Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
mlýn o 8 složeních
Jiří Novoveský, 1. manž. Anna roz. Langová (1789), 2. oo 1790 Marie Anna roz. Stehnová
2.7.1792 (nebo 25.2.1793 ?) zakoupil za 27.000 zl. statky po Janu Půlpánovi (který se stal hejtmanem kraje chrudimského, avšak v zápětí zemřel) v Chotouni a mlýn prodal Josefu Janovskému, mlynáři poříčanskému. V Chotouni se mu však nedařilo a jen se zadlužil a statek v červenci 1800 prodal za 32.500 zl. vdově rytířce Zádubské ze Schöntalu.
(František Jan Vavák, Paměti)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna František Říha.
V r. 1942 byla jeho stará dřevěná mlýnice cílem komunistické partyzánské akce.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Vlasák
- Šolc
- Spilka
- Lochovský
- Loudil
- Říha
- Novoveský
- Janovský
Historie mlýna také obsahuje:
-1792 Jiří Novoveský
1792- Josef Janovský
Jan Loudil, zemřel při nákladných opravách mlýna v Čelákovicích v červnu 1670. Pan Josef Klempera v knize Vodní mlýny v Čechách I uvádí, že mlýn pracoval již roku 1382. Na str. 232 Klempera píše :" Z nájemců roku 1640 se uvádí Pavel Vlasák. Po něm tu mlynářem byl Adam Šolc ze Staré Boleslavi , roku 1668 Sigmund Spilka, roku 1669 Jiří Lochovský. Roku 1670 ucházeli se o nájem mlýna Václav Kradhvíl z Prahy, který přisazoval na Jana Loudila z Nymburka. Loudil sice zvítězil, ale téhož roku zemřel, načež Čelakovičtí, přimlouvajíce se za vdovu Kateřinu Loudilovou, ,,uvádějící, že Loudil, dostanouce se k nám do mlejna spustlé stáje i kamení semleté jest našel, takže chtíce lidem přespolním i domácím melivem sloužiti, veliké náklady i práce měl." (Jaroslav Loudil)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
