Mladějov (stejně jako Rychnov), ač ležel na třebovském panství, byl původně přimlýněn k mlýnu o pěti složeních v Třebařově na panství Zábřeh. Jelikož ale tento mlýn nestačil obsluhovat mladějovské mleče, stal se 1.1.1773 jeho spolumajitelem Jan Haabiger, dědičný rychtář v Mladějově (zároveň s rychnovským sedlákem Václav Blöslem), oba pak získali povolení zřídit ve svých vesnicích malé mlýny o jednom složení.
Ze mlýna se bude ročně ve 4 splátkách odvádět zábřežskému velkostatku 6 zl. 30 kr. náhradou za vykrmení prasat na sádlo, 1 měřice 3 achtly pšenice, 70 měřic 6 achtlů pěkného žita, 20 měřic smíšeného žita. Mlýn má stejný emfyteutický právní status jako mlýn v Třebařově.
3.5.1776 od Jana Haabigera a Václava Blösla koupil třebařovský mlýn o 3 složeních s jahelkou spolu s mladějovským mlýnem o 1 složení Martin Korkeš, mlynář z Boršova u Moravské Třebové za 500 zl. rýn. Povinný odvod z mladějovského mlýna: 5 zl. 26 kr. 4 den. za vykrmení prasat a 15 měřic pěkného žita.
Při případném prodeji obou nových mlýnů na třebovské panství stanoven odvod 500 zl. do zábřežské sirotčí pokladny.