Historie
Obecná historie:
U potoka Tichá stál Bajerův mlýn s číslem popisným 46.
Kolem roku 1870 patřil Antonu Konheiserovi. Anton Konhieser byl starostou obcí Třísekerska, které v té době byly sloučeny pod společnou správou obcí.
Z bažin jménem Suttl po pravé straně mlýna, stékal do Tiché malý potůček.
V roce 1900 byl již mlýn využíván víceúčelově, byl tady mlýn, pila, hospoda, truhlárna a obchod. Po zániku mlýna zde byla zřízena fořtovna. V roce 1945 tady bydlel Ottmar Kraus rolník a fořt
(Marie Lárová, 13.1.2014)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Kolem roku 1870 patřil Antonu Konheiserovi. Anton Konheiser byl starostou obcí Třísekerska, které v té době byly sloučeny pod společnou správou obcí.
V roce 1900 byl již mlýn využíván víceúčelově, byl tady mlýn, pila, hospoda, truhlárna a obchod.
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
1930 Ottomar Kraus, mlýn
Po zániku mlýna zde byla zřízena fořtovna.
V roce 1945 tady bydlel Ottmar Kraus rolník a fořt
1953 ještě stál
1958 zplanýrován
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Baier
- Schmitz
- Kraus
- Kohnhäuser
- Kohnheiser
Historie mlýna také obsahuje:
1838 Karel Kohnhäuser
1870 Anton Konheiser
1930-1945 Ottmar Kraus
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
