbakalářská práce Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminář dějin umění
          AutorČRo Region
          NázevElektrárna v Háji u Třeštiny na Olomoucku byla průkopníkem techniky i architektury
          Rok vydání17. září 2014
          Odkazhttps://regiony.rozhlas.cz/elektrarna-v-haji-u-trestiny-na-olomoucku-byla-prukopnikem-techniky-i-7441811
          Datum citace internetového zdroje10 2021
          Autorkol.
          NázevVodní elektrárna v Háji u Mohelnice
          Další upřesněníIndustriální topografie
          Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000252
          Datum citace internetového zdroje03 2025
          AutorPavel Zatloukal
          NázevVodní elektrárna a rodinný dům v Háji u Mohelnice
          Rok vydání1984
          Místo vydáníOlomouc
          Další upřesněníin: Severní Morava sv. 48, str. 38-43.

          Místo uloženíZA Opava
          Název fonduVelkostatek Zábřeh
          Název archiváliePozemková kniha
          Inventární číslo, signaturainv.č. 241 sign. 20177
          Místo uloženíZA Opava
          Název fonduVelkostatek Zábřeh
          Název archiváliePozemková kniha
          Inventární číslo, signaturainv.č. 241 sign. 20177

          Ikonografie

          Základní obrázky

          Pohled na býv. mlýn, 10 2019, © google.maps

          Historické mapy

          I. vojenské mapování, výřez, 1764-1768, © maps.arcanum.com
          II. vojenské mapování, výřez, 1836-1852, © maps.arcanum.com
          III. vojenské mapování, výřez, 1876-1878, © maps.arcanum.com
          Císařský povinný otisk, výřez, 1834, © ags.cuzk.cz/archiv
          Indikační skica, výřez, 1834, © ags.cuzk.cz/archiv
          Katastrální mapa evidenční, výřez, 1927, © ags.cuzk.cz/archiv
          Projekce starých katastrálních map, 1834-2020, © ags.cuzk.cz/archiv

          Historické fotografie a pohlednice

          Původní mlýn před požárem, 1900, © autor neznámý
          Pohlednice mlýna, 1940, © via aukro
          Stavba elektrárny, 1922, © MUO
          Stavba elektrárny, 1922, © MUO
          Elektrárna před dokončením, 1921, © autor neznámý
          Stavba elektrárny, 1921, © autor neznámý
          Stavba elektrárny, 1921, © archiv Soni Jelínkové
          Elektrárna v zimě od jv, nedatováno, © MUO
          Inetriér elektrárny po dokončení, 1921, © autor neznámý
          Interiér elektrárny po dokončení, 1921, © autor neznámý
          Stavba vily, 1922, © MUO
          Stavba elektrárny, 1921, © archiv Soni Jelínkové
          Zahrada u vily s pergolou, 1930, © MUO
          Vila se zahradou, 1930, © MUO
          Dobový interiré vily, průhled dámským pokojem do jídelny, 1930, © MUO
          Karel a Ellen Plhákovi, 1930, © archiv Soni Jelínkové
          Pohled na elektrárnu, 1930, © MV Šumperk
          Pohled na elektrárnu, 1986, © Drahomír Polách
          Interiér elektrárny, 1987, © MV Šumperk
          Interiér elektrárny, 1987, © MV Šumperk
          Generátor, 1995, © MV Šumperk

          Současné fotografie - exteriér

          Mlýn od severu, 10 2019, © google.maps
          Pohled do dvora, 2020, © Horse Haj z.s.
          Pohled od jihu, 2014, © Miroslav Kobza
          Stará elektrárna, 2023, © Lukáš Beran
          Průčelí Staré elektrárny, 10 2019, © google.maps
          Pohled na J průčelí s vyústěním do odpadní části náhonu. V popředí zábradlí silničního mostu přes náhon., 07 2012, © Dalibor Buršík
          Pohled na J průčelí s vyústěním do odpadní části náhonu., 07 2012, © Dalibor Buršík
          Nová elektrárna, 9 2016, © mapy.cz
          Pohled od J., 05 2008, © Jitka Štáblová
          pohled od J., 05 2008, © Jitka Štáblová
          Pohled od J., 2005, © Miroslav Papoušek
          Pohled na elektrárnu, 2021, © Jaroslav Krmela
          pohled od J, 11 2013, © Miroslav Papoušek
          Pohled na elektrárnu, 2008, © Zdeněk Beran
          nová elektrárna. Pohled od JZ., 07 2012, © Dalibor Buršík
          Pohled od JZ., 05 2008, © Jitka Štáblová
          Nová elektrárna, 2021, © wikipedia
          Pohled na elektrárnu, 2008, © Zdeněk Beran
          nová elektrárna. Pohled od Z., 07 2012, © Dalibor Buršík
          nová elektrárna. Část Z průčelí., 07 2012, © Dalibor Buršík
          Západní průčelí elektrárny, 2014, © Iva Poláčková
          pohled od J., 2005, © Miroslav Papoušek
          nová elektrárna. Část Z průčelí., 07 2012, © Dalibor Buršík
          Pohled na elektrárnu, 2023, © Lukáš Beran
          Z průčelí, lokální zatékání na fasádu, 11 2013, © Miroslav Papoušek
          nová elektrárna. Pohled od JV., 07 2012, © Dalibor Buršík
          Detail V průčelí., 07 2012, © Dalibor Buršík
          Pohled od JV., 05 2008, © Jitka Štáblová
          Vodní elektrárna rodiny Plhákovy, severní průčelí, 2014, © Iva Poláčková
          Vila rodiny Plhákovy, 2014, © Miroslav Kobza
          Vila rodiny Plhákovy, západní průčelí, 2014, © Iva Poláčková
          Vila rodiny Plhákovy, hlavní průčelí, 2014, © Iva Poláčková
          Vila rodiny Plhákovy, severní průčelí, 2014, © Iva Poláčková
          Garáž u vjezdu k nové elektrárně. Pohled od S. V pozadí vlevo garáž u domu č.p. 93., 07 2012, © Dalibor Buršík

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Hlavní vchod do vily, 2014, © Iva Poláčková
          Detail hlavního vchodu do vily, 2014, © Iva Poláčková
          Vila rodiny Plhákovy, vchodové dveře, 2014, © Iva Poláčková, (Prvky na obrázku: dveře)
          Vila rodiny Plhákovy, detaily kliky vchodových dveří, 2014, © Iva Poláčková, (Prvky na obrázku: dveře)
          Detail komínu vily, 2014, © Iva Poláčková
          Z průčelí, dožilý nátěr kovových prvků okenní výplně, 11 2013, © Miroslav Papoušek, (Prvky na obrázku: okno)
          detail pohledu od V, vstupní dveře do turbinovny, 11 2013, © Miroslav Papoušek, (Prvky na obrázku: dveře, okno)
          nová elektrárna. Část Z průčelí., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: okno)
          J průčelí, vzlínání vlhkosti v omítce, 11 2013, © Miroslav Papoušek
          nová elektrárna. Detail J průčelí s přechodem nad odpadní částí náhonu. Pohled od V., 07 2012, © Dalibor Buršík
          pohled od JZ, detail, vzlínání vlhosti v omítce, poškozené omítky spodní stavby, 11 2013, © Miroslav Papoušek
          Hrob Huberta Plháka na Třeštinském hřbitově, 2014, © Miroslav Kobza, (Prvky na obrázku: náhrobky, pamětní desky)

          Současné fotografie - interiér

          Interiér elektrárny, 2023, © Lukáš Beran
          Interiér vily, vstupní hala se schodištěm, 2014, © Iva Poláčková
          Interiér vily, společenská místnost,, 2014, © Iva Poláčková
          Interiér vily, centrální prostor v poschodí, 2014, © Iva Poláčková

          Současné fotografie - vodní dílo

          vzdouvací jez se stavidlem a vtokový objekt náhonu. Celkový pohled od JZ., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: jez, náhon, stavidlo)
          přívodní část náhonu - vtokový objekt (vlevo) a stavidlo na jezu. Celkový pohled od SV., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: jez, náhon, stavidlo)
          vzdouvací jez. Pohled od J. V popředí stavidlo, vpravo začátek přívodní část náhonu., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: jez, náhon, stavidlo)
          přívodní část náhonu - vtokový objekt (vlevo) a stavidlo na jezu. Celkový pohled od SV., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: jez, náhon, stavidlo)
          vzdouvací jez se stavidlem. Pohled od SZ. Vlevo v pozadí vtokový objekt náhonu., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: jez, náhon, stavidlo)
          vzdouvací jez se stavidlem. Pohled od S. Vlevo vtokový objekt náhonu., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: jez, stavidlo)
          přívodní část náhonu - vtokový objekt. Pohled od JV., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: jez, náhon, stavidlo)
          přívodní část náhonu. Vtokový objekt. Pohled od Z., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: jez, stavidlo)
          přívodní část náhonu - vtokový objekt (vlevo) a stavidlo na jezu. Pohled od V., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: jez, náhon, stavidlo)
          přívodní část náhonu - vtokový objekt. Pohled od V., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: jez, náhon, stavidlo)
          přívodní část náhonu. Pohled od SV. Vpravo vtokový objekt., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: jez, náhon, stavidlo)
          přívodní část náhonu. Vtokový objekt. Pohled od J., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: náhon, stavidlo)
          přívodní část náhonu. Vpravo část budovy nové elektrárny, uprostřed vila E. a K. Plhákových v zahradě. Pohled od SZ., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: náhon)
          přívodní část náhonu. Stavidlo náhonu staré elektrárny na V břehu. Pohled od Z., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: náhon, stavidlo)
          přívodní část náhonu. Pohled od J. V pozadí vtokový objekt, vpravo stavidlo náhonu staré elektrárny., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: náhon, stavidlo)
          přívodní část náhonu. Pohled od JZ., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: náhon)
          přívodní část náhonu. Pohled od SV., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: náhon)
          přívodní část náhonu a nová elektrárna. Pohled od S., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: náhon)
          přívodní část náhonu a budova elektrárny. Pohled od S., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: náhon)
          přívodní část náhonu a budova elektrárny. Pohled od S., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: náhon)
          Pohled na elektrárnu, 12 2021, © Jaroslav Krmela, (Prvky na obrázku: náhon)
          Vtokový objekt elektrárny, 2014, © Miroslav Kobza, (Prvky na obrázku: náhon, stavidlo)
          Detail J průčelí s vyústěním do odpadní části náhonu., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: odtokový kanál)
          detail pohledu od J, spodní stavba elektrárny, 11 2013, © Miroslav Papoušek, (Prvky na obrázku: odtokový kanál)
          Detail J průčelí s vyústěním do odpadní části náhonu., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: odtokový kanál)
          nová elektrárna. Odpadní část náhonu. Pohled od S ze silničního mostu u nové elektrárny (v popředí zábradlí mostu)., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: odtokový kanál)
          nová elektrárna. Odpadní část náhonu se silničním mostem. Pohled od S., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: odtokový kanál)
          nová elektrárna. Odpadní část náhonu. Pohled od S ze silničního mostu u nové elektrárny., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: odtokový kanál)
          odpadní část náhonu. Pohled od JZ na dolní část. Vpravo v pozadí budova č.p. 41 a hospodářská budova., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: odtokový kanál)
          odpadní část náhonu. Pohled od JZ na dolní část. V pozadí budova č.p. 41 a hospodářská budova., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: odtokový kanál)
          odpadní část náhonu. Pohled od JZ na dolní část. V pozadí budova č.p. 41 a hospodářská budova., 07 2012, © Dalibor Buršík, (Prvky na obrázku: odtokový kanál)

          Autoři

          Vytvořeno

          14.10.2021 00:33 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 14.10.2021 20:36

          Ubytování ve mlýně - hotely a penziony:

          Strnadovský mlýn

          Strnadovský mlýn           velká karta

          Dolní, Prosův, Hastrmanův mlýn

          Dolní, Prosův, Hastrmanův mlýn           velká karta

          Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn

          Romantický hotel Mlýn Karlštejn, Klučický mlýn           velká karta

          Podhlavický mlýn

          Podhlavický mlýn           velká karta

          Černodolský, Černý mlýn; Schwarzthaler Mühle

          Černodolský, Černý mlýn; Schwarzthaler Mühle           velká karta
          Reklama