mlýn v Mastířovicích, Čertův mlýn

Podle zbytků zdí lze určit, že mlýnice a obytná budova byly součástí jednoho domu.
Stavební etapy - odhad
Podlažnost nelze určit
Zděný mlýn s rozsáhlým hospodářským zázemím, dle dochovaných detailů vystavěný snad na konci 18. století, dokládá výjimečné sociální postavení provozu mlýna a jeho majitelů, stejně jako jeho hospodářskou samostatnost. Dnes je areál v torzálním stavu.
Ze stavby dochovány části patrové mlýnice s řadou drobných segmentových oken a relikty trámů dělících interiér na mlecí podlahy. Při mlýnici relikt obdélné hluboké lednice, pod stavbou sklepy klenuté plnými a velmi stlačenými lunetovými klenbami.
Hospodářské budovy dochovány jen v reliktech střepů zdiva z lomové opuky na tenké vrstvy světlé malty, reliktně doloženy hlazené exteriérové omítky s vápennými nátěry.
Budova sýpky dochována jen v reliktech střepů zdiva z lomové opuky na tenké vrstvy světlé malty, reliktně doloženy hlazené exteriérové omítky s vápennými nátěry.
Stavba brány je dnes zcela zaniklá a v terénu nečitelná. Původně se jednalo o kamennou zděnou omítanou bránu se segmentovým záklenkem nad otvorem vlastní brány.
Jednopatrové stavení, zděné, omítané, na půdorysu L. V průčelí dvouosé a vysokým štítem, na delší budově do dvora 5 okenních os nad náhonem, na kratší straně 2 okenní osy. Na JZ straně kamenné brána segmentově zakončená. Okolo velkého dvora rozestavěny hospodářské budovy, na konci dvora kamenná sýpka se zbytky omítky. Všechna stavení jsou kryta taškou na záp. straně v prvním patře 4 větrací okénka. V náhonu zbytky mlýnského kola. Střecha sedlová, kryta taškou.
duben 2007 Ing. Jan Kuncl: Jedná se o dlouhodobě nevyužívaný komplex budov - na výpisu z katastru je veden jako zbořeniště. Budovy jsou z kamenného-opukového zdivá, bez stropních konstrukcí a krovů. Vše použitelné ke spálení a odvozu do sběrny bylo „ vytěženo “, vnitřní část je v současné době skladištěm odpadků. Zdivo je vlivem povětrnosti i zásahů „zachránců materiálu“ nestabilní a hrozí zřícením jak dovnitř tak na volné prostranství se hřištěm. Stav je hodnocen jako havarijní. Objekt je nutné urychleně oplotit ve vzdálenosti min. 5m od zdí. Protože je v daném území nebezpečí, že oplocení nebude dostatečnou ochranou, navrhuji strojní stržení zdivá dovnitř areálu.“
Areál vodního mlýna čp. 11 je situován na severovýchodním okraji Mastířovic. Jeho území rozděluje náhon na dvě části. V severní se nacházel vlastní mlýn a hospodářská budova, v jižní sýpka, další hospodářská budova a brána. Šlo tak o poměrně rozsáhlý areál, dokládající vysoké sociální postavení majitelů mlýna a jeho hospodářskou samostatnost. Vznikl pravděpodobně v době kolem roku 1800. Navzdory tomu, že šlo o cenný doklad vývoje mlynářství a venkovského stavitelství a také o významnou součást historické zástavby obce, areál trpěl nedostatkem péče již od počátků jeho památkové ochrany.
1967: stav desolátní, opadaná omítka, vytrhané rámy oken, padá krytina, porušené trámoví“.
1983: devastováno, střecha chybí, z velké části zbořeno
Budova mlýna je pouhým torzem s částečně zachovaným obvodovým zdivém na třech stranách, z
hospodářských budov a sýpky zůstaly pravděpodobně pouze drobné zbytky - celá lokalita je zarostlá vegetací a bližší posouzení tak není možné. Brána patrně zanikla, náhon je zasypaný.
Tato mimořádně rozsáhlá devastace areálu mlýna má za důsledek tak masivní a zásadní úbytek památkových hodnot.
24. 11. 2022 Zděný mlýn s rozsáhlým hospodářským zázemím, dle dochovaných detailů vystavěný snad na konci 18. století, dokládá výjimečné sociální postavení provozu mlýna a jeho majitelů, stejně jako jeho hospodářskou samostatnost. Dnes je areál v torzálním stavu. Z mlýnu jsou dochovány části patrové mlýnice s řadou drobných segmentových oken a relikty trámů dělících interiér na mlecí podlahy. Při mlýnici relikt obdélné hluboké lednice, pod stavbou sklepy klenuté plnými a velmi stlačenými lunetovými klenbami. Hospodářské budovy dochovány jen v reliktech střepů zdivá z lomové opuky na tenké vrstvy světlé malty, reliktně doloženy hlazené exteriérové omítky s vápennými nátěry. Budova sýpky dochována jen v reliktech střepů zdivá z lomové opuky na tenké vrstvy světlé malty, reliktně doloženy hlazené exteriérové omítky s vápennými nátěry. Stavba brány je dnes zcela zaniklá a v terénu nečitelná. Původně se jednalo o kamennou zděnou omítanou bránu se segmentovým záklenkem nad otvorem vlastní brány. Z náhonu dnes patrné pouze průběžné nad terén mírně vystupující hrany úzkého kanálu obdélného průřezu, vlastní náhon zanesen naplaveninami a půdou.
9. 11. 2022 Zděný mlýn s rozsáhlým hospodářským zázemím byl dle dochovaných pramenů vystavěný pravděpodobně na konci 18. století. Jako kulturní památka je chráněn od 1. 9. 1964. Z evidenčního listu zpracovaného v roce 1967 vyplývá, že již v 60. letech byl mlýn v dezolátním stavu zcela opuštěn. Byla opadaná omítka, vytrhané rámy oken, popadaná krytina a porušené trámoví. Z roku 1987 je pak v evidenčním listu poznámka, že byl mlýn zbourán. Z budovy mlýna se dochovaly pouze části stěn mlýnice, z hospodářských budov a sýpky zůstaly pouze části zdivá z opuky.
Areál mlýna je už dlouhodobě neudržován, neopravován a ponechán bez využití. Jeho stav byl špatný už v roce 1967, kdy byl jako kulturní památka zaevidován a následně se jenom zhoršoval. V současné době se zachovaly jednotlivé objekty pouze v torzálním stavu, velká část původních konstrukcí včetně architektonických detailů byla odstraněna, zbylé jsou v havarijním stavu a ohrožují bezpečnost okolí. Těmito zásahy byly památkové hodnoty souboru zásadně zredukované, nebo zcela zanikly a není možné je zachovat. Soubor proto už nemůže být nositelem památkových hodnot, pro které se stal kulturní památkou, tedy být dokladem rozsáhlého vodního mlýna z přelomu 18. a 19. století. Z těchto důvodů objekt již nesplňuje kritéria kulturní památky dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.