Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Když mlynář vyjde ze mlýna, tak je na obecním pozemku.
(německé přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn Podlán, Vávrův mlýn

mlýn Podlán, Vávrův mlýn

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Ústí

PSČ

507 91

Okres

Jičín

Katastrální území

Ústí u Staré Paky

GPS

50° 31' 14.1'', 15° 27' 21.0''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Mlýn a pilu vlastnil v r. 1930 Petr Vávra.

Poloha vůči obci

Samota za obcí.

Vodní tok

Oleška

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Obecná historie:

První písemná zmínka o tzv. Podlánském vodním mlýnu na řece Olešce se objevuje v zemských knihách již v roce 1654. Ve třicátých letech 19. století mlýn získal Josef Hrubý, který zde v roce 1846 na místě původní dřevěné stavby s arkýřem a pavlačí postavil nový zděný mlýn s pilou a stodolou. Přízemí patrové budovy s valbovou střechou a vikýři zvýrazňovala kvádrová rustika, střechu zakončovala nad hřebenem věžička s hodinami a zvonem. V roce 1886 mlýn zakoupil Petr Vávra, který jej postupně modernizoval. V roce 1905 pořídil novou turbínu a o dva roky později také parní stroj, jenž zajišťoval chod strojů při nedostatku vody. Od roku 1926 usedlost patřila jeho synovi Bohumilu Vávrovi. V současné době je mlýn i přilehlá stavení s cihlovým kruhovým komínem prázdný a neudržovaný.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

První písemná zmínka je z roku 1635, kdy spadal pod Kumbursko – Úlibické panství, ze mlýna se platil úrok 2 kopy grošů a dával use 4 slepice.

1654 Berní rula Matěj Šulc, u mlýna 19 strychů pozemků, majitel povinen potažní robotou

14.11.1688 po Janu Tůmovi koupil za 239 kop gr. čes. jediný zletilý potomek Daniel Tůma (+ 1754), měl za manželku dceru Václava Hadince ze mlýna Ústí čp. 56

1754 mlýn přešel na nezletilé syny Jana a Josefa, do jejich plnoletosti spravoval bratr zesnulého Alexandr

1779 Jan Tůma si ponechal dům u mlýna, bratr Josef dostal špatný mlýn

1827 Josef Tůma prodal Podlán Janu Moravcovi za 2.880 zl.

1840 Josef Hrubý

Mlynář Josef Hrubý v roce 1846 vystavěl dnešní mlýn a přistavěl k němu pilu a stodolu.

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1876-1886 dcera Josefa Hrubého, provdaná za cís. radu Goska ze Sachsentalu

1886 koupil Petr Vávra

Poslední majitel, Bohumil Vávra mlýn začátkem 20. století zmodernizoval. 1905 přidal turbínu a 1907 i parní stroj.

Hospodářský typ mlýna

Smíšený

První republika (1919–1938)

1926 Bohumil Vávra

1930 Petr Vávra, mlýn a pila

1936 Bohuslav Vávra

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Vávra
Hrubý
Šulc
Tůma
Moravec

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1654 Matěj Šulc

-1688 Jan Tůma

1688-1754 Daniel Tůma

1754-1779 Alexandr Tůma

1779-1827 Josef Tůma

1827- Jan Moravec

1840-1846 Josef Hrubý

1876-1886 Goska ze Sachsentalu

1886- Petr Vávra

1900-1926 Bohumil Vávra

1930 Petr Vávra

1936 Bohuslav Vávra

Pověst

Za panování Josefa II. zastavil za jičínskou btanou packého sedláka Hrubého řeholník kartuzián, aby mu sedlák vzal do Nové Paky kufr a jel s ním pomalu napřed, že jej cestou dohoní. A tak sedlák jel, ale když už se blížil k Nové Pace, se stále zastavoval a ohlížel po řeholníkovi, jehož stále nebylo vidět. Ve městě pak složil kufr v domku pod klášterem. Sedlák Hrubý se řeholníka nedočkal ani toho roku ani v letech následujících. Vrtalo mu to hlavou a tak neodpolal a kufr otevřel. Našel v něm kromě šatů a knih i slušnou částku peněz. Když se ani poté řeholník nepřihlásil, rozhodl se za ně koupit pro syna Josefa podlánský mlýn.

Mlýn je vyobrazen na:

II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

visačka na pytel

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

vrchnostenský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

jednopatrový

Dispozice, slohové zařazení – popis

1780: dřevěný s pavlačí, arkýřem se sochou a zvonem z roku 1756
1846 Josef Hrubý postavil nynější mlýn "do čtyř hran a pod štok". Ozdobil jej věží s hodinami, dal tam i zvon, který byl použit jako cimbál. V pokojích a na chodbách rozmístil sochy svatých, u mlýna postavil pilu a stodolu.

Historické stavební prvky – exteriér

plastická omítková výzdoba fasád a štítů
dveře
okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
vyskladňovací otvor
komín
prostup pro hřídel vodního kola

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

zcela bez technologie aj.

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1880: 3 složení
1936: zařízen na současné mletí pšenice i žita
2 stolice žitné
2 stolice pšeničné
rovinný vysévač
reforma
míchačka
čistírna obilí

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila
výroba elektrické energie

Dochovaný

pohon zemědělských strojů

Doplňkové a další provozy – popis

1846 postavena pila
1880 pila
U jednoho nároží je vyvedena transmise s řemenicí ven - pravděpodobně sloužila k pohonu zemědělských strojů. (RŠ)
Dynamo a deska zachráněna do mlýna Světce čp. 13. (RŠ)

Cesta vody ke mlýnu

náhon
rybník
odtokový kanál
lednice

Popis cesty vody ke mlýnu

Postaven pod hrází Předslavcova rybníka, když původní mlýn pod hrází smetla voda.
1846 Josef Hrubý zčásti rozvezl rybniční hráz a zasypal staré řečiště.