Historie
Obecná historie:
Historie růžděckých mlýnů
Růždecké fojtství se nacházelo v dolní části vsi (č.p. 5, (1775), rekonstrukční mapa č. 1). Z urbáře panství víme, že se jednalo o fojtství zákupní. To znamená, že fojt měl k usedlosti dědická práva. Růždecký fojt platil vrchnosti roční plat 10 zl. a odevzdával v naturáliích 2 kopy vajec, 4 měřice ovsa, 2 jeřábky, 1 husu a 6 slepic. K fojtství patřil také mlýn s fojtovým mlynářem a pilou. Na fojtství se také šenkovalo.
Mlýny
Z urbáře panství víme, že se v Růžďce nacházelo několik poddanských mlýnů a pil (v pramenech označovaných jako mlýny pilné a moučné), ze kterých odváděli jejich držitelé stálý plat jednak z těchto staveb, ale také za právo volně prodávat desky.
Majitelé mlýnů a vodních pil v Růžďce podle urbáře z roku 1660.
Jméno držitele roční plat výměra usedlosti
Mikuláš Krkoštík fojt mlýn a pila 15 gr. 40
Jura Macháček-Vilém mlýn a pila 15 gr. 40
Václav Macek mlýn 3 gr. 25
Jan Stančík mlýn a pila 3 gr. 40
Jan Jordán pila 15 gr. 40
Mikuláš Videcký pila 6 gr. 15
Mlýny a pily se nacházely při větších usedlostech. Dřevo k těmto pilám prodávala poddaným vrchnost. Vsetínští poddaní nebyli omezováni svojí vrchností pokud šlo o mletí obilí v poddanských mlýnech, což umožňovalo rozvoj těchto živností. Pily a mlýny poddaných eviduje také soupis k dani komínové z roku 1667. Porovnáme-li ho s urbářem, vidíme zde zásadní nesrovnalosti. Komise tehdy zaevidovala ve vsi pouze 2 mlýny a 3 pily. U Mikuláše fojta je uvedeno obojí, u Jana Jordana pila, u Jury Viléma pouze pila. Pozornosti unikla pila Mikuláše Videckého, mlýn Václava Macka, pila a mlýn Jana Stančíka a mlýn Jury Viléma. Navíc je zde uveden nově vystavený, ale pustý mlýn chalupníka Jury Kořenáře. Proč nejsou tyto živnosti evidovány nevíme. Zánik mlýna Jury Kořenáře však způsobila povodeň. Ostatní mohly zaniknout stejným způsobem nebo se jejich existenci podařilo utajit. Následující období zřejmě přineslo soumrak poddanských pil a mlýnů vlivem vrchnostenských zásahů a omezení. Katastr roku 1749 uvádí ve vsi již pouze jeden mlýn o dvou složení a pilu v držení fojta Jury Syptáka.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1660 Mikuláš Krkoštík
1749 Jura Sypták
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
