Podhorní mlýn; Podhorn, Bader Mühle

V berní rule v r. 1654 je ve Služeticích uváděn mlynář Gabriel Fiškus , který měl mlýn s jedním kolem.

Bohuslav Balbín napsal ve svých "Miscellanea Regni Bohemici" v r. 1679: Podhorní mlynář ten se má - přímo u pece mu vytéká chutná kyselka".

V textové příloze Josefinského mapování v r. 1782 se píše: Cesta vede kolem Podhorního mlýna /Bader Mühl/, postaveného ze dřeva a ležícího na trvale bažinaté louce a na jednom malém potoce...

Stará farní kronika obce Rájova na mlýně uvádí mlynáře Gabriela Fischbacha a to, že mlýn byl "mlecí", tj. sloužil služetínským sedlákům k mletí obilí.

Vnuk Gabriela Fischbacha Michael Fischbach, narozený roku 1710, byl též mlynářem na Podhorním mlýně. Měl 7 dětí. Třetí jeho syn, Ferdinand Fischbach /1749 - 1830/ zdědil po otci Podhorní mlýn.  Mlýn byl v té době ještě dřevěný, ale počátkem 19. století pravděpodobně vyhořel  a Ferdinand postavil místo něj dvě zděná, kamenno - cihlová stavení, jejichž základy jsou patrné dodnes. Ve mlýně zůstal nejmladší ze šesti Ferdinandových dětí, Franz Anton Fischbach /1790 - 1822/, který se oženil a v mladém věku 32 let náhle zemřel. Na mlýn pak přišel vnuk Ferdinanda Fischbacha,  Johan Michael Fischbach z Výškovic, a ten se roku 1825 oženil s mladou vdovou po strýci Franzi Antonovi a stal se mlynářem na zdejším mlýně. (EN)

1903 - mlýn vyhořel, novým majitelem se stává Johann Eckert z Vidžína. Ten po deseti letech mlýn opouští a mlýn přechází do vlastnictví tepelského kláštera. Nájemcem se stává mlynář Hanika, který zde mele až do roku 1920.

Od kupce přešel mlýn do rukou premonstrátského kláštera v Teplé. Jako nájemce části mlýna s mletím se tu objevuje mlynář Hanika. (EN)

Hanika mlel do roku 1920 a s ním skončila éra tradičního mlecího mlýna. 

V té době už zde bydlel myslivec Stingl. Klášter pak nechal celý mlýn zrekonstruovat a přestavět jako obydlí pro klášterního myslivce. Myslivec Georg Stingl zemřel v roce 1918, po něm tu bydlel Johann Eckert a v roce 1931 přichází do Podhorního mlýna i s rodinou myslivec Wenzl Schwenda /Švanda/. 

Při odsunu Němců v roce 1946 opouštějí mlýn poslední obyvatelé - rodina Schwendů.

V roce 1956 už na mlýně není střecha.

Mlýn se nachází v troskách, blízký Podhorní pramen je upraven a vede k němu udržovaná cesta.

V současné době jsou patrné části zdí bývalého mlýna, porostlé náletem. Částečně je patrný také dlouhý náhon, přerušený melioracemi. Pramen kyselky v těsné blízkosti mlýna zanikl, zbyla tu jen bažina s vodou rezavé barvy. (EN)