Mlynáři, mlynáři, zloději žita, hlodači obilí, do gatí sr...
(švábské přísloví)

Mauermannův mlýn

Mauermannův mlýn
135
53
Kateřinská
Liberec
46014
Liberec
Kateřinky u Liberce
50° 47' 43.5'', 15° 3' 37.6''
Mlýniště bez mlýna
Původní obilný mlýn s čp. 53 vedený na mapách stabilního katastru a v matrikách pod obcí Ruprechtice stál na místě dnešní budovy čp. 135, která je součástí obce Kateřinky. Od 2. poloviny 19. století zde byla přádelna ovčí vlny, od konce 19. století továrna na výrobu sukna.
při odbočce z Kateřinek do Radčic
Černá Nisa
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Rok 1780 – mlynář Georg Kaulfersch s manželkou Marií Veronikou, nerozeny zde děti Maria Anna (1780), Maria Theresia (1782), Maria Anna (1783). Kaulferschovi odsud odešli na nedaleký mlýn čp. 60, kde jsou uváděni roku 1789 a kde dosud hospodařil mlynářův příbuzný Johann Christoph Kaulfersch. Na mlýn čp. 53 přišel Georg Salomon, který byl také pekařský mistr. Za manželku měl Dorotheu, rozenou Simon, v lednu 1790 se jim zde narodil syn Anton Franz Josef a v záři 1792 dcera Dorothea Eva Elisabetha.

Salomona vystřídal Josef Mauermann, jehož rod zde pak provozoval mlýn po 3 generace. Jeho manželkou byla Juliana Amtsbücher, původem z bělidla v Andělské hoře čp. 47. Manželství bylo bohaté na potomstvo, jako první byla v matrice v čp. 53 zapsána dcera Juliana (1797), následovali příští mlynář Josef (1799), Franz Anton (1800), Magdalena (1802), Veronika (1804), Franz Xaver (1806), Franz (1807),  opět Veronika (1810), Sebastian (1812), Wenzel (1814), Johann (1815), Magdalena (1818) a Wilhelm (1820).

Mlýn převzal syn Josef Mauermann. Za ženu si vybral Annu Herzig, dceru kovářského mistra ze Stráže na Nisou č. 84. V říjnu 1834 se jim zde narodila dcera Maria Mathilde, po ní přišli Josef Franz (1835), Willibald (1837), Theobald 1839), Maria (1842), Eduard Wilhelm (1844), Julius (1846), Anna (1850) a Ferdinand (1852).

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Mlynář Josef Mauermann zemřel v roce 1855 ve věku 56 roků. Do dalšího vývoje tohoto vodního provozu zasáhli jeho dva synové – Josef a Willibald.

Mlynářskou živnost převzal syn Josef. Jeho manželkou se stala Anna Wildner, dcera obchodníka obilím z Ruprechtic. V dubnu 1867 matriky zaznamenaly narození jejich dcery Marie Antonie, pak Ferdinand Franz (1869), Martha (1871), Walter Dominik (1872), Emma (1874).

Josefův mladší bratr Willibald se rovněž vyučil mlynářem a zpočátku pracoval na bratrově mlýně jako mládek. Přibližně od poloviny 60. let je u něj však uváděna živnost spřádání ovčí vlny zde v čp. 53, kde rovněž bydlel s manželkou Mathilde Demuth, jejíž otec Ignaz Demuth pracoval zde v přádelně svého zetě. Již v matričním záznamu o sňatku z listopadu 1865 je Willibald uváděn jako majitel přádelny ovčí vlny v Ruprechticích čp. 53.  V této době byly tedy pravděpodobně v Ruprechticích ve vodném provozu čp. 53 provozovány souběžně 2 živnosti – mlýn a přádelna.

Koncem 19. století došlo k přestavbě provozu, k přístavbě dalších budov (dokresleno na katastrální mapě z roku 1888). Tehdy byl majitelem Ferdinand Kiesewetter, který zde provozoval výrobu sukna. Přišel sem společně s manželkou Annou Franz z Liberce, oba pocházeli ze soukenické rodiny.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Adresář obce Ruprechtice z období 1933-1934 evidoval v čp. 53  továrnu na výrobu sukna, majitelem byl Anton Kiesewetter.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kaulfersch
  • Salomon
  • Mauermann

Historie mlýna také obsahuje:

1780 Georg Kaulfersch

1790 Georg Salomon

1797 Josef Mauermann

1834 Josef Mauermann

1855 Josef Mauermann

1888 Ferdinand Kiesewetter

1933 Anton Kiesewetter

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    02 2024
      průmyslový areál
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
        zděná
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pekárna
            • tkalcovna
            • přádelna
            • jez
            • náhon
            • odtokový kanál
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Popis
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorInternet, SOA Litoměřice
            NázevMatriky a další archiválie, obec Ruprechtice
            Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
            Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
            Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
            Datum citace internetového zdroje9.2.2024
            AutorInternet, SOA Litoměřice
            NázevMatriky a další archiválie, obec Ruprechtice
            Místo vydáníStátní oblastní archiv v Litoměřicích
            Další upřesněníe-badatelna, digitalizované archiválie
            Odkazhttp://www.soalitomerice.cz/
            Datum citace internetového zdroje9.2.2024

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Ostatní

            Vytvořeno

            9.2.2024 11:49 uživatelem cestovatelka

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 11.2.2024 18:28