Historie
Obecná historie:
Druhý zašovský mlýn, „horní“ jmenovaný, prodán byl M. Petrnáčem roku 1639 Janovi, mlynáři z Rožnova; měl 2 složení mouční, kašovník a pilu. Po Janu mlynáři koupila mlýn vdova jeho; tato jej poručila Janu Hřívovi, druhému manželi svému, „že ji v dlouhé nemoci její pilně opatroval a utrpení veliké s ní měl“. Roku 1779 byl mlýn uváděn ve svatební smlouvě. V rodině Hřívů zůstal mlýn do doby nynější.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Druhý zašovský mlýn, „horní“ jmenovaný, prodán byl M. Petrnáčem roku 1639 Janovi, mlynáři z Rožnova; měl 2 složení mouční, kašovník a pilu. Po Janu mlynáři koupila mlýn vdova jeho; tato jej poručila Janu Hřívovi, druhému manželi svému, „že ji v dlouhé nemoci její pilně opatroval a utrpení veliké s ní měl“. Roku 1779 byl mlýn uváděn ve svatební smlouvě. V rodině Hřívů zůstal mlýn do doby nynější.
1834 Jan Hříva
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
dne 29.9.1889 se ženil pan František Krůpa, jeho maminka Barbora, dcera Jana Hřívy, mlynáře v Zašové
(https://digi.archives.cz/da/permalink?xid=be877cc6-f13c-102f-8255-0050568c0263&scan=418257297e0140929b168500552f2c9a; doplnila Jarmila Váňová)
První světová válka (1914–1918)
1930 pila a mlýn Alois Žlebek a Richard Hříva
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
-1639 M. Petrnáč
1639- Jan
1779 Jan Hříva
1834 Jan Hříva
1930 Alois Žlebek a Richard Hříva
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
